Supermasivní černé díry mohou být překvapivě delikátní jedlíci

06.08.2021 - Stanislav Mihulka

Astronomové detailně a přímo pozorovali stravovací návyky supermasivní černé díry v blízké galaxii NGC 1566

<p>Galaxie NGC 1566 a snímek její supermasivní černé díry (ve výřezu).</p>

Galaxie NGC 1566 a snímek její supermasivní černé díry (ve výřezu).


Reklama

Supermasivní černé díry si lidé obvykle představuje jako obrovské gravitační chřtány, které hltají okolní hmotu v ohromném množství. Jak se ale ukazuje, „stravování“ těchto ohromujících vesmírných objektů může být mnohem delikátnější. Dokládají to i nedávná detailní pozorování stravovacích návyků supermasivní černé díry galaxie NGC 1566.

Astronomka Almudena Prieto z institutu Instituto de Astrofísica de Canarias (IAC) na Kanárských ostrovech a její kolegové pozorovali tuto supermasivní černou díru Hubbleovým vesmírným dalekohledem, soustavou teleskopů Very Large Telescope (VLT) a soustavou radioteleskopů Atacama Large Millimeter Array (ALMA).

Pozorování supermasivního jedlíka

Galaxie NGC 1566 se nachází ve vzdálenosti přibližně 40 milionů světelných let, čímž se řadí mezi relativně blízké. Když badatelé zkombinovali snímky Hubbleova dalekohledu, VLT a ALMA, mohli prostudovat, jak se dotyčná supermasivní černá díra krmí. Zjistili, že polyká relativně tenká vlákna kosmického prachu, která jsou dlouhá několik set světelných let a široká méně než 10 světelných let.

TIP: Supermasivní černá díra galaxie GSN 069 spořádá tři pořádná jídla denně

Badatelé spočítali, že supermasivní černá díra galaxie NGC 1566 spolyká za rok méně než jednu setinu hmoty Slunce. To odpovídá asi 3 300 Zemím ročně. Podle Prietové je to poprvé, kdy jsme pozorovali krmení supermasivní černé díry takto přímo a v detailu. Badatelé doufají, že jejich studie přispěje k pochopení chování a vývoje supermasivních černých děr, kterým stále do detailu nerozumíme.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Ladislav Hojer byl neobyčejně brutální. Části těl si nosil domů, kde se nad nimi ukájel. 7. prosince 1986 byl popraven v pankrácké věznici.

Zajímavosti
Věda

Observatoř ESO na vrcholu hory Cerro Paranal má ke hvězdám opravdu blízko. Výjimečně jasné a temné obloze severního Chile právě dominuje Jupiter.

Vesmír

Na snímku ze 4. srpna 2019 je Jevgenij Kočeškov během cvičení ruského námořnictva v Baltském moři. 

Válka
Zajímavosti

Mláďata v kapse  

Vačice bývají březí pouhých dvanáct či třináct dní, načež porodí i dvacet mláďat. Podobně jako u klokanů jsou však potomci nedovyvinutí, takže zalézají k matce do kapsy, kde jejich vývoj pokračuje. Z bezpečí se nehnou zhruba sto dní, a když už jsou na vak příliš velcí, vyšplhají se rodičce na záda a nechají se nosit. Samice pak mohou mít vlastní mladé zhruba v šesti až osmi měsících.

Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907