Sonda Mars Pathfinder přistála na Marsu

Sojourner -<p>Sojourner analyzuje pomocí spektrometru APXS kámen Yogi.</p>
Sojourner -

Sojourner analyzuje pomocí spektrometru APXS kámen Yogi.

4 . 7 . 1997

Reklama

4. července 1997 přistála po sedmiměsíční cestě sonda Mars Pathfinder na Marsu. Přistání se uskutečnilo v pánvi Ares Vallis, v oblasti zvané Chryse Planitia. Ke konečnému snížení přistávací rychlosti použili technici poprvé systém nafukovacích airbagů. Součástí výsadku byl i minirover Sojourner.

TIP: Průzkum Sluneční soustavy: Družice a roboti míří na Mars

Minirover měl hmotnost pouze 11 kg a pohyboval se na šesti kolech o průměru 13 centimetrů maximální rychlostí 60 centimetrů za minutu. Zastavil se během 83. solu, když prozkoumal terén do vzdálenosti 9,3 metru od místa přistání. Naposled se ozval v 87. solu 27. září 1997, kdy vyslal poslední z 550 snímků. Obě aparatury předaly dohromady 16 520 snímků a množství dalších měření. Přistávací část překonala plánovanou dobu činnosti na povrchu třikrát, minirover dvanáctkrát.

Mise za 265 miliónů amerických dolarů skončila značným technickým i vědeckým úspěchem, když se podařilo splnit a překročit většinu původních plánů. Získaná vědecká data umožnila poodhalit, že se v historii planety nacházelo období, které bylo teplejší a vlhčí než je tomu dnes a které umožnilo krátkodobou existenci tekuté vody na povrchu.

Reklama

  • Zdroj textu:
  • Zdroj fotografií: NASA



Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Množství masivních staveb včetně teras, věží opevnění, suchých příkopů a jiných obranných struktur vedlo vědce k přesvědčení, že šlo především o pevnost. (foto: iStock)

Historie

Szent István krátce předtím, než klesl ke dnu. V pozadí sesterský Tegetthoff. (foto: Wikimedia Commons, NHHCCC0)

Válka

Davidova socha Michelangela Buonarrotiho z let 1501–1504 je v současné době považována za jedno z nejlepších sochařských vyobrazení mužského těla v renesančním stylu. (foto: Wikimedia Commons, Benjamín Núñez GonzálezCC BY-SA 4.0)

Zajímavosti

Luňák červený (Milvus milvus) je nápadný svým hluboce vykrojeným ocasem. Většina těla je zbarvena rezavě hnědě, místy s nádechem do červena. Oči dospělých ptáků mají světlou, téměř bílou barvu. (foto: Shutterstock)

Příroda

Ludwig Van Beethoven na obraze Josepha Karla Stielera z roku 1820. (foto: Wikimedia Commons, JK StielerCC0)

Věda

Ilustrace zachycuje výron oblaku trosek po impaktu sondy DART (NASA) na povrch planetky Dimorphos. Obrázek vznikl s pomocí detailních snímků planetky, které pořídila kamera DRACO na palubě sondy DART těsně před impaktem. (zdroj: ESO, M. KornmesserCC BY-SA 4.0)

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907