Sobotní noc rozzáří déšť padajících hvězd: Vrcholí maximum Perseid

Sobotní noc bude nocí splněných přání - vrcholí totiž maximum nejstaršího a nejnebezpečnějšího meteorického roje




Planeta Země na cestě kolem Slunce každý rok mezi 10. a 14. srpnem vletí do proudu drobných prachových částic, které se v minulých staletích uvolnily z jádra komety Swift-Tuttle. Některá tato tělíska se strefí přímo do Země a při průletu atmosférou se rychle ohřejí a vzápětí vypaří. My pak zahlédneme světelný doprovod takového zániku – meteor.

V případě proudu prachových částic z komety Swift-Tuttle se nám zdá, že padající hvězdy vylétají jakoby ze souhvězdí Persea a právě proto se jim říká Perseidy. První záznamy o jejích průletech pochází z Číny z roku 36 našeho letopočtu. Čínští, japonští i korejští hvězdáři je pak sledovali několik dalších století. Také v našich zemích se srpen zapsal jako měsíc „hojnosti padajících hvězd“. A to především kolem 10. srpna, kdy se vzpomíná na svatého Vavřince.

Odtud název „Slzy svatého Vavřince“. Tento italský mučedník byl jedním z církevních hodnostářů, kteří strážili majetek v Římské říši. Jelikož ale všechno rozdal chudým, byl za trest popraven císařem Valeriánem. Od té doby prý padají z nebe jeho třpytivé slzy.

Možná srážka se Zemí

V roce 1862 ale američtí astronomové Lewis Swift a Horace Parnell Tuttle objevili kometu, která se pohybovala na stejné dráze jako proud Perseid. Romantické představy byly pryč. Perseidy jsou drobné prachové částice, které cestou kolem Slunce trousí právě tato kometa. Výpočty přitom naznačují, že vlasatice 15. září roku 4479 prolétne těsně kolem Země. Dokonce existuje velmi malá pravděpodobnost, že se kometa Swift-Tuttle promění v tu největší Perseidu, tedy že se srazí se Zemí. Pokud by k tomu došlo, byla by to drtivější katastrofa než v případě vyhynutí dinosaurů.

Noc padajících hvězd na brněnské Hvězdárně

Hvězdárna a planetárium Brno spolu se Sportovně rekreačním areálem Kraví hora připravily pozorování meteorů z roje Perseid. Výjimečná Noc splněných přání začíná v sobotu 12. srpna kolem 22. hodiny a končí až za svítání ve čtvrtek 13. srpna. Akce se odehrává v areálu koupaliště na Kraví hoře a vstupné je zdarma.

  • Zdroj textu

    Hvězdárna a planetárium Brno, apod.nasa.gov,

  • Zdroj fotografií

    Petr Horálek


Další články v sekci