Stvrzenka z pergamenu a zlata: Dekret k Rytířskému kříži

Na snímku je udílecí dekret Rytířského kříže pro majora Rudolfa Wulfa z 13. listopadu 1942 spolu s některými jeho vyznamenáními. Shora jde o Útočný odznak pěchoty, Rytířský kříž, Armádní sponu cti, Železný kříž I. třídy a Stříbrný odznak za zranění. Rudolf Wulf dosáhl hodnosti generálmajora a ještě jako plukovník obdržel v srpnu roku 1944 k Rytířskému kříži i Dubovou ratolest.

Dekret jako umělecké dílo

Udělení Rytířského kříže se nepotvrzovalo jen běžným předtištěným tiskopisem jako u obou stupňů Železného kříže, nýbrž ručně vyráběným dekretem vyvedeným černým a zlatým inkoustem na pravém pergamenu. Na tomto dokumentu byla uvedena hodnost a jméno vyznamenaného vojáka, stejně jako datum a místo udělení. V dolní části se pak nacházel podpis Adolfa Hitlera, zpravidla vlastnoruční, někdy však provedený najatým kaligrafem.

Dekrety prvních dvou stupňů byly předávány v deskách, následující tři v kazetách. Desky udílecí listiny k Rytířskému kříži měly červenou barvu, následujícímu stupni náležela barva bílá. Kazeta dekretu Rytířského kříže s dubovou ratolestí a meči měla bílou barvu s výrazným zlatým lemováním a stupeň s Brilianty pak tmavě modrou kazetu se zlatým lemováním. Toto okrajové obložení se vyrábělo z tepaného zlata, slonovinové kosti a sametu.

U všech variant se uprostřed desek či kazety nacházela zlatá říšská orlice – u Rytířského kříže šlo o hlubotisk, u vyšších stupňů opět o tepané zlato. Honosné dekrety pro variantu s Dubovou ratolestí a vyšší ale nebyly předávány v této podobě až do konce války, neboť náročný výrobní proces nestačil stále rostoucímu počtu nositelů těchto vyznamenání. Podobu dekretu a jeho obalu navrhla prominentní německá architektka, profesorka Gerdy Troost ve spolupráci s uměleckou knihvazačkou Friedou Thiersch. V jejím mnichovském ateliéru také probíhala podstatná část výroby. Zlatnickou práci prováděl profesor Hermann Wandiger.