Cement se jako stavební materiál osvědčil na Zemi. Nyní vědci testují jeho využití ve vesmíru
Z betonu zatím stavíme jen na Zemi. To by se ale brzy mohlo změnit, pokud se pustíme do kolonizování dalších těles Sluneční soustavy. Vesmírné stavebnictví je momentálně ve fázi intenzivních příprav. Jejich součástí je i nejnovější experiment, který uskutečnili astronauti na palubě Mezinárodní vesmírné stanice ISS.
Klíčovou součástí betonu je cement, který se při jeho výrobě míchá s pískem, štěrkem a vodou. Astronauti teď na ISS poprvé v historii vyrobili cement v prostředí mikrogravitace, tedy ve stavu beztíže. Cílem experimentu MICS (Microgravity Investigation of Cement Solidification) je prozkoumat vznik cementu ve vesmíru a jeho použitelnost pro mimozemské stavby.
Lidské posádky, které se usídlí na Měsíci, na Marsu i jinde ve Sluneční soustavě, a také jejich vybavení, budou zcela jistě potřebovat ochranu před extrémními teplotami a zářením. Při současném stavu technologií je nejlepším řešením postavit budovy a infrastrukturu, které takovou ochranu zajistí. Velmi slibný je v tomto ohledu právě beton, který je odolný a poskytuje kvalitní ochranu. Výhodou tohoto materiálu je i to, že by k jeho výrobě nejspíš mohl být použit místní materiál a ne nutně pozemské suroviny.
TIP: Kolonizace vesmíru: Elon Musk podpořil výstavbu základny na Měsíci
První výsledky experimentu MICS ukázaly, že cement je možné ve vesmíru vyrobit. Vědci pak následně porovnali strukturu cementu vytvořeného na oběžné dráze s cementem, který připravili stejným postupem na Zemi. Jejich mikrostruktura byla odlišná a cement z vesmíru byl mnohem více porézní, než cement ze Země. Badatelé teď budou zjišťovat, nakolik to ovlivní vlastnosti výsledného betonu a budou hledat ideální recept pro přípravu betonu v prostředí mikrogravitace.
VálkaSzent István krátce předtím, než klesl ke dnu. V pozadí sesterský Tegetthoff. (foto: Wikimedia Commons, NHHC, CC0)
ZajímavostiDavidova socha Michelangela Buonarrotiho z let 1501–1504 je v současné době považována za jedno z nejlepších sochařských vyobrazení mužského těla v renesančním stylu. (foto: Wikimedia Commons, Benjamín Núñez González, CC BY-SA 4.0)
VědaLudwig Van Beethoven na obraze Josepha Karla Stielera z roku 1820. (foto: Wikimedia Commons, JK Stieler, CC0)
VesmírIlustrace zachycuje výron oblaku trosek po impaktu sondy DART (NASA) na povrch planetky Dimorphos. Obrázek vznikl s pomocí detailních snímků planetky, které pořídila kamera DRACO na palubě sondy DART těsně před impaktem. (zdroj: ESO, M. Kornmesser, CC BY-SA 4.0)