Supermasivní černé díry mohou být překvapivě delikátní jedlíci

06.08.2021 - Stanislav Mihulka

Astronomové detailně a přímo pozorovali stravovací návyky supermasivní černé díry v blízké galaxii NGC 1566

<p>Galaxie NGC 1566 a snímek její supermasivní černé díry (ve výřezu).</p>

Galaxie NGC 1566 a snímek její supermasivní černé díry (ve výřezu).


Reklama

Supermasivní černé díry si lidé obvykle představuje jako obrovské gravitační chřtány, které hltají okolní hmotu v ohromném množství. Jak se ale ukazuje, „stravování“ těchto ohromujících vesmírných objektů může být mnohem delikátnější. Dokládají to i nedávná detailní pozorování stravovacích návyků supermasivní černé díry galaxie NGC 1566.

Astronomka Almudena Prieto z institutu Instituto de Astrofísica de Canarias (IAC) na Kanárských ostrovech a její kolegové pozorovali tuto supermasivní černou díru Hubbleovým vesmírným dalekohledem, soustavou teleskopů Very Large Telescope (VLT) a soustavou radioteleskopů Atacama Large Millimeter Array (ALMA).

Pozorování supermasivního jedlíka

Galaxie NGC 1566 se nachází ve vzdálenosti přibližně 40 milionů světelných let, čímž se řadí mezi relativně blízké. Když badatelé zkombinovali snímky Hubbleova dalekohledu, VLT a ALMA, mohli prostudovat, jak se dotyčná supermasivní černá díra krmí. Zjistili, že polyká relativně tenká vlákna kosmického prachu, která jsou dlouhá několik set světelných let a široká méně než 10 světelných let.

TIP: Supermasivní černá díra galaxie GSN 069 spořádá tři pořádná jídla denně

Badatelé spočítali, že supermasivní černá díra galaxie NGC 1566 spolyká za rok méně než jednu setinu hmoty Slunce. To odpovídá asi 3 300 Zemím ročně. Podle Prietové je to poprvé, kdy jsme pozorovali krmení supermasivní černé díry takto přímo a v detailu. Badatelé doufají, že jejich studie přispěje k pochopení chování a vývoje supermasivních černých děr, kterým stále do detailu nerozumíme.

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

V aréně římského Kolosea bojovali vedle exotických zvířat také jezevčíci. (foto: Unsplash, Katie BernotskyCC0)

Věda

Stepan Bandera v exilu spolupracoval s několika zpravodajskými službami, například s CIA, Brity i Západním Německem v pozici konzultanta na země za železnou oponou. Zemřel v roce 1959 v Mnichově po útoku kyanidem. Příkaz k jeho zavraždění vydal tehdejší nejvyšší představitel Sovětského svazu Nikita Chruščov. (foto: Wikimedia Commons, CC0 - kolorováno)

Historie

Florencie, kolébka renesance

Země: Itálie
Počet obyvatel: 366 tisíc
Vzdálenost z Prahy: 742 kilometrů (vzdušnou čarou); autem: 9 h 47 min (1 028 km)

Jméno metropole malebného Toskánska, založené římskými vojáky, znamená „Kvetoucí“. Největší rozkvět města nastal v období renesance, z nějž pochází i typická kupole nejikoničtější stavby Florencie: katedrály Santa Maria del Fiore. Stavba samotné budovy začala na konci 13. století, dokončení se však protáhlo. Nečekaným technickým problémem se ukázala výstavba obří kupole, s níž si dokázal poradit až Filippo Brunelleschi – kupole byla dokončena roku 1434. Florencií protéká řeka Arno, na níž stojí i jeden z nejslavnějších mostů světa, Ponte Vecchio. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Ropucha coloradská – její kůže a jed obsahují 5-MeO-DMT a bufotenin, halucinogenní tryptaminy. (foto: Wikimedia Commons, WildfeuerCC BY-SA 3.0 CZ)

Věda

Astrovan přepravující astronauty na start mise STS-135. (foto: NASA, Jim GrossmannCC BY 4.0)

Vesmír

Trosky Reichstagu jen pár dní po skončení bojů. (foto: Wikimedia Commons, Imperial War MuseumsCC0)

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907