Reklama


Start studentské družice Starshine

Starshine -<p>Vypuštění družice Starshine 2 z raketoplánu Endeavour. V detailu družice Starshine 3.</p>
Starshine -

Vypuštění družice Starshine 2 z raketoplánu Endeavour. V detailu družice Starshine 3.

5 . 6 . 1999

Reklama

Po odletu raketoplánu Discovery od zárodku Mezinárodní vesmírné stanice vypustili astronauti z nákladového prostoru studentskou družici Starshine. Šlo o kouli s průměrem 48 cm, pokrytou 878 malými zrcadly. Satelit pak vydržel na orbitě několik měsíců, během nichž se na 25 tisíc středoškolských studentů z celého světa zúčastnilo jeho pozorování na obloze v době soumraku či úsvitu: Počítali parametry oběžné dráhy pokusné družice a z její degradace určovali hustotu zemské atmosféry v příslušných výškách nad povrchem planety.

Co se týče samotné mise raketoplánu Discovery, jednalo se o jeho první let ke vznikající ISS, s označením STS-96. Stroj odstartoval 27. května 1999 a v kokpitu sedělo sedm astronautů: velitel Kent Rominger, pilot Rick Husband (v roce 2003 zahynul jako velitel Columbie) a letoví specialisté Ellen Ochoaová, Tamara Jerniganová, Daniel Barry, Julie Payetteová z Kanady (která pak vypustila do vesmíru Starshine) a Valerij Tokarev z Ruska.

K modulu Unity na ISS se raketoplán připojil dva dny po startu a práce mohla začít. Údržba a rozšiřování nové stanice probíhaly venku i uvnitř, astronauti ve skafandrech nainstalovali na její vnější plášť ruský manipulátor Strela (obdobu kanadské robotické paže na americké části) a vybavení pro usnadnění budoucích výstupů, zábradlí a držadla pro uchycení nohou, to vše o celkové hmotnosti přes 300 kg. Posádka strávila na stanici 79,5 hodiny a 6. června pak bezpečně přistála v Kennedyho vesmírném středisku na Floridě.

  • Zdroj textu:
  • Zdroj fotografií: Wikipedia, NASA

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Věda

Na Anežčinu prosbu přetvořil papež Řehoř IX. původní špitální bratrstvo na samostatný řád.

Historie

Jednáte pomalu!

freska Ježíše
kde: Španělsko | kdy: 2012

Freska Ecce homo, kterou v kostelíku nedaleko španělské Zaragozy před více než sto lety vytvořil Elías García Martínez, postupně „opadávala“ vinou vlhkosti. Ministerstvo kultury ji sice hodlalo nechat zrestaurovat, ale v porovnání s tamní důchodkyní Cecilií Giménezovou jednalo příliš pomalu: Vitální osmdesátnice vzala dílo do vlastních rukou a pohřbila historickou malbu pod nánosy nové barvy. Výsledek jejího snažení připomíná mazanici malého dítěte, které si hraje s pastelkami. Památku sice původně čekala oprava, ale z poničeného Ježíše se stala internetová senzace a do města kvůli němu proudí davy turistů – takže zatím zůstává ve zbídačeném stavu.

Revue

Nová čínská těžká nosná raketa na Zhuhai Airshow 2018

Vesmír

V teplejších zimách má policie více práce

Věda

F-89 Scorpion nenesl příliš velké zásoby paliva, takže byl v praxi použitelný jen obtížně

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907