Reklama


Smrtící spáry divoké kočky: Protiletadlový obrněnec Flakpanzer Gepard (3)

11.02.2018 - Josef Čurda

Protiletadlový kanonový obrněnec Gepard byl kdysi pro Bundeswehr nepostradatelný: vyzbrojen dvěma mocnými rychlopalnými zbraněmi měl chránit pozemní jednotky před útoky nepřátelských bitevních letounů a vrtulníků

Nizozemský gepard -<p> Nizozemská verze gepardu. Tento obrněnec využívala řada států Evropy</p>
Nizozemský gepard -

 Nizozemská verze gepardu. Tento obrněnec využívala řada států Evropy


Reklama

Základní verze pro Bundeswehr nesla označení Gepard A1, modernizovaná pak Gepard 1A2. Modernizaci představovala výměna analogového počítače za digitální, instalaci moderních senzorů a komunikačního i optického vybavení. V roce 1999 představila firma Kraus-Maffei-Wegmann doplňkovou sadu umožňující instalaci zařízení vypouštějících střely Stinger – po dvou ke každému kanonu. Montáží této sady mohla být zvýšena bojová kapacita gepardů.

Konec gepardů

S koncem studené války se zcela změnily operační plány Bundeswehru. Zlepšujícící se bezpečnostní situace v Evropě a naopak nárůst konfliktů v zahraničí a angažování se německé armády v misích NATO vedly k tomu, že se Bundeswehr začal proměňovat z čistě obranné armády v sílu schopnou nasazení v mezinárodních misích po celém světě. Gepard se ve světle těchto nových úkolů jevil jako nepotřebný relikt studené války.

V důsledku toho všeho došlo mezi lety 2008–2010 ke snížení stavu protiletadlových obrněnců z 11 oddílů na dva. Při nasazení jednotek v zahraničí se počítalo s tím, že ze vzduchu nebude hrozit žádné nebezpečí. A když, tak nanejvýš od podomácku vyrobených raket, dělostřeleckých a minometných granátů.

Nástupce divoké kočky

Proti těm ale gepard neuměl bojovat a novým úkolům se nedokázal přizpůsobit. Mimo to byla problémem jeho velikost a vysoká hmotnost, která velmi znesnadňovala transport. Z těchto důvodů se začalo s vývojem lehkého (letecky přepravitelného) stacionárního protiletadlového systému k obraně pozemních jednotek NBS C-RAM Mantis. V létě 2010 pak bylo rozhodnuto, že obranu pozemních jednotek převezme v budoucnu letectvo.

Do konce roku 2013 pak potichu skončila historie gepardů v pozemním vojsku Spolkové republiky Německo. Paradoxní je, že k vyřazení těchto hrozivých obrněnců došlo právě v době, kdy se opět změnily bezpečnostní hrozby a Spojené státy americké požadují po členech NATO, aby navýšili své rozpočty na obranu. Političtí komentátoři s hořkostí upozorňují, že i slabé Rumunsko se nyní může pochlubit silnější protiletadlovou obranou, než Německo... 

V dalších státech

Vedle Bundeswehru se pro použití gepardů rozhodla také belgická armáda (v letech 1977–1980 převzala 55 kusů) a Nizozemsko, jež se na vývoji přímo podílelo, odebralo 95 gepardů. Zatímco belgické gepardy se od těch německých vnějškově nijak neliší, nizozemská verze vypadala jinak především díky jinému radarovému vybavení a odlišným vrhačům zadýmovacích granátů. Jejich označení znělo CA-1 PRTL. Belgičané své gepardy vyřadili už v roce 1994, Nizozemci o 17 let později.

Část nizozemských strojů (celkem 60 ks) byla prodána do Jordánska. Jako jediná země NATO používá gepardy v současnosti Rumunsko, kterému Němci dodali 43 vlastních vyřazených kusů v roce 2004. Mezitím zdomácněly gepardy v Jižní Americe: 36 německých Gepardů 1A2 putovalo do Brazílie, která je použila k ochraně stadionů před případnými teroristicými leteckými útoky v době konání mistrovství světa v roce 2014 a při návštěvě papeže.

Nakrátko používala gepardy také chilská armáda, jež převzala v roce 2008 čtyři stroje, a následovat měla objednávka až tří desítek kusů, nakonec ale Chile smlouvu nepodepsalo a vrátilo i čtyři již předané obrněnce. Dokonce ještě více než čtyřicet let po svém zavedení do služby je gepard jedinečný a nemá v armádách NATO srovnatelný protiletadlový prostředek.

  • Zdroj textu:

    Válka REVUE

  • Zdroj fotografií: Wikipedia

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Rostovský kreml nechal zbudovat biskup pravoslavné církve jako předobraz nebeského Jeruzaléma.

Cestování

Vzdušný teleskop

Liebherr 11200-9.1
zdvih: 188 m | nosnost: 1 200 t

Devítinápravový Liebherr 11200-9.1 si díky svému osmidílnému výsuvnému rameni vysloužil pozici nejvýkonnějšího teleskopického jeřábu na světě. Složený měří na výšku 16 m, ovšem po vysunutí všech dílů zmíněné číslo vzroste na obdivuhodných 100 m. Speciální špička pak stroji umožňuje zvedat náklad až do závratných 188 m. Vynikající parametry tohoto obra předurčují hlavně ke stavbě větrných elektráren. 

Zajímavosti

Manželé, kteří odstartovali vznik habsburského soustátí.

Historie

Příslušníci 9. pěšího pluku americké armády jedou na tanku M26 vstříc nepříteli, 3. září 1950

Válka

Raketa Falcon 9 se satelity GRACE-FO a Iridium Next před startem

Vesmír
Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907