Smrtonoši proti džihádistům: Elitní zlatá divize irácké armády (2)

29.01.2019 - Miroslav Mašek

Po invazi do Iráku v roce 2003 zde Američané ustavili speciální jednotky ISOF – Iraqi Special Operations Forces a vycvičili je ve stylu svých nejlepších zvláštních oddílů. Proslula především Zlatá divize, která se úspěšně zapojila do osvobozování Mosulu od takzvaného Islámského státu

<p>Zlatá divize kombinuje americkou výstroj s černými uniformami.</p>

Zlatá divize kombinuje americkou výstroj s černými uniformami.


Reklama

Nesmrtelnou slávu si jednotka vydobyla v Mosulu. Metropole severní části Iráku nechtěně proslavila Islámský stát po celém světě, neboť ovládnutí dvoumilionového sídla v červnu 2014 přeměnilo ISIS z dosud málo známé teroristické skupiny v ikonu extremistů. Ne náhodou právě odsud vyhlásil Abú Bakr al-Bagdádí zrození chalífátu, jehož území pokrývalo značnou část Iráku i Sýrie. Šlo o to větší šok, že město dobyli džihádisté navzdory tomu, že čelili asi patnáctinásobné přesile.

Předchozí část: Smrtonoši proti džihádistům: Elitní zlatá divize irácké armády (1)

Přípravy k boji

Čas znovudobytí Mosulu nadešel v říjnu 2016, kdy se pozice islamistů ve městě staly cílem bombardérů koalice vedené USA. Irácké jednotky se začaly přesouvat do výchozích pozic a vojáci loajální Bagdádu obsadili devadesát měst a vesnic v okolí. Teroristé si v této fázi chytře přisvojili roli lehké pěchoty, v improvizovaně vyzbrojených pick-upech objížděli hlavní uskupení protivníka a útočili na ně z týlu. Džihádisté se rozhodně nehodlali vzdát bez boje a obehnali Mosul zákopy, do nichž plánovali nalít hořící naftu za účelem zpomalení protivníka. Do města též dorazily posily a počet ozbrojenců zřejmě dosáhl až 9 000.

Jádro sil, které měly Mosul osvobodit, tvořilo 54 000 iráckých vojáků, 16 000 příslušníků polovojenských skupin a 40 000 pešmergů (kurdské milice hájící celistvost Iráckého Kurdistánu). Mezinárodní koalice se do pozemních bojů alespoň oficiálně přímo nezapojila a poskytla Iráčanům „jen“ leteckou, logistickou a zpravodajskou podporu – například posledních 72 hodin před zahájením ofenzivy si nepřítele vzalo do parády Royal Air Force. Na přání premiéra Hajdara Abádího však měly do samotného města vstoupit výhradně irácké oddíly. 

Krvavý Mosul 

Když se 16. října 2016 bitva o Mosul rozhořela, dokázala Zlatá divize proniknout do tvrdě hájeného sídla jako první – 1. listopadu 2016 se její čelní oddíly probily až do čtvrti Gogdžali a postupovaly i do dalších oblastí na východě města. Speciálové otevírali cestu čtyřem skupinám hlavních sil útočícím směrem od východu na západ.

Pěchota zápasila o každý dům, ale ne vždy postupovala koncepčně a některé oddíly ztratily až 40 % mužstva. Jak boje pokračovaly, stále bolestněji se ukazovalo, že řadové irácké jednotky postrádají vybavení i výcvik pro boj v městské zástavbě, a tak se Bagdád rozhodl použít současně dvě metody boje – letecké a dělostřelecké údery, které však zdemolovaly značnou část historických budov, a právě Zlatou divizi, jež si jako jediná uměla v takovém prostředí poradit.

Řez skalpelem

Zatímco pěchota si za dunění kanonů počínala jako příslovečný slon v porcelánu, elitní vojáci ISOF se přizpůsobili guerillové taktice nepřítele a opláceli mu stejnou mincí. Obsadit východní část Mosulu se Iráčanům povedlo až koncem ledna 2017, poté následovala třítýdenní přestávka nutná k reorganizaci sil. Obrněné složky irácké armády mezitím dokončily obklíčení města a odřízly nepříteli zásobovací trasy. Vláda usilovala o dobytí Mosulu před začátkem ramadánu, tedy do 27. května 2017, ale tuhý odpor přeživších islamistů tento cíl zmařil.

V polovině května sice ISIS ovládal už jen 9 % Mosulu a v troskách zůstalo naživu pouhých 300–400 nepřátel, ovšem jejich usmrcení, zajetí či vypuzení představovalo tvrdý oříšek. Naučili se pohybovat v malých a vysoce mobilních skupinkách po 10–15 mužích a k přesunům využívali tunely pod obytnými domy. Neváhali se uchylovat k sebevražedným útokům a přepadům ze zálohy nebo masovým popravám civilistů, které považovali za nepřátele. Jiné – včetně žen a dětí – používali jako živé štíty. Přinutit fanatické ozbrojence ke kapitulaci se dařilo velmi zřídka. 

Celebrity z fronty 

Finále nastalo v červnu, kdy se bojovalo o historické centrum o rozloze asi 2×2 km. Definitivní vyčištění zbytku severoirácké metropole opět dostala na starost Zlatá divize a 10. července 2017 mohl irácký premiér prohlásit Mosul za osvobozený. Dle nejstřízlivějších odhadů od října padlo 6 000 teroristů a 1 000 iráckých vojáků, zemřelo však též 7 000 civilistů. Na 800 000 obyvatel muselo opustit své domovy, neboť boj zničil či poškodil 10 000 budov.

Ačkoliv irácká armáda jako celek během operace spíše selhala, Zlatá divize prokázala, že speciálně vycvičené oddíly i přes malý počet příslušníků dokážou porazit sebeurputnějšího nepřítele. Střet s islamisty nicméně výrazně proměnil charakter jejích akcí. Zatímco původně se divize zaměřovala na mise menšího rozsahu proti strategicky významným cílům, nárůst počtu džihádistů ji přinutil stále častěji působit přímo na frontě – byť stále jako elitní pěchota.

Jeden z velitelů plukovník Arkan Fadhil v roce 2017 vzpomínal: „Dříve jsme operovali v malých týmech a vůbec nás nenapadlo, že někdy budeme provádět operace, do nichž se zapojí tři nebo čtyři prapory zároveň.“ Dodejme, že úspěchy na bojišti udělaly z vojáků Zlaté divize doslova celebrity. Útvar má dokonce vlastní stránku na Facebooku (www.facebook.com/ISOFGOLD), která nashromáždila už více než 2,2 milionu fanoušků. 

  • Zdroj textu:

    Vojska

  • Zdroj fotografií: Wikipedia

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Historie
Věda

Obliba Papinova hrnce stoupla zejména v době druhé světové války, kvůli šetření paliva a kratší době vaření.

Zajímavosti

Kosmická loď s jaderným termálním pohonem

Vesmír

LST mají místo i v moderní době, v tomto případě se jedná o korejské plavidlo.

Válka

Část sloního stáda. Možná právě od potyčky se stromem má největší slon v popředí snímku zlomený jeden kel.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907