Aligátoři mají na jídelníčku žraloky: A platí to i v opačném gardu

27.09.2017 - Stanislav Mihulka

Někdy si jdou po krku i dravci z vrcholu potravního řetězce

Kdo s koho? -<p>Aligátor severoamerický na lovu žraloka</p>
Kdo s koho? -

Aligátor severoamerický na lovu žraloka


Reklama

Určitě by to byl skvělý film s monstry. Nebezpečný aligátor ve finálním souboji s příšerným žralokem. A do poslední chvíle není jasné, kdo vlastně zvítězí. Jenomže tohle není žádná fantazie, nýbrž tvrdá realita.

Vědci americké Kansaské státní univerzity zjistili, že aligátoři severoameričtí, kteří mohou dorůstat délky až téměř šesti metrů, nelítostně loví i další vrcholové predátory, tedy dravce, které by už nikdo v přírodě neměl ohrozit.

TIP: Dravec nebo kořist? Pozná se to na očních zorničkách

Když badatelé studovali aligátory v pro ně méně typickém mořském prostředí, přišli na to, že si aligátoři rádi pochutnají i na žralocích nebo rejnocích. Abychom ale byli spravedliví, vědci také zaznamenali, že role dravce a kořisti se v tomto případě občas otočí. Někdy se totiž stane, že žralok v moři sežere aligátora.

 

  • Zdroj textu:

    New Scientist, Southeastern Naturalist

  • Zdroj fotografií: USFWS

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Revue

Ani se spaním se to nemá přehánět

Věda

František Josef I. žil déle než 86 let, z toho 68 let panoval a řídil osudy jedné z největších a nejmocnějších říší světa. Stal se symbolem jistoty a trvalosti, ale i nehybnosti. 

Zajímavosti

Jižní pól Jupiteru na snímku sondy Juno. Pro srovnání siluety USA a Texasu

Vesmír

Tre Cime di Lavaredo

1. MÍSTO KATEGORIE KRAJINY ZA NAŠIMI HRANICEMI
1. MÍSTO ABSOLUTNÍHO POŘADÍ

Autor: Jiří Soukup
Použitá technika: Nikon D750 a objektivem Irix 15 F2,4; horizontální panorama složené z osmi snímků focených na výšku

Snímek byl pořízen v Dolomitech u známého skalního útvaru Tre Cime di Lavaredo. Vypravil jsem se do této oblasti spolu s přáteli na večerní focení, ale zastihla nás bouřka před níž jsme se museli schovat do takové menší jeskyně, kterou jsme náhodou objevili. Když zbývalo asi 15 minut do západu slunce a když už přestávalo pršet, tak jsme se rozhodli pro cestu zpět – smíření s tím, že asi žádný snímek nepořídíme. Jenže po asi 10 minutách co jsme byli na zpáteční cestě, se obloha začala protrhávat a příroda nám vykouzlila nádherné podmínky o kterých fotograf může jenom snít!

Příroda

Terén Antarktidy na mapě projektu BedMachine

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907