Sklizeň v Antarktidě: Němečtí polárníci vypěstovali první salát, okurky a ředkvičky

09.04.2018 - Stanislav Mihulka

I v Antarktidě je možné sklízet salát, okurky a ředkvičky. Dokonce bez půdy a slunečního záření

<p>První salát z Antarktidy vypadá skvěle</p>

První salát z Antarktidy vypadá skvěle


Reklama

Minulý rok dorazil do Antarktidy speciální skleník EDEN-ISS. Nedávno z něj polárníci z německé polární stanici Neumeyer-Station III úspěšně sklidili první úrodu. Podařilo se jim vypěstovat 3,6 kg salátu, 18 okurek a 70 ředkviček. Zajímavý na celém experimentu je ale hlavně fakt, že k pěstování zeleniny vědci nepotřebovali půdu a ani sluneční záření.

Pro vědce šlo o vítané zpestření jídelníčku, protože jinak se museli obejít bez čerstvé zeleniny celé měsíce. Cílem antarktického projektu ale bylo vyzkoušet si pěstování plodin v extrémních podmínkách. Podobné experimenty známe například z paluby Mezinárodní vesmírné stanice, kde se již v minulosti podařilo úspěšně vypěstovat čínské zelí a římský salát. V Antarktidě se vědci zaměřili na širší spektrum zeleniny a rostlin, které jsou na podmínky náročnější než klasický salát.

TIP: Další sklizeň ve vesmíru: Astronauti si na ISS vypěstovali vlastní zeleninu

Podle dostupných zpráv chutnal přesně, jak měl, jako kdyby byl čerstvě sklizený ze zahrádky. Nebylo to úplně snadné, protože vědci se museli vypořádat s poruchami a drsnou polární bouří. Ale povedlo se. V budoucnu by podobným způsobem mohli zeleninu pěstovat vesmírní kolonisté.

Reklama

  • Zdroj textu:

    DLR

  • Zdroj fotografií: DLR

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Fragonardovy écorchés jsou k vidění v pařížské veterinární škole v Maisons-Alfortmezi. Exponátům samozřejmě dominuje Jezdec Apokalypsy, zaujme ale i tančící trojice lidských plodů či z kůže stažený muž svírající v ruce po vzoru biblického Samsona oslí čelist. (foto: Alamy)

Historie

Saint-Lô na snímku z 18. července 1944. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Ukrajinské poprvé

Katedrála sv. Sofie v Kyjevě

Chrám známý též jako katedrála Svaté moudrosti vznikl v 11. století na popud knížete Jaroslava Moudrého. Vzorem se mu údajně stala byzantská Hagia Sofia a vedle mší se tam odehrávaly i ceremoniální obřady: Knížata Kyjevské Rusi ve svatostánku například přijímala cizí delegace. Momentálně jde o jednu z nejznámějších památek Ukrajiny a také o první pamětihodnost země, jež se dostala na seznam UNESCO. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Magické lesy na turistickém chodníku Arakawa, jenž vede ke stromu Jómon sugi.

Příroda

I prověřené léky mohou překvapit

Věda

Kvasar H1821+643

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907