Sonda OSIRIS-REx objevila vodu na planetce Bennu

13.12.2018 - Stanislav Mihulka

Spektrometry americké sondy OSIRIS-REx vystopovaly vodu z jílových minerálů na planetce Bennu

<p>Planetka Bennu na snímku sondy OSIRIS-REx</p>

Planetka Bennu na snímku sondy OSIRIS-REx


Reklama

Americká meziplanetární sonda OSIRIS-REx dorazila 3. prosince 2018 k planetce Bennu. Na cestu se vydala 8. září 2016, kdy ji vynesla do vesmíru nosná raketa Atlas V. Po více než dvouleté cestě sonda urazila více než 2,2 miliony kilometrů a zaparkovala ve vzdálenosti asi 19 kilometrů od planetky.

Hned úvodní pozorování sondy OSIRIS-REx přinášejí cenné výsledky. Vědci si díky nim potvrdili výsledky pozorování Bennu pozemními teleskopy, a také se dočkali několika překvapení. Jedním z nejdůležitějších výsledků je objev vody na planetce Bennu. Tento objev potvrzuje, že asteroid Bennu je velmi dobře zvoleným cílem mise. V roce 2023 by se OSIRIS-REx měl vrátit se vzorky z asteroidu zpět na Zemi.

Voda na asteroidu

V objevu vody na Bennu sehrála klíčovou roli data ze dvou spektrometrů na palubě sondy OSIRIS-REx. Spektrometry OSIRIS-REx Visible and Infrared Spectrometer (OVIRS) a OSIRIS-REx Thermal Emissions Spectrometer (OTES) zjistily, že se na Bennu nacházejí molekuly, které obsahují hydroxylové skupiny (-OH).

TIP: K planetce Bennu zamíří vesmírná sonda: Cílem je dopravit na Zem vzorky z povrchu

Vědci se domnívají, že se na celé planetce vyskytují jílové minerály, které obsahují množství vody. Samotná planetka Bennu je přitom příliš malá na to, aby si udržela kapalnou vodu. Objev přítomnosti vody ale ukazuje, že kapalná voda byla zřejmě hojně zastoupená na mnohem větším mateřském tělese, z něhož se planetka v minulosti oddělila.

  • Zdroj textu:

    University of Arizona/NASA

  • Zdroj fotografií: NASA/Goddard/University of Arizona

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Most Çanakkale 1915 má v šesti pruzích spojit evropskou a asijskou část Turecka.

Zajímavosti

Lidské embryo

Věda

Dvojčata ve znaku rodu

Medvěd grizzly (Ursus arctos horribilis) je poddruhem medvěda hnědého. Barva srsti grizzlyho může být hnědá až narezavělá. Samci jsou mnohem mohutnější než samice, o které často bojují. Grizzlyové se páří v červnu, vajíčka se ale začnou vyvíjet až na podzim, kdy medvědice nashromáždí dost potravy, a k porodu dochází až v zimě – jedná se o tzv. latentní březost. Nejčastěji se rodí dvě medvíďata.

Příroda

Výron koronální hmoty je po erupci druhým nejsilnějším projevem sluneční aktivity.

Vesmír

Adolf Hoffmeister v Café les Deux Magots v Paříži v roce 1969. V pozadí kresba z vězení La Santé (1940) nazvaná Mon Avoir - barveno čokoládou, tabákem, špínou ze zdí a inkoustem.

Historie
Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907