SpaceX už ví, co způsobilo zářijovou explozi Falconu 9

11.11.2016 - Redakce Tajemství vesmíru

Inženýři SpaceX již pravděpodobně identifikovali příčinu zářijové exploze rakety Falcon 9

Exploze rakety Falcon 9 -<p>Během rutinního předstartovního testu explodovala na Mysu Canaveral raketa Falcon 9.</p>
Exploze rakety Falcon 9 -

Během rutinního předstartovního testu explodovala na Mysu Canaveral raketa Falcon 9.


Reklama

„Žádnou jinou raketu nepotkalo to, co způsobilo zářijovou explozi Falconu 9,“ prohlásil Elon Musk k závěrům svých inženýrů, kteří vyšetřovali příčiny havárie. Podle Muska šlo o překvapivou, neobvyklou a těžko předvídatelnou souhru okolností. Problém způsobila reakce příliš podchlazeného kyslíku s uhlíkovými kompozity nádrže.

Chladná exploze

První i druhý stupeň rakety Falcon 9 používají jako palivo kerosin – vysoce rafinovanou formu petroleje. Jako okysličovadlo se přidává kapalný podchlazený kyslík. Běžně je teplota kapalného kyslíku okolo -185 °C, Falcon 9 ale používá extrémně podchlazený kyslík (kerolox) o teplotě -207 °C. 

Kromě kerosinu a keroloxu se do palivových nádrží vhání i hélium, které slouží k tomu, aby vyrovnávalo tlak v nádržích. Teplota tohoto hélia je pak ještě nižší, než teplota okysličovadla – zhruba -269 °C.

Podle inženýrů SpaceX snížilo chladné hélium teplotu keroloxu natolik, že kyslík dosáhl svého bodu tání -219 °C. Následná interakce zmrzlého keroloxu s uhlíkovými kompozity nádrže pak mohla zažehnout explozi. Další podrobnosti o příčinách havárie SpaceX ani sám Musk nezveřejnili.

Podle Elona Muska šlo o jednu z nejsložitějších hádanek, jaké jeho inženýři museli rozlousknout. Nyní jim zbývá to snazší – problém vyřešit.

  • Zdroj textu:

    SpaceNews

  • Zdroj fotografií: USLaunchReport

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Mamuti patří k dávným živočichům, u nichž existuje alespoň teoretická šance, že se nám je podaří naklonovat.

Zajímavosti

Únosů mladých žen a dívek indiány se v historii odehrálo hned několik

Historie

Soustava evropských teleskopů

V provozu od roku: 1998–2001
Průměr: každý ze čtyř dalekohledů 8,2 m

Soustava dalekohledů VLT (Very Large Telescope) představuje vlajkovou loď evropské astronomie pro pozorování vesmíru ze zemského povrchu. Jedná se o největší systém evropských teleskopů: Vyrostl na hoře Cerro Paranal na severu Chile, v centrální části pouště Atacama, která je nejsušším místem na světě. Dalekohledy spravuje Evropská jižní observatoř (European South Observatory, ESO), k jejímž členům se od roku 2007 řadí i Česká republika. 

Základ observatoře tvoří čtyři dalekohledy, každý o průměru 8,2 m: Antu (v provozu od roku 1998), Kueyen (1999), Melipal (2000) a Yepun (2001). Kromě toho do soustavy patří i čtyři pomocné přístroje o průměru 1,8 m. Mohou pracovat všechny společně, a vytvořit tak obří interferometr VLTI, který astronomům umožní sledovat až 25× jemnější podrobnosti než v případě každého teleskopu zvlášť.

Do vybavení dalekohledů jsou zařazovány stále nové a dokonalejší detektory i kamery. Například zařízení GRAVITY pro interferometr VLTI provedlo první přímé pozorování exoplanety prostřednictvím optické interferometrie. Díky této metodě se podařilo odhalit komplexní atmosféru tělesa, v níž oblaka železných a křemičitých částic víří v bouři planetárních rozměrů. Použitý postup nabízí jedinečnou možnost průzkumu dnes známých planet mimo Sluneční soustavu.

Přístroj GRAVITY rovněž přinesl další důkaz dlouho předpokládané přítomnosti superhmotné černé díry ve středu naší Galaxie. Nová pozorování zachycují shluk plynu obíhající po kruhové dráze těsně nad horizontem událostí, a to rychlostí odpovídající až 30 % rychlosti světla. 

Vesmír

Požáry v Grónsku z roku 2017

Věda
Zajímavosti

Karikaturisté ukazovali bitvu jako klání generálů – v zákopech ale trpěly desetitisíce vojáků.

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907