Start studentské družice Starshine

Starshine -<p>Vypuštění družice Starshine 2 z raketoplánu Endeavour. V detailu družice Starshine 3.</p>
Starshine -

Vypuštění družice Starshine 2 z raketoplánu Endeavour. V detailu družice Starshine 3.

5 . 6 . 1999

Reklama

Po odletu raketoplánu Discovery od zárodku Mezinárodní vesmírné stanice vypustili astronauti z nákladového prostoru studentskou družici Starshine. Šlo o kouli s průměrem 48 cm, pokrytou 878 malými zrcadly. Satelit pak vydržel na orbitě několik měsíců, během nichž se na 25 tisíc středoškolských studentů z celého světa zúčastnilo jeho pozorování na obloze v době soumraku či úsvitu: Počítali parametry oběžné dráhy pokusné družice a z její degradace určovali hustotu zemské atmosféry v příslušných výškách nad povrchem planety.

Co se týče samotné mise raketoplánu Discovery, jednalo se o jeho první let ke vznikající ISS, s označením STS-96. Stroj odstartoval 27. května 1999 a v kokpitu sedělo sedm astronautů: velitel Kent Rominger, pilot Rick Husband (v roce 2003 zahynul jako velitel Columbie) a letoví specialisté Ellen Ochoaová, Tamara Jerniganová, Daniel Barry, Julie Payetteová z Kanady (která pak vypustila do vesmíru Starshine) a Valerij Tokarev z Ruska.

K modulu Unity na ISS se raketoplán připojil dva dny po startu a práce mohla začít. Údržba a rozšiřování nové stanice probíhaly venku i uvnitř, astronauti ve skafandrech nainstalovali na její vnější plášť ruský manipulátor Strela (obdobu kanadské robotické paže na americké části) a vybavení pro usnadnění budoucích výstupů, zábradlí a držadla pro uchycení nohou, to vše o celkové hmotnosti přes 300 kg. Posádka strávila na stanici 79,5 hodiny a 6. června pak bezpečně přistála v Kennedyho vesmírném středisku na Floridě.

  • Zdroj textu:
  • Zdroj fotografií: Wikipedia, NASA

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Jednotliví Evropané a Asiaté mají sice z neandertálců asi jen padesátinu z celkového počtu tří miliard písmen genetického kódu, ale každý zdědil trošku jiné úseky neandertálské DNA. Celkem se tak našla v DNA dnešních lidí plná pětina dědičné informace neandertálců.

Zajímavosti

Obléhání Calais

Historie
Věda

Objekt B14-65666 vznikl v důsledky srážky dvou galaxií, k níž došlo před 13 miliardami let

Vesmír

Testování mikrorobota pro vyšetření tlustého střeva

Věda

Pivoňky jsou poměrně náročné na kvalitu přírodního prostředí a jeho změny a také se jen pomalu šíří, protože mají velká a těžká semena. I hojnější druhy mají obvykle pouze ostrůvkovitý areál, přičemž jednotlivá místa výskytu mohou být i značně vzdálená. Proto se u některých lokalit můžeme domnívat, že vznikly druhotně, zplaněním z kultury. Jestliže k tomu ale došlo ve starověku, můžeme to dnes jen stěží dokázat. Jiné druhy jsou endemité malých území, většinou hor, ze kterých se nemohly dále šířit. Mezi ně patří i tyto nejvzácnější evropské pivoňky.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907