Velká rudá skvrna na Jupiteru představuje dlouhotrvající anticyklonu, tedy obří vír, který se zformoval kolem oblasti vysokého tlaku. Je ale také obřím zdrojem energie, který ohřívá horní vrstvy atmosféry planety. Podobných bouří najdeme v nestálé atmosféře planety desítky. Velká rudá skvrna je však výjimečná svou „trvanlivostí“ – víme o ní totiž již více než 400 let. Podrobná pozorování ovšem ukazují, že se postupně zmenšuje.
Na konci 19. století se její příčný rozměr odhadoval na 41 000 km, při průletech Voyagerů v letech 1979 a 1980 už jen na 23 000 km a v roce 2014 již měřila v průměru méně než 16 500 km. Její tvar se současně mění z výrazného oválu na kruh.
TIP: Jupiter v Ultra HD: Hubble zmapoval největší planetu v časosběrném dokumentu
Nejnovější snímek Velké rudé skvrny pořídila sonda Juno v polovině prosince, během svého třetího blízkého průletu kolem Jupitera. Kromě této bouře jsou na snímku patrné i další velké anticyklony - například Oval BA nebo systém bouří označovaný jako „šňůra perel“, nacházející se pod Velkou rudou skvrnou.
nasa.gov
PřírodaMilovníci rozpálených skal
Kozorožec núbijský (Capra nubiana) je jediným druhem kozorožce, jenž je adaptován pro život v horkých a suchých oblastech. Žije v horských regionech severovýchodní Afriky a na Středním východě v nadmořských výškách do 3 000 metrů, kde si vybírá ty nejodlehlejší, nejvyšší a nejstrmější skalní stěny. V rámci tohoto druhu je velmi výrazný pohlavní dimorfismus – samci váží kolem 60 kilogramů a dorůstají délky kolem 125 cm, zatímco samice jsou maximálně kolem 30 kg těžké a ne delší než 105 cm. Vroubené rohy samců mohou být až 120 cm dlouhé a docházejí uplatnění při bojích o dominanci. Jejich srážky ale jen zřídka končí zraněním. (foto: Shutterstock)