Švýcarští vědci vyrobili duhovou čokoládu bez použití barviv

29.12.2019 - Martin Reichman


Reklama

A tenhle znáte? Sejdou se takhle tři vědci u oběda a baví se o čokoládě? Mohla by mít i jinou barvu než hnědou nebo bílou? To, co zní jako začátek vtipu, je ve skutečnosti popis jedné schůzky švýcarských vědců polytechnické školy v Curychu. Patricka Rühse, Etienna Jeoffroye a Henninga Galinskiho obědové tlachání inspirovalo natolik, že se vrhli do experimentování.

Čokoláda v barvách duhy

Ke svým prvním pokusům o přebarvení čokolády si vybrali jedlé povlaky zlata a oxidu titaničitého. Výsledkem (v závislosti na množství přidané látky) byla zlatožlutá a temně modrá čokoláda. Tento postup ale kvůli jeho nepraktičnosti a přílišné složitosti vědci zavrhli.

Namísto přísad vědci vsadili na nový výrobní postup. Zjednodušeně řečeno – jejich čokoláda neměla být přebarvená, měla ale díky novému postupu budit dojem jiné barevnosti. Do týmu proto přijali studentku materiálových věd Anitu Zinggovou, která se problematikou barevnosti zabývá v rámci svého vlastního projektu. Po sérii neúspěšných pokusů a omylů narazili na zlatý grál – podařilo se jim vyrobit třpytící se čokoládu v barvách duhy. Následné ladění pak třpyt proměnilo v záři.

TIP: Ruby: Nová čokoláda vypadá a chutná jako žádná jiná

Přesný postup zůstává z pochopitelných důvodů tajný. Vědci si své know-how pojistili patentem a oslovili tradiční výrobce čokolád s nabídkou rozšířit portfolio o duhovou verzi. Kdy a zda vůbec se duhová čokoláda dostane na trh jasné v tuto chvíli není, co ale jasné je, že tento pozoruhodný „čokoduhový projekt“ je dokonalou ukázkou multidisciplinární spolupráce napříč několika vědeckými obory.

Reklama

  • Zdroj textu:

    ETH Zürich

  • Zdroj fotografií: ETH Zürich

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

V křesťanské společnosti se konzumace masa rozšířila ve 4. století. Značná část raných křesťanů pravděpodobně byla vegetariány.

Zajímavosti

Trénink s hologramem

Věda

Milovníci rozpálených skal

Kozorožec núbijský (Capra nubiana) je jediným druhem kozorožce, jenž je adaptován pro život v horkých a suchých oblastech. Žije v horských regionech severovýchodní Afriky a na Středním východě v nadmořských výškách do 3 000 metrů, kde si vybírá ty nejodlehlejší, nejvyšší a nejstrmější skalní stěny. V rámci tohoto druhu je velmi výrazný pohlavní dimorfismus – samci váží kolem 60 kilogramů a dorůstají délky kolem 125 cm, zatímco samice jsou maximálně kolem 30 kg těžké a ne delší než 105 cm. Vroubené rohy samců mohou být až 120 cm dlouhé a docházejí uplatnění při bojích o dominanci. Jejich srážky ale jen zřídka končí zraněním. (foto: Shutterstock)

Příroda

Slunce pohledem americké obervatoře Solar Dynamics Observatory z února 2015. (foto: NASA/SDO, CC0)

Vesmír

Představa létající lodě Sky Cruise (foto: Profimedia, Hashem Al-Ghaili)

Revue

Replika stroje Fokker Eindecker, kterého se dohodoví piloti až do jara 1916 velmi obávali. (foto: Shutterstock)

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907