Starověcí Egypťané mumifikovali ohromné množství divoce žijících ptáků

17.11.2019 - Stanislav Mihulka

DNA mumifikovaných ibisů ukázala, že Egypťané tyto ptáky nechovali na farmách, ale lovili je ve volné přírodě

<p>Ptačí mumie byly nabízeny jako obětiny pro boha Thovta.</p>

Ptačí mumie byly nabízeny jako obětiny pro boha Thovta.


Reklama

O dávných Egypťanech víme, že s chutí mumifikovali ptáky. Archeologové objevili spousty takových mumií. Je jich tak mnoho, že podle dosavadních názorů odborníků Egypťané museli chovat příslušné druhy ptáků, především ibise, na farmách, aby bylo možné zajistit takové množství ptačích mumií. Mumie ptáků byly oblíbenou obětinou pro boha moudrosti a magie Thovta, který býval zobrazován v podobě muže s hlavou ibise.

Tým genetiků ale nedávno zjistil, že to nejspíš bylo jinak. Pro účely svého výzkumu získali vzorky DNA ze 40 mumifikovaných ibisů, kteří byli objeveni v celkem 6 různých katakombách ze starověkého Egypta. Tyto mumie jsou staré zhruba 2 500 let a pocházejí z období, kdy se v Egyptě velice běžně obětovali ibisové.

TIP: Velká egyptská mumie krokodýla obsahovala desítky mláďat

Analýzy DNA vypověděly jiný příběh. Genetická informace mumifikovaných ibisů je dost pestrá a v podstatě odpovídá genetické diverzitě, kterou dnes známe u volně žijících ptáků. Kdyby Egypťané chovali ibisy a další ptáky na farmách, pak by jejich DNA byla mnohem více uniformní, tak jak to pozorujeme u dnešních hospodářských ptáků a dalších zvířat. Egypťané podle všeho chytali pro své obětiny divoké ptáky ve volné přírodě.

  • Zdroj textu:

    Live Science

  • Zdroj fotografií: Wasef, Wikipedie

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Tolkienovi vydělaly jeho knihy tolik peněz, že litoval, že neodešel do důchodu dříve. Kvůli své slávě se navíc musel nechat vyškrtnout z telefonního seznamu.

Zajímavosti

Mozkové čipy přeloží mozkové vlny do srozumitelného textu

Věda

Do řeky, která v belgické zoo protéká výběhem rodinky orangutanů, umožnili přístup vydrám.

Revue

Současná astronomie nahlíží na Plejády jako na otevřenou hvězdokupu vzdálenou zhruba 445 světelných let, jejíž členky vznikly z jednoho prachoplynného mezihvězdného mračna asi před 110 miliony roky. 

Vesmír

Svatý Jiří byl podle křesťanské hagiografie římský voják pocházející z Anatolie, dnešního Turecka. Jeho nejslavnější zápas s drakem se měl odehrát u města Kyrény v Libyi.

Historie

Britské motorové čluny na hlídce v roce 1940.

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907