Sonda Juno pořídila snímek největší bouře ve Sluneční soustavě

16.01.2017 - Martin Reichman

Bouře na Jupiteru -<p>Obraz byl pořízen 11. prosince 2016, během třetího blízkého průletu sondy Juno kolem Jupiteru. V době pořízení snímku dělilo sondu od horní vrstvy Jupiterovy atmosféry zhruba 458 800 kilometrů.</p>
Bouře na Jupiteru -

Obraz byl pořízen 11. prosince 2016, během třetího blízkého průletu sondy Juno kolem Jupiteru. V době pořízení snímku dělilo sondu od horní vrstvy Jupiterovy atmosféry zhruba 458 800 kilometrů.


Reklama

Velká rudá skvrna na Jupiteru představuje dlouhotrvající anticyklonu, tedy obří vír, který se zformoval kolem oblasti vysokého tlaku. Je ale také obřím zdrojem energie, který ohřívá horní vrstvy atmosféry planety. Podobných bouří najdeme v nestálé atmosféře planety desítky. Velká rudá skvrna je však výjimečná svou „trvanlivostí“ – víme o ní totiž již více než 400 let. Podrobná pozorování ovšem ukazují, že se postupně zmenšuje.

Uragán větší než Země

Na konci 19. století se její příčný rozměr odhadoval na 41 000 km, při průletech Voyagerů v letech 1979 a 1980 už jen na 23 000 km a v roce 2014 již měřila v průměru méně než 16 500 km. Její tvar se současně mění z výrazného oválu na kruh.

TIP: Jupiter v Ultra HD: Hubble zmapoval největší planetu v časosběrném dokumentu

Nejnovější snímek Velké rudé skvrny pořídila sonda Juno v polovině prosince, během svého třetího blízkého průletu kolem Jupitera. Kromě této bouře jsou na snímku patrné i další velké anticyklony - například Oval BA nebo systém bouří označovaný jako „šňůra perel“, nacházející se pod Velkou rudou skvrnou.

  • Zdroj textu:

    nasa.gov

  • Zdroj fotografií: NASA/JPL-Caltech/SwRI/MSSS/Roman Tkachenko

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Podle vědců bychom se při hledání mimozemského života měli zaměřit především na exoplanetyu oranžových trpaslíků.

Vesmír

V prvních letech vládnutí to rozhodně žádná selanka nebyla – roku 1853 se císaře neúspěšně pokusil zabít maďarský nacionalista.

Historie

Diego Velázquez: Vévoda Olivares na koni

Obraz Vévoda Olivares na koni (1634) od španělského malíře Diega Velázqueze upozorňuje na stoupající hladiny světových oceánů.

Revue

Jeffersonův dům vznikl jako plantážnické sídlo.

Zajímavosti

Málokdy se stává, aby člověk pod hladinou moře viděl tolik langust pohromadě. Tady jimi bylo okolí stoletého vraku doslova přecpáno

Příroda

Autonomní kabina projektu CAPRI.

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907