Stavařina ve vesmíru: Astronauti na ISS vyrobili první kosmický cement

10.09.2019 - Stanislav Mihulka

Cement se jako stavební materiál osvědčil na Zemi. Nyní vědci testují jeho využití ve vesmíru

<p>Astronaut ESA Alexander Gerst při výrobě cementu na oběžné dráze</p>

Astronaut ESA Alexander Gerst při výrobě cementu na oběžné dráze


Reklama

Z betonu zatím stavíme jen na Zemi. To by se ale brzy mohlo změnit, pokud se pustíme do kolonizování dalších těles Sluneční soustavy. Vesmírné stavebnictví je momentálně ve fázi intenzivních příprav. Jejich součástí je i nejnovější experiment, který uskutečnili astronauti na palubě Mezinárodní vesmírné stanice ISS.

Klíčovou součástí betonu je cement, který se při jeho výrobě míchá s pískem, štěrkem a vodou. Astronauti teď na ISS poprvé v historii vyrobili cement v prostředí mikrogravitace, tedy ve stavu beztíže. Cílem experimentu MICS (Microgravity Investigation of Cement Solidification) je prozkoumat vznik cementu ve vesmíru a jeho použitelnost pro mimozemské stavby.

Beton pro vesmírné stavaře

Lidské posádky, které se usídlí na Měsíci, na Marsu i jinde ve Sluneční soustavě, a také jejich vybavení, budou zcela jistě potřebovat ochranu před extrémními teplotami a zářením. Při současném stavu technologií je nejlepším řešením postavit budovy a infrastrukturu, které takovou ochranu zajistí. Velmi slibný je v tomto ohledu právě beton, který je odolný a poskytuje kvalitní ochranu. Výhodou tohoto materiálu je i to, že by k jeho výrobě nejspíš mohl být použit místní materiál a ne nutně pozemské suroviny.

TIP: Kolonizace vesmíru: Elon Musk podpořil výstavbu základny na Měsíci

První výsledky experimentu MICS ukázaly, že cement je možné ve vesmíru vyrobit. Vědci pak následně porovnali strukturu cementu vytvořeného na oběžné dráze s cementem, který připravili stejným postupem na Zemi. Jejich mikrostruktura byla odlišná a cement z vesmíru byl mnohem více porézní, než cement ze Země. Badatelé teď budou zjišťovat, nakolik to ovlivní vlastnosti výsledného betonu a budou hledat ideální recept pro přípravu betonu v prostředí mikrogravitace.

  • Zdroj textu:

    Space.com

  • Zdroj fotografií: NASA

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

V roce 1923 zvítězil italský jezdec Ugo Sivocci s vozem Alfa Romeo v legendárním závodě Targa Florio. 

Zajímavosti

Petriho miska se štetičkovcem Penicillium chrysogenum, z něhož byl poprvé izolován penicilin.

Věda

Pro meč až do Francie

Anna Boleynová (1501–1536)

Anna Boleynová neměla na muže zrovna štěstí. A coby druhá manželka Jindřicha VIII. si zrovna nepolepšila. Rodit mužské potomky se jí pohříchu nedařilo. Na první pokus přivedla na svět „jen“ budoucí královnu Alžbětu I., poté následovaly tři potraty. V té době asi nebyla ta nejpříjemnější společnice. Navíc nepřátel měla vždy víc než dost. Nařčení z toho, že je králi nevěrná a za jeho zády kuje pikle, na sebe nenechalo dlouho čekat. Nebo se Jindřich prostě jen zakoukal do Jany Seymourové a potřeboval jí udělat po svém boku místo? V roce 1536 je Anna obviněna z velezrady (a pro jistotu také z cizoložství, incestu a čarodějnictví) a putuje do vězení v Toweru.

Dál už je to prosté. Jako čarodějnice by měla správně být upálena na hranici, ale to si její bývalý manžel nepřeje. Dokonce vyslyší její poněkud neobvyklou prosbu, a to aby byla sťata mečem. V Anglii se tehdy bez výjimky popravuje sekyrou. Jindřich VIII. milostivě odloží výkon o celé dva dny, než z Calais dorazí mistr dlouhého meče. Samotný průběh je překvapující. Dalo by se čekat, že Anna řekne králi v poslední chvíli něco peprného. Proto se tu také tísní davy. Místo toho ale vyzve všechny přihlížející, aby se s ní naposledy pomodlili. A pak už se jde na věc. Lidé tehdy odcházejí z popravy rozčarováni: ta překrásná a do poslední chvíle pokorná světice měla být nehodnou čarodějnicí? Něco tu evidentně nesedí…

Historie
Revue

Americký náklaďák GMC CCKW-353 

Válka

Vražda knížete Václava, kterou v představách Matyáše Hutského spáchal o půlnoci sám Boleslav, iluminace z 2. poloviny 16. století.

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907