Smrt z oceánu: Muže z Marylandu zabila vzácná infekce mořské bakterie

26.10.2016 - Stanislav Mihulka

Američana zabila při koupání mořská bakterie, která je příbuzná bakteriím cholery

Vibrio vulnificus -<p>Bakterie Vibrio vulnificus zabijí v USA asi 100 ročně</p>
Vibrio vulnificus -

Bakterie Vibrio vulnificus zabijí v USA asi 100 ročně


Reklama

Když si 67letý Michael Funk namočil nohu ve slané vodě u svého domu v marylandském Ocean City, nejspíš netušil, že jeho dny už jsou prakticky sečteny. Do čerstvé rány na noze se dostaly bakterie Vibrio vulnificus, blízce příbuzní původci cholery.

V infikované noze se brzy ozvala pronikavá bolest a Funk se ocitl v nemocnici, kde přišel nejprve o kůži na noze, pak o celou nohu, a po čtyřech dnech i o život.

Bakterie Vibrio vulnificus žijí v teplých pobřežních vodách, kde jich je nejvíce mezi květnem a říjnem. Lidé se mohou nakazit nedostatečně upravenými mořskými plody, což vede k nevolnosti a průjmu anebo otevřeným zraněním přímo do krve. Právě ve druhém případě může infekce těmito bakteriemi vyvolat život ohrožující stavy, včetně septického šoku.

TIP: Smrtící bakterie: Americký Wisconsin čelí epidemii se 17 mrtvými

Úmrtnost v takovém případě dosahuje kolem 50 procent. Podobné infekce ale naštěstí nejsou příliš časté a postihují nejčastěji lidi s oslabeným imunitním systémem. V USA zabijí bakterie Vibrio vulnificus asi 100 lidí ročně. 

  • Zdroj textu:

    Live Science

  • Zdroj fotografií: CDC / Janice Haney Carr

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Bohové Perun a Dažbog (ruské pojmenování Svarožice) v představě M. Presňjakova z roku 1998.

Zajímavosti
Zajímavosti

Rekonstrukce centrosaura.

Věda

Starship SN-5 během středečního testu.

Vesmír

Vyřazený sherman nedaleko Monte Cassina.

Válka

V nejslavnějším gagu nazvaném Zabte rozhodčího používal Slivers pouze několik rekvizit: bizarní masku chytače připomínají ptačí klec a mohutnou koženou lapačku.

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907