Pro komety jsou jejich ohony natolik typické, že si je bez nich vlastně ani neumíme představit. Mohou ale existovat komety bez ohonu?
Chvost komety se objevuje až v blízkosti Slunce.
Ve své podstatě představuje kometa meziplanetární těleso složené především z ledu, jenž ovšem není čistý: Jsou v něm zamrzlá nejrůznější prachová zrna, pocházející převážně z počátků existence Sluneční soustavy.
Kometa, která se pohybuje daleko v hlubinách našeho solárního systému, tedy vypadá jako hrouda špinavého ledu s typickým rozměrem několika kilometrů a nejčastěji s velmi nepravidelným tvarem. Jakmile se však kometární jádro dostává do blízkosti naší hvězdy, led působením záření sublimuje a uvolňují se i uvězněná prachová zrna, jež sluneční záření výrazně rozptylují. Jádro se nejprve obalí jakousi pseudoatmosférou – komou –, a je-li ještě blíž, unikají částice z komy proti směru letu vlasatice a vytváří se známý chvost.
TIP: Rekordní vlasatice: Ohon komety 153P/Ikeya-Zhang měřil více než miliardu kilometrů
Je tudíž jasné, že komety bez ohonu pozorovat můžeme: buď v případě, že se jádro nachází daleko od Slunce, nebo formuje-li se pouze koma, a nikoliv chvost, nebo je-li chvost velmi slabý. Vlasatice pak vypadá jako kulovitý mlhavý obláček.
Je-li naopak kometární aktivita velmi nerovnoměrná s výraznými přetrvávajícími výtrysky v určitých směrech, může mít vlasatice ohonů několik, každý se zdrojem v aktivním centru: Například velká kometa z roku 1744 jich pozorovatelům nabídla hned šest.
ZajímavostiWilliam James Sidis byl americký génius, disponoval mimořádnými matematickými a jazykovými schopnostmi. V dětství byl označován za zázračné dítě, v dospělosti za vyhořelého podivína žijícího v ústraní.
VědaSýkora krade srst spící lišce.
HistorieVáclav II. byl mimo jiné i autorem tří básní, které jsou dodnes zachovány v písňovém rukopisu Codex Manesse.
VesmírGanymed na snímku sondy Juno
RevueKritická údržba | Peking 2010
Rostoucí platy a klesající ceny dělají v Číně z osobních aut zboží, které je dostupné stále větší části populace. Dokonce ani nejširší dálnice tak často nezvládají nápor nových motoristů. Čtrnáctého srpna 2010 zkomplikovala provoz na národní dálnici 110 přítomnost těžkých vozidel, jež se podílela na rekonstrukci vozovky. Průjezdnost klesla na polovinu a následoval kolaps: Někteří řidiči ujeli zhruba jen kilometr za den, jiní zůstali v automobilech zcela uvězněni a neposouvali se vůbec. Dopravní katastrofa trvala 12 dní a její nedobrovolní účastníci přežili hlavně díky přizpůsobivým obchodníkům, kteří začali prodávat jídlo a občerstvení přímo v kolonách – ovšem za mnohonásobně nadsazené ceny.
