Svérázné obchodnické triky a marketing využívali prodejci již v 17. století
Promyšlené marketingové tahy nepředstavují záležitost posledních desetiletí – objevovaly se už v 17. století. Tehdejší obchodníci využívali chytré triky, aby přiměli ženy k ohromným nákupům látek, šperků i líčidel
Dramatický rozmach Londýna na sklonku 17. století s sebou přinesl zrod řady marketingových triků a módních trendů, uplatňovaných dodnes. Po pádu puritánského režimu Olivera Cromwella, v němž zákony oděv striktně regulovaly, zavládla touha po extravagantním oblékání. První diktáty módy šly ruku v ruce s rodícím se bulvárním tiskem, pro nějž dvůr Karla II. s jeho milenkami znamenal doslova požehnání. Vedle zpráv od dvora plnily stránky bulváru rytiny králových oblíbenkyň, slavných hereček či dvořanů – a lidé začali napodobovat jejich styl oblékání. Oděvní výroba vstoupila do éry sezonních barev a modelů, proměnlivých trendů a módních kolekcí. Podle daňových výměrů utratili Londýňané v roce 1688 za oblečení víc než čtvrtinu svých příjmů.
Raný marketing
Obchodníci s módním zbožím dokonce vytvářeli první řetězce, kdy pod svým jménem provozovali londýnské pobočky. Kromě plakátů a inzerátů využívali i méně čestné marketingové praktiky: Najímali například mladé a pohledné tovaryše, aby na ulicích flirtovali s potenciálními zákaznicemi a přiměli je zavítat do obchodu.
Někteří prodejci udržovali dobré vztahy s určitými dámami, zasílali jim své modely a platili jim, když se v nich ukazovaly v divadlech, na dostizích a při veřejných oslavách, kde obchodníka doporučovaly. Divadelní jeviště ostatně sloužila jako první mola pro přehlídky. Od roku 1660 totiž mohly dámy ztvárňovat dramatické role a jejich kostýmy se okamžitě staly měřítkem vkusu.
Korzování po obchodech záhy představovalo pro řadu žen běžnou náplň dne. Prodejci si pak stěžovali na tzv. hedvábnice, které krámy pouze obcházely a nic si nekoupily, ačkoliv předtím donutily obsluhu rozvinout před nimi role hedvábí a dalších látek.
Nákupní vášeň
Podle anglického práva tvořila žena se svým manželem od okamžiku sňatku jedinou osobu a podléhala mu – což ovšem pro provdané dámy znamenalo i jednu výhodu: Nemohly odpovídat za dluhy způsobené nakupováním a jednaly mužovým jménem.
TIP: Není trh jako jarmark: Jaká pravidla museli obchodníci v dávných dobách dodržovat?
Brzy bylo běžné, že ženy vycházely z domu na nákupy oděvů, šperků, exotických látek i líčidel, přičemž v obchodě zanechaly svou adresu a nejeden prodejce luxusního zboží pak musel peníze od jejich manželů vymáhat u soudu. Vyskytly se i případy, kdy nebozí měšťané skončili kvůli nákupní vášni svých drahých poloviček ve vězení pro dlužníky.
