Stejně jako lidé: Podle britských vědců i psi prožívají pubertu

20.05.2020 - Stanislav Mihulka

<p>Nejen vaše dítě, ale i váš pes bude mít pubertu. A připravte se na to, že to může být dost podobné.</p>

Nejen vaše dítě, ale i váš pes bude mít pubertu. A připravte se na to, že to může být dost podobné.


Reklama

Nejspíš každý se už někdy setkal s pořádně náladovým a nespolupracujícím teenagerem. A mnozí nejspíš takovým teenagerem byli. Jak se ale zdá, nejsme v tom sami. Podle nedávného výzkumu procházejí podobným obdobím tvrdohlavosti a neposlušnosti i psi. Podle britských vědců se ukazuje, že když je psům osm měsíců, v mnohém připomínají lidské puberťáky.

Lucy Asher z britské Newcastle University a její kolegové detailně sledovali chování celkem 378 psů. Jejich výzkum potvrdil, co si zkušení chovatelé psů již dávno mysleli, že ve věku kolem osmi měsíců se psy prostě není řeč. Mnohem méně ochotně poslouchají, trucují a dělat s nimi cokoliv je nesmírně komplikované.

Podle badatelů by s tím chovatelé psů rozhodně měli počítat, protože se to týká téměř každého plemena, i když v různé míře. Zřejmě i psů jde o důsledek změn hladin hormonů a uspořádání mozku.

TIP: Rozumí kočky lidské řeči? Ano, ale je jim to dokonale ukradené

Ukazuje s totiž, že právě v tomto věku, když psi přestávají být sladkými štěňátky a stávají se dospělými psy, často dochází k tomu, že se jich lidští majitelé vzdávají, protože s nimi nevycházejí. Psi tohoto stáří tak často končí v útulcích. Stejně v jako případě lidských puberťáků to ale vlastně obvykle není nutné. Lidé by to o psech měli vědět a měli by se dopředu obrnit. I u psů puberta ve většině případů zase odezní a je s nimi pak možné bez problémů vyjít. 

  • Zdroj textu:

    Science Alert

  • Zdroj fotografií: CC0 Creative Commons

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Mamuti patří k dávným živočichům, u nichž existuje alespoň teoretická šance, že se nám je podaří naklonovat.

Zajímavosti

Únosů mladých žen a dívek indiány se v historii odehrálo hned několik

Historie

Soustava evropských teleskopů

V provozu od roku: 1998–2001
Průměr: každý ze čtyř dalekohledů 8,2 m

Soustava dalekohledů VLT (Very Large Telescope) představuje vlajkovou loď evropské astronomie pro pozorování vesmíru ze zemského povrchu. Jedná se o největší systém evropských teleskopů: Vyrostl na hoře Cerro Paranal na severu Chile, v centrální části pouště Atacama, která je nejsušším místem na světě. Dalekohledy spravuje Evropská jižní observatoř (European South Observatory, ESO), k jejímž členům se od roku 2007 řadí i Česká republika. 

Základ observatoře tvoří čtyři dalekohledy, každý o průměru 8,2 m: Antu (v provozu od roku 1998), Kueyen (1999), Melipal (2000) a Yepun (2001). Kromě toho do soustavy patří i čtyři pomocné přístroje o průměru 1,8 m. Mohou pracovat všechny společně, a vytvořit tak obří interferometr VLTI, který astronomům umožní sledovat až 25× jemnější podrobnosti než v případě každého teleskopu zvlášť.

Do vybavení dalekohledů jsou zařazovány stále nové a dokonalejší detektory i kamery. Například zařízení GRAVITY pro interferometr VLTI provedlo první přímé pozorování exoplanety prostřednictvím optické interferometrie. Díky této metodě se podařilo odhalit komplexní atmosféru tělesa, v níž oblaka železných a křemičitých částic víří v bouři planetárních rozměrů. Použitý postup nabízí jedinečnou možnost průzkumu dnes známých planet mimo Sluneční soustavu.

Přístroj GRAVITY rovněž přinesl další důkaz dlouho předpokládané přítomnosti superhmotné černé díry ve středu naší Galaxie. Nová pozorování zachycují shluk plynu obíhající po kruhové dráze těsně nad horizontem událostí, a to rychlostí odpovídající až 30 % rychlosti světla. 

Vesmír

Požáry v Grónsku z roku 2017

Věda
Zajímavosti

Karikaturisté ukazovali bitvu jako klání generálů – v zákopech ale trpěly desetitisíce vojáků.

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907