Symfonie Stalinových varhan: Sovětské raketomety typu Kaťuša (2)

28.05.2019 - Jan Škarka

Údaje o prvním nasazení dělostřeleckých raketometů, které kvůli utajení nesly zavádějící označení gardové minomety, se různí. Ať už k tomu došlo 14. či 16. července 1941, nebo dokonce až v srpnu toho roku, tato zbraň významně ovlivnila situaci na bojišti

<p>Sovětští vojácí nabíjejí „Stalinovy varhany“, východní fronta.</p>

Sovětští vojácí nabíjejí „Stalinovy varhany“, východní fronta.


Reklama

I přes neúspěšnou premiéru BM-13-16 sovětské velení správně rozpoznalo možnosti nové zbraně a přes složité podmínky dané kritickým vývojem na frontách dostala výroba raketometů vysokou prioritu. Nasazení reaktivních střel však zaujalo i Němce – v srpnu všechny jejich jednotky na frontě obdržely rozkaz, aby okamžitě hlásily použití salvových raket a pokusily se je ukořistit. 

Předchozí část: Symfonie Stalinových varhan: Sovětské raketomety typu Kaťuša (1)

Vyhladit tři hektary

Sovětské továrny rychle zahájily hromadnou výrobu raketometů ve dvou typech – kromě již zmíněného BM-13-16 se jednalo o zařízení pro střelu M-8 ráže 82 mm se 48 vodicími rampami na korbě nákladního automobilu ZiS, zavedené pod označením BM-8-48. Od konce roku 1941 pak začalo formování nových oddílů „gardových minometů“, jak byly raketomety z důvodu utajení nazývány. Jejich výroba se potýkala s řadou problémů včetně nedostatku automobilových nosičů, takže část jednotek musela před palbou usadit odpalovací rampy do stabilního postavení.

Nejprve došlo ke zformování osmi gardových minometných pluků o třech praporech po třech bateriích. Každou takovou baterii tvořila čtyři odpalovací zařízení a čtyři automobily vezoucí další palebný průměr. Salva jedné baterie (s běžnou tříštivo-trhavou hlavicí) dokázala účinně umlčet organizovaný odpor na ploše asi tři hektary – snad jen s výjimkou mimořádně kvalitně opevněných a zakopaných útvarů, přečkávajících palbu v hlubokých dřevozemních krytech nebo v ojedinělých železobetonových stavbách.

Co nejvíc na frontu 

Do konce roku 1942 se již podařilo postavit 216 praporů gardových minometů, ale především došlo k získání cenných zkušeností z jejich bojového nasazení. Proto se raketometů začalo používat hlavně k hromadným palebným přepadům vojsk soustředěných na rozlehlejší ploše nebo k podpoře průlomových útočných operací. V té době se také zrodilo pojmenování „kaťuše“, jež se stalo synonymem pro sovětské raketomety vůbec. Do stejného období pak lze zařadit i vznik přezdívky této zbraně na německé straně.

Po prvních hromadných palebných přepadech raketami jim vojáci, ochromení množstvím výbuchů a charakteristickým kvílivým zvukem doprovázejícím odpálení a let střel, začali říkat Stalinovy varhany (Stalinorgel). Němci nejen že nasadili do bojů vlastní raketomety typu Nebelwerfer, ale když se jim podařilo ukořistit několik nepoškozených vozidel BM-8-24, neváhali je zavést do výzbroje pod označením 8 cm Raketen-Vielfachwerfer. Dokonce začali vyrábět kopie sovětských 82mm raket, které používali i ve vlastních vrhačích. 

Kaťuše druhé strany

V Německu probíhal výzkum reaktivních střel již od 20. let, ale až po nástupu nacistů se raketová technika začala těšit rozsáhlé oficiální podpoře. Jednalo se hlavně o dělostřelecké rakety a teprve v předvečer války došlo i na další druhy raketové techniky. Němci ukončili vývoj prvních salvových raketometů dříve než Rusové, ale v ofenzivním pohyblivém pojetí boje nenašli pro nepříliš přesnou zbraň rozsáhlejší využití a zpočátku s nimi počítali pouze pro zadýmování bojiště před útokem.

TIP: Generál Zima: Jak mrazy ovlivnily vývoj bitvy o Moskvu

Teprve po zkušenostech se sovětskými kaťušemi Němci význam dělostřeleckých raketometů přehodnotili. Proto putovaly „vrhače“, jak se ve Wehrmachtu raketomety nazývaly, na frontu již na podzim 1941 a od roku 1942 se masivně používaly na všech bojištích. Wehrmacht a Waffen-SS nejprve zavedly šestihlavňový 15cm Nebelwerfer 41 s dostřelem 6 000 m na lafetě protitankového kanonu M 35/36. Později jej doplnily vrhače ráží 210, 280 a 300 mm. Koncem války se nebelwerfery vyráběly i v Brně.

Dokončení v pátek 31. května

 

  • Zdroj textu:

    Zbraně

  • Zdroj fotografií: Wikipedia

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Přemysl Otakar II. a jeho syn Václav zlepšili postavení Židů v českých zemích.

Historie

Jednu z největších podzemních prostor parku představuje i Gua Rusa neboli „jelení jeskyně“.

Cestování
Reklama

Zbrusu nový kráter na Marsu

Vesmír

V Grónsku mizí led přímo před očima

Věda

PzKpfw IV Ausf. H od instrukční divize Lehr v předvečer vylodění v Normandii

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907