Start družice Explorer 49

10 . 6 . 1973

Reklama

10. června 1973 vyslala NASA k Měsíci družici Explorer 49. Po řadě misí Apollo neměla sonda zkoumat zemský satelit jako takový: Pouze využila jeho oběžnou dráhu ke studiu Slunce, planet i vzdálenějšího vesmíru v oboru radioastronomie mezi frekvencemi 25 kHz a 13,1 MHz. Na orbitě Země by totiž „zdola“ přicházelo příliš mnoho rušivých vln. Nejdelší anténa plavidla měřila skoro 230 m. Přestože měla mise původně trvat jen dva roky, poslední kontakt s Explorerem proběhl po 4 letech v srpnu 1977. Šlo také o poslední americkou expedici k Měsíci až do startu vojenské družice Clementine v roce 1994. 

  • Zdroj textu:
  • Zdroj fotografií: NASA

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Jednotliví Evropané a Asiaté mají sice z neandertálců asi jen padesátinu z celkového počtu tří miliard písmen genetického kódu, ale každý zdědil trošku jiné úseky neandertálské DNA. Celkem se tak našla v DNA dnešních lidí plná pětina dědičné informace neandertálců.

Zajímavosti

Obléhání Calais

Historie
Věda

Objekt B14-65666 vznikl v důsledky srážky dvou galaxií, k níž došlo před 13 miliardami let

Vesmír

Testování mikrorobota pro vyšetření tlustého střeva

Věda

Pivoňky jsou poměrně náročné na kvalitu přírodního prostředí a jeho změny a také se jen pomalu šíří, protože mají velká a těžká semena. I hojnější druhy mají obvykle pouze ostrůvkovitý areál, přičemž jednotlivá místa výskytu mohou být i značně vzdálená. Proto se u některých lokalit můžeme domnívat, že vznikly druhotně, zplaněním z kultury. Jestliže k tomu ale došlo ve starověku, můžeme to dnes jen stěží dokázat. Jiné druhy jsou endemité malých území, většinou hor, ze kterých se nemohly dále šířit. Mezi ně patří i tyto nejvzácnější evropské pivoňky.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907