Svižní superobři: Spirální supergalaxie rotují extrémní rychlostí

21.10.2019 - Stanislav Mihulka

Největší spirální galaxie ve známém vesmíru mají také největší rychlost rotace


Reklama

Jak rychle rotují galaxie? Mléčná dráha představuje průměrnou spirální galaxii. Měření v oblasti Sluneční soustavy udávají, že se Mléčná dráha otáčí rychlostí asi 210 kilometrů za sekundu. Podle nového výzkumu ale rychlost rotace Mléčné dráhy dost zaostává za otáčení těch největších známých spirálních galaxií.

Vědci zjistili, že veliké spirální galaxie, kterým se říká spirální super galaxie, rotují až rychlostí 570 kilometrů za sekundu. Spirální super galaxie jsou přitom výjimečné v celé řadě ohledů. Největší z nich jsou asi dvacetkrát hmotnější než Mléčná dráha. Takoví obři mají průměr asi 450 tisíc světelných let, zatímco Mléčná dráha měří asi 100 tisíc světelných let.

Rotace spirálních obrů

Není divu, že takových spirálních super galaxií známe jen velmi málo. K dnešnímu dni asi jen stovku. Patrick Ogle z amerického institutu Space Telescope Science Institute v Baltimoru a jeho spolupracovníci studovali tyto galaxie pomocí teleskopu Southern African Large Telescope (SALT), což je největší optický teleskop na jižní polokouli.

TIP: Výjimečný úspěch: Vědci přesně změřili pohyby hvězd v jiné galaxii

Vědci si zatím nejsou jistí příčinami rychlé rotace spirálních supergalaxií. Podle převládající teorie je to způsobeno tím, že se masivní spirální galaxie nacházejí ve značně velkých a hmotných halech temné hmoty. Taková hala by měla obklopovat každou galaxii. Hala temné hmoty kolem spirálních super spirálních galaxií by ale měla být tak velká, že to odpovídá spíše celé skupině normálních galaxií. Takové obrovské množství temné hmoty pohání rotaci těchto galaxií, ale zároveň v nich zřejmě brzdí tvorbu nových hvězd.

  • Zdroj textu:

    HubbleSite

  • Zdroj fotografií: SDSS, P. Ogle & J. DePasquale (STScI)

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

V roce 1923 zvítězil italský jezdec Ugo Sivocci s vozem Alfa Romeo v legendárním závodě Targa Florio. 

Zajímavosti

Petriho miska se štetičkovcem Penicillium chrysogenum, z něhož byl poprvé izolován penicilin.

Věda

Pro meč až do Francie

Anna Boleynová (1501–1536)

Anna Boleynová neměla na muže zrovna štěstí. A coby druhá manželka Jindřicha VIII. si zrovna nepolepšila. Rodit mužské potomky se jí pohříchu nedařilo. Na první pokus přivedla na svět „jen“ budoucí královnu Alžbětu I., poté následovaly tři potraty. V té době asi nebyla ta nejpříjemnější společnice. Navíc nepřátel měla vždy víc než dost. Nařčení z toho, že je králi nevěrná a za jeho zády kuje pikle, na sebe nenechalo dlouho čekat. Nebo se Jindřich prostě jen zakoukal do Jany Seymourové a potřeboval jí udělat po svém boku místo? V roce 1536 je Anna obviněna z velezrady (a pro jistotu také z cizoložství, incestu a čarodějnictví) a putuje do vězení v Toweru.

Dál už je to prosté. Jako čarodějnice by měla správně být upálena na hranici, ale to si její bývalý manžel nepřeje. Dokonce vyslyší její poněkud neobvyklou prosbu, a to aby byla sťata mečem. V Anglii se tehdy bez výjimky popravuje sekyrou. Jindřich VIII. milostivě odloží výkon o celé dva dny, než z Calais dorazí mistr dlouhého meče. Samotný průběh je překvapující. Dalo by se čekat, že Anna řekne králi v poslední chvíli něco peprného. Proto se tu také tísní davy. Místo toho ale vyzve všechny přihlížející, aby se s ní naposledy pomodlili. A pak už se jde na věc. Lidé tehdy odcházejí z popravy rozčarováni: ta překrásná a do poslední chvíle pokorná světice měla být nehodnou čarodějnicí? Něco tu evidentně nesedí…

Historie
Revue
Vesmír

Americký náklaďák GMC CCKW-353 

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907