Reklama


Tajemství hrobu královny Konstancie: Skutečně odpočívá v Porta coeli?

02.02.2019 - Josef Unger a kol.

Před několika lety bylo s vedením kláštera Porta coeli dohodnuto prozkoumání ostatků připisovaných královně Konstancii a tohoto úkolu se ujali pracovníci Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. Co antropologové o tělesných pozůstatcích druhé manželky Přemysla Otakara I. zjistili?

<p>Konstancie založila klášter Porta coeli</p>

Konstancie založila klášter Porta coeli


Reklama

Osudy Konstancie Uherské, dcery uherského krále Bély III. (vládl 1172–1196) a francouzské kněžny Agnes de Chatilion byly zejména v počátcích nelehké. Dostala se do Čech roku 1198 jako žena ještě legitimně nerozvedeného Přemysla Otakara I. Svoji pozici si však jako matka následníka trůnu i moravského markrabího dovedla uhájit. Po manželově smrti roku 1230 získala rozsáhlý vdovský úděl na Moravě a její snaha se upřela k založení kláštera.  Za pomoci svých synů, krále Václava I. i moravského markraběte Přemysla, dala roku 1233 vzniknout tišnovskému klášteru cisterciaček, přičemž počítala s tím, že zde bude jednou pohřbena. Ve smrti ji však předešel syn Přemysl, jenž zemřel 16. října 1239 a byl pohřbený v klášterním kostele. Konstancie zemřela 6. prosince 1240 a její tělo spočinulo rovněž v tamější hrobce. 

Místo posledního odpočinku

V cisterciáckých klášterech bývali zakladatelé (fundátoři) pohřbíváni v kněžišti, často na evangelijní, tedy severní straně, nebo přímo před oltářem. Podobně byl zřejmě umístěn i hrob královny Konstancie. Svědčí o tom i kronikářská zpráva o pohřbu takzvané druhé zakladatelky kláštera, abatyše Alžběty v druhé polovině 15. století vlevo od královny Konstancie. Královnin hrob bychom tedy mohli hledat na ose chrámu, někde v prostoru příčné lodi. Podle dobových zvyklostí se zřejmě jednalo o obezděnou hrobku pro jednu osobu. K jejímu narušení mohlo dojít roku 1752 za abatyše Konkordie Hübnerové (1749–1763), kdy před hlavním oltářem byla zřízena větší krypta pro řeholnice. Zhruba o sto let později byly ostatky královny exhumovány, o čemž svědčí zpráva o jejich převezení roku 1867 do kláštera v Marienthalu v Horní Lužici. Po obnově tišnovského kláštera byly podle údajů kronikáře Rudolfa Klátila, „...ostatky vráceny a nalézají se nyní upravené na způsob relikviáře na kůře klášterního kostela“.

Moderní archeologický výzkum, při němž se s pomocí georadaru zkoumala příčná loď a části kněžiště chrámu v Předklášteří, vedl ke zjištění několika anomálií, které obvykle ukazují na přítomnost hrobů a hrobek. Umístění hrobky nebylo ověřeno ani vrtem ani výkopem. Odborníci tak předpokládají polozasypanou vyzděnou hrobku do hloubky až 1,2 m, vysunutou do kněžiště, jež svědčí o významném jedinci, kterým mohla být právě královna Konstancie. Rovněž i částečné zasypání by odpovídalo svědectví písemných pramenů, podle nichž byly ostatky královny vyzvednuty. 

Antropologické analýzy

Samotné kosterní ostatky, označené jménem královny, jsou dnes v klášteře uchovávány ve speciálním kovovém relikviáři s kovovým a skleněným víkem. Schránka je vyložena červenou látkou a na spodní straně kovového víka je nápis „Ostatky královny Konstancie, zakladatelky kláštera Porta coeli. Matka blah. Anežky české.“ Jednotlivé kosti jsou obaleny tylem a ozdobeny kovovými květinami a barevnými sklíčky. Relikviář je malý a kosterní pozůstatky v něm nejsou uloženy v anatomické poloze. Na povrchu leží lebka, pod ní zkřížené tibie (holenní kosti) a hlouběji ostatní kosti. Ostatky mají tmavě hnědou lesklou barvu, což svědčí o konzervaci neznámou látkou. Některé z dlouhých kostí byly rekonstruované. Výzkum ukázal, že nepoškozené zůstaly pouze kosti stehenní a holenní; ostatní, včetně lebky, byly rozlámány. 

Potud je vše v pořádku, ale další zkoumání poukázalo na značné pochybnosti o totožnosti ostatků. Znaky na kostře jednoznačně svědčí pro to, že se jednalo o mírně robustní ženu. Podle znaků na chrupu šlo o ženu zemřelou ve věku asi 24 až 35 let, přičemž je možné se přiklonit spíše k horní hranici věku. To ovšem s věkem královny nesouhlasí. Z odhadu výšky postavy (cca 170 cm) lze usoudit, že žena byla na svou dobu nadprůměrně vysoká a podle nalezených patologických změn prodělala velký stres. Poškození na předních zubech svědčí o nemocnosti a možná i nedostatku potravy v dětském věku. Tento stres se patrně projevil jednak poruchami růstu skloviny a jednak také skoliózou bederní páteře. O žádné z objevených patologických změn na skeletu však nelze říci, že by způsobila smrt.  

Komu patří ostatky v hrobce?

Žena nemá na pánevních kostech poporodní změny, s vysokou pravděpodobností tedy nikdy nerodila. A tak zjištěné skutečnosti ukazují na to, že ostatky nejspíš královně Konstancii nepatří. Podle historických údajů se totiž dožila 59 let a porodila větší množství potomků, mimo jiné i sv. Anežku Českou. Její ostatky by tedy musely vykazovat poměrně velké opotřebení ve všech směrech, protože se dožila na svou dobu poměrně vysokého věku a jednalo se, podle písemných dokladů, o velmi aktivní ženu. 

TIP: Nejstarší česká světice: Proč musela zemřít kněžna Ludmila?

Ostatky královny Konstancie nejsou tedy známy. Je možné, že při vyzvednutí roku 1867 došlo k záměně s kostmi jiné osoby, nebo k záměně došlo při navrácení ostatků z Marienthalu. Památkou po této významné ženě nejsou sice její ostatky, ale celý areál cisterciáckého kláštera v Předklášteří, což jistě plně odpovídá původním záměrům královny.

  • Zdroj textu:

    Tajemství české minulosti

  • Zdroj fotografií: Wikipedie (Kloster Porta Coeli - Herbert Frank)

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

První osmanští vojáci se objevili před Vídní 21. září 1529. Hlavní osmanské vojsko dorazilo o pět dnů později.

Historie
Revue

Griffithova observatoř z ptačí perspektivy.

Zajímavosti

Hlavní příčinu rakoviny vaječníků dosud lékaři neznají, v časných stádiích nejsou téměř žádné příznaky a nádory tak často bývají odhaleny náhodně.

Věda

Magické graffiti v soutěsce Creswell Crags

Věda

Hyády. Nejjasnější oranžová hvězda je Aldebaran, který do hvězdokupy nepatří

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907