Stroje času: Rozkvetlé, obří, superpřesné… i takové, ze kterých nepoznáte kolik je hodin

01.09.2022 - Barbora Jelínková

Měření času patří k dovednostem, které si lidé osvojili již na úsvitu dějin. Ve starověku se spoléhali na délku stínů podle pouti slunečního kotouče oblohou, postupně se však hodinové stroje rozrůznily do dnešního bezpočtu podob i velikostí 

<h3>Rozkvetlý ciferník</h3><p><strong>Edinburské kvetoucí hodiny</strong><br /><strong>kde:</strong> Edinburgh, Skotsko | <strong>zvláštnost:</strong> nejstarší kvetoucí hodiny </p><p>Hodinářské řemeslo jde ruku v ruce s designem a světem luxusu, své o něm však vědí i květináři: Spojit příjemné s užitečným se poprvé rozhodl <strong>správce edinburského městského parku John McHattie v roce 1903, kdy tam nechal umístit obrovský ciferník posázený pestrobarevnými květinami.</strong> První verze měla jen jednu ručičku, druhá přibyla o rok později. Až do roku 1973 však museli zaměstnanci jejich pohyb zajišťovat manuálně, než byl instalován elektrický pohon. Ciferník měří v průměru 3,6 metru, kvete vždy od července do října a velká ručička ztěžkne pod zátěží zeleně na 36 kilogramů. Počet použitých rostlin vzrostl z počátečních 13 tisíc na současných 35 tisíc.<em> (foto: Shutterstock)</em></p>

Rozkvetlý ciferník

Edinburské kvetoucí hodiny
kde: Edinburgh, Skotsko | zvláštnost: nejstarší kvetoucí hodiny 

Hodinářské řemeslo jde ruku v ruce s designem a světem luxusu, své o něm však vědí i květináři: Spojit příjemné s užitečným se poprvé rozhodl správce edinburského městského parku John McHattie v roce 1903, kdy tam nechal umístit obrovský ciferník posázený pestrobarevnými květinami. První verze měla jen jednu ručičku, druhá přibyla o rok později. Až do roku 1973 však museli zaměstnanci jejich pohyb zajišťovat manuálně, než byl instalován elektrický pohon. Ciferník měří v průměru 3,6 metru, kvete vždy od července do října a velká ručička ztěžkne pod zátěží zeleně na 36 kilogramů. Počet použitých rostlin vzrostl z počátečních 13 tisíc na současných 35 tisíc. (foto: Shutterstock)

<h3>Tuny písku</h3><p><strong>Sunagoyomi</strong><br /><strong>kde:</strong> Oda, Japonsko | <strong>zvláštnost:</strong> největší přesýpací hodiny</p><p><strong>Celý rok trvá, než se všechen písek v japonských přesýpacích hodinách Sunagoyomi přesune z vrchní části skleněné konstrukce do spodní</strong>. Z tubusu o metrovém průměru se první zrnka z celkového tisíce kilogramů křemenitého písku začala sypat 1. ledna 1991 a následný zápis do Guinnessovy knihy rekordů potvrdil status největších hodin svého druhu na světě. Olbřímí mechanický stroj měří na výšku 5,2 metru, jeho název doslova znamená „písečný kalendář“, a záhy se proměnil v turistickou atrakci muzea Nima Sand ve městě Oda.<em> (foto: Shutterstock)</em></p>

Tuny písku

Sunagoyomi
kde: Oda, Japonsko | zvláštnost: největší přesýpací hodiny

Celý rok trvá, než se všechen písek v japonských přesýpacích hodinách Sunagoyomi přesune z vrchní části skleněné konstrukce do spodní. Z tubusu o metrovém průměru se první zrnka z celkového tisíce kilogramů křemenitého písku začala sypat 1. ledna 1991 a následný zápis do Guinnessovy knihy rekordů potvrdil status největších hodin svého druhu na světě. Olbřímí mechanický stroj měří na výšku 5,2 metru, jeho název doslova znamená „písečný kalendář“, a záhy se proměnil v turistickou atrakci muzea Nima Sand ve městě Oda. (foto: Shutterstock)

<h3>Atomová přesnost</h3><p><strong>Ytterbiové hodiny</strong><br /><strong>kde:</strong> Washington, USA | <strong>zvláštnost:</strong> nejpřesnější hodiny </p><p>Deset let precizní vědecké práce stojí za vznikem nejpřesnějších hodin světa, které v srpnu 2013 sestrojili fyzikové z Národního institutu pro standardy a technologie nedaleko Washingtonu. <strong>Stroj je údajně až desetkrát stabilnější než jakýkoliv jeho předchůdce, přičemž se jednotlivé tiky rozcházejí maximálně o biliardtinu sekundy</strong>. Mechanismus založený na použití atomů ytterbia, zchlazených na teplotu blízkou absolutní nule, může podle autorů najít uplatnění v satelitní navigaci i telekomunikaci, případně v astronomických teleskopech či zeměměřičství.<em> (foto: Profimedia)</em></p>

Atomová přesnost

Ytterbiové hodiny
kde: Washington, USA | zvláštnost: nejpřesnější hodiny 

Deset let precizní vědecké práce stojí za vznikem nejpřesnějších hodin světa, které v srpnu 2013 sestrojili fyzikové z Národního institutu pro standardy a technologie nedaleko Washingtonu. Stroj je údajně až desetkrát stabilnější než jakýkoliv jeho předchůdce, přičemž se jednotlivé tiky rozcházejí maximálně o biliardtinu sekundy. Mechanismus založený na použití atomů ytterbia, zchlazených na teplotu blízkou absolutní nule, může podle autorů najít uplatnění v satelitní navigaci i telekomunikaci, případně v astronomických teleskopech či zeměměřičství. (foto: Profimedia)

<h3>Dlouhé české stíny</h3><p><strong>Sluneční hodiny Krašov</strong><br /><strong>kde:</strong> Bezvěrov, Česko | <strong>zvláštnost:</strong> největší sluneční hodiny</p><p>Když před několika lety přelétal <strong>Václav Sidorjak</strong> se svým motorovým padákem nad vrchem Krašov u Bezvěrova na Plzeňsku, zaujal ho dlouhý stín vrhaný tamním telekomunikačním stožárem. Pak už nebylo daleko k nápadu využít ho jako základ pro sluneční hodiny, a to rovnou největší na světě. <strong>Sloup o výšce 342 metrů posloužil coby gnómon neboli centrální bod, jejž posléze obklopil ciferník z obřích římských číslic</strong> – zatím neúplný, od desíti do dvou.<em> (foto: Profimedia)</em></p>

Dlouhé české stíny

Sluneční hodiny Krašov
kde: Bezvěrov, Česko | zvláštnost: největší sluneční hodiny

Když před několika lety přelétal Václav Sidorjak se svým motorovým padákem nad vrchem Krašov u Bezvěrova na Plzeňsku, zaujal ho dlouhý stín vrhaný tamním telekomunikačním stožárem. Pak už nebylo daleko k nápadu využít ho jako základ pro sluneční hodiny, a to rovnou největší na světě. Sloup o výšce 342 metrů posloužil coby gnómon neboli centrální bod, jejž posléze obklopil ciferník z obřích římských číslic – zatím neúplný, od desíti do dvou. (foto: Profimedia)

<h3>Tikající gigant </h3><p><strong>Věž Abrádž al-Bajt</strong><br /><strong>kde:</strong> Mekka, Saúdská Arábie | <strong>zvláštnost:</strong> největší hodiny na světě</p><p>Titul největších hodin planety putuje od stroje ke stroji podle toho, který konstruktér či investor se právě rozhodne přepsat historii. Zatím naposledy tak učinili v saúdskoarabské Mekce v roce 2012, kdy slavnostně představili nový komplex sedmi mrakodrapů hotelu Abrádž Al-Bajt. Stojí hned vedle nejposvátnějšího místa islámu, Velké mešity, a <strong>věž jedné z budov zdobí ve výšce 577 metrů nad zemí čtveřice gigantických ciferníků o průměru 43 metrů. Každý směřuje do jiné světové strany a osvětlují je dva miliony LED zářivek.</strong> Vidět jsou až do vzdálenosti 17 kilometrů a z věže pravidelně zaznívá tradiční svolávání muezzinů k modlitbě.<em> (foto: Shutterstock)</em></p>

Tikající gigant 

Věž Abrádž al-Bajt
kde: Mekka, Saúdská Arábie | zvláštnost: největší hodiny na světě

Titul největších hodin planety putuje od stroje ke stroji podle toho, který konstruktér či investor se právě rozhodne přepsat historii. Zatím naposledy tak učinili v saúdskoarabské Mekce v roce 2012, kdy slavnostně představili nový komplex sedmi mrakodrapů hotelu Abrádž Al-Bajt. Stojí hned vedle nejposvátnějšího místa islámu, Velké mešity, a věž jedné z budov zdobí ve výšce 577 metrů nad zemí čtveřice gigantických ciferníků o průměru 43 metrů. Každý směřuje do jiné světové strany a osvětlují je dva miliony LED zářivek. Vidět jsou až do vzdálenosti 17 kilometrů a z věže pravidelně zaznívá tradiční svolávání muezzinů k modlitbě. (foto: Shutterstock)

<h3>Kemo, kolik je hodin? </h3><p><strong>Brněnský orloj</strong><br /><strong>kde:</strong> Brno, Česko | <strong>zvláštnost:</strong> složité určování času</p><p>Kontroverzně vyhlížející časomíra se stala jedním z novodobých symbolů moravské metropole. Dílo ve tvaru projektilu vzniklo v roce 2010 u příležitosti 365. výročí neúspěšného obléhání Brna Švédy. Vlnu nevole vyvolala především astronomická cena 12 milionů korun a falický tvar orloje. <strong>Hodinový stroj navíc záhy nechvalně proslul svou složitostí, takže je podle něj takřka nemožné určit čas.</strong> Každý den v 11 hodin z něj nicméně vypadává skleněná kulička jako suvenýr.<em> (foto: Shutterstock)</em></p>

Kemo, kolik je hodin? 

Brněnský orloj
kde: Brno, Česko | zvláštnost: složité určování času

Kontroverzně vyhlížející časomíra se stala jedním z novodobých symbolů moravské metropole. Dílo ve tvaru projektilu vzniklo v roce 2010 u příležitosti 365. výročí neúspěšného obléhání Brna Švédy. Vlnu nevole vyvolala především astronomická cena 12 milionů korun a falický tvar orloje. Hodinový stroj navíc záhy nechvalně proslul svou složitostí, takže je podle něj takřka nemožné určit čas. Každý den v 11 hodin z něj nicméně vypadává skleněná kulička jako suvenýr. (foto: Shutterstock)

Reklama







Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

100 dnů starý vlčí klon Maya. (foto: Sinogene Biotechnologies, CC0)

Věda

V Brně fungovala síť soukenických manufaktur, jedna z nich se nacházela na dnešní Lidické ulici. (foto: Archiv města Brna)

Historie

Miniaturní nenasytové

Kolibříci jsou nejmenšími zástupci ptáků na světě. Druh kalypta nejmenší (Mellisuga helenae), známý z Kuby, dosahuje délky pouze kolem 6 centimetrů a hmotnosti asi 2 gramy. Je tak jen asi dvakrát těžší než největší druh čmeláka. Srdce kolibříků (čeleď Trochilidae) tluče zhruba dvacetkrát za sekundu a jejich křídla mávnou za stejnou dobu dokonce osmdesátkrát. Aby malí opeřenci zvládli takový fantastický výkon, musí také hodně jíst – alespoň na poměry své velikosti. Každý den proto spořádají nektar v množství rovnajícím se až dvojnásobku vlastní hmotnosti! To z nich činí nejen největší jedlíky mezi ptáky, ale dokonce i jedny z největších nenasytů mezi všemi obratlovci.

Kolibříci mají neuvěřitelně výkonný metabolismus. Bylo změřeno, že srdeční rytmus může dosáhnout až 1 260 úderů za minutu a i v klidu se některé druhy nadechnou 250krát za minutu. Spotřeba kyslíku na gram svalové tkáně je u nich desetkrát vyšší než u elitních lidských atletů. (foto: Shutterstock)

Příroda
Vesmír

Nejstarší dosavadní doklad o užívání opia pochází z Mezopotámie - 3400 let př. n. l. Sumerové označovali mák setý, z něhož se opium získává, jako „radostnou rostlinu“. Samotný název „opium“  pochází ze starověké řečtiny (ópion) a znamená „šťáva z rostliny“. (foto: Unsplash, Tim Cooper, CC0)

Věda
Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907