Obraz byl pořízen 11. prosince 2016, během třetího blízkého průletu sondy Juno kolem Jupiteru. V době pořízení snímku dělilo sondu od horní vrstvy Jupiterovy atmosféry zhruba 458 800 kilometrů.
Velká rudá skvrna na Jupiteru představuje dlouhotrvající anticyklonu, tedy obří vír, který se zformoval kolem oblasti vysokého tlaku. Je ale také obřím zdrojem energie, který ohřívá horní vrstvy atmosféry planety. Podobných bouří najdeme v nestálé atmosféře planety desítky. Velká rudá skvrna je však výjimečná svou „trvanlivostí“ – víme o ní totiž již více než 400 let. Podrobná pozorování ovšem ukazují, že se postupně zmenšuje.
Na konci 19. století se její příčný rozměr odhadoval na 41 000 km, při průletech Voyagerů v letech 1979 a 1980 už jen na 23 000 km a v roce 2014 již měřila v průměru méně než 16 500 km. Její tvar se současně mění z výrazného oválu na kruh.
TIP: Jupiter v Ultra HD: Hubble zmapoval největší planetu v časosběrném dokumentu
Nejnovější snímek Velké rudé skvrny pořídila sonda Juno v polovině prosince, během svého třetího blízkého průletu kolem Jupitera. Kromě této bouře jsou na snímku patrné i další velké anticyklony - například Oval BA nebo systém bouří označovaný jako „šňůra perel“, nacházející se pod Velkou rudou skvrnou.
nasa.gov
ZajímavostiBohové Perun a Dažbog (ruské pojmenování Svarožice) v představě M. Presňjakova z roku 1998.
VědaRekonstrukce centrosaura.
VesmírStarship SN-5 během středečního testu.
VálkaVyřazený sherman nedaleko Monte Cassina.
HistorieV nejslavnějším gagu nazvaném Zabte rozhodčího používal Slivers pouze několik rekvizit: bizarní masku chytače připomínají ptačí klec a mohutnou koženou lapačku.
