Pradávné svatyně Icukušima v japonské prefektuře Hirošima lákají svou krásou turisty z celého světa. Přinášejí svědectví o nejstarší tamní víře šintó a uchvacují nádhernou architekturou, jež vznikla v úzkém sepjetí s přírodou
Ostrov Icukušima pokládali šintoisté za svaté místo od nepaměti. První zdejší svatyně se datuje již do roku 593. Dnešní podoba lokality se nicméně váže až k 12. století, kdy ji nechal zvelebit slavný císařský kancléř Taira Kijomori.
Celá sakrální památka se rozkládá na ploše 431,2 ha, a to nejen na souši – včetně zalesněné oblasti na úpatí hory Misen –, ale i na moři. Sedmnáct budov a tři architektonické komplexy dohromady tvoří dvě svatyně: hlavní se nazývá Honša a menší z nich se říká Seša Marodo-džindža.
Snad nejznámější turistické lákadlo představuje tzv. torii, jedna z největších posvátných bran Japonska. Její současná podoba se datuje do roku 1875, ale původní tvar vznikl už v roce 1168. Za přílivu vypadá tato rudá šestnáctimetrová kráska z kafrového dřeva, jako by plula po moři, zato za odlivu k ní lze dojít „suchou nohou“.
Ke svatyním se váže i další zvláštnost: lidé v jejich blízkosti dříve nesměli žít, a dokonce jim byl zapovězen vstup na posvátnou půdu – ke stánkům bohů mohli přijíždět jen na loďkách. Celý ostrov přitom nepředstavuje duchovní místo pouze pro šintoisty, ale nachází se tu i řada buddhistických chrámů. Turisté mohou obdivovat rovněž představení tradičního japonského divadla nó nebo starodávné dvorní tance gagaku.
Šintoismus představuje nejstarší japonské náboženství. Jeho název se odvozuje od slov „šin“ – bůh či duch – a „tó“ neboli cesta; spojení lze tedy volně přeložit jako „cesta bohů“. Zmíněná víra staví především na uctívání duší předků a množství božstev a rané doklady o její existenci pocházejí z 3. století př. n. l. Náboženství se pojí s četnými obřady včetně některých magických rituálů. V šintoistické architektuře nenajdeme žádné klasické chrámy, pouze jednoduché otevřené svatyně, vystavěné často na pozadí nádherných přírodních scenérií.
100+1 zahraniční zajímavost
ZajímavostiSever Evropy čekají možná v budoucnosti vyšší srážky, ale střed a jih kontinentu budou stále víc vysychat.
VědaObraz Médúmské husy: nahoře malba husy velké a dvojice hus běločelých, vlevo dole vyhynulé bernešky a husa velká.
HistorieOdolnost Pernštejna prokázaná v roce 1645 přispěla k tomu, že byl hrad zařazen mezi udržované zemské pevnosti.
PřírodaZoologové zkoumali rovněž zobáky papuchalků severních (Fratercula arctica), mořských ptáků, kteří patří do čeledi alkovitých. Zobáky papuchalků mají při pohledu z boku tvar širokého trojúhelníku, ale zároveň jsou velmi úzké.
VesmírKaždá tečka představuje jednu supermasivní černou díru. | zdroj: LOFAR/LOL Survey (CC BY 4.0)
