Tajuplná královna na knížecím stolci: Kdo byla záhadná kněžna Emma?

22.05.2022 - Daniel Černohorský

Postava kněžny Emmy na sebe přitahuje stále pozornost. Dochované prameny však o ní poskytují značně zlomkovité, často zdánlivě nesouvisející či dokonce odporující si informace. Právě proto vzniklo okolo této české kněžny velké množství nejasností, domněnek a hypotéz


Reklama

Kněžna Emma, manželka českého knížete Boleslava II., zaujímá mezi ženami Přemyslovců ojedinělé postavení, a to především proto, že razila vlastní mince, na kterých používala královský titul „ENMA REGINA“. Zároveň na nich oproti všem zvyklostem neuváděla jméno panujícího knížete.

Historici a numismatici si tak po celá staletí kladli otázku, co ji k tomu mohlo opravňovat. Titul „REGINA“ naznačuje, že jeho nositelka pocházela z královského rodu. Vzhledem k nedostatku pramenů se však dlouhá léta o původu kněžny Emmy vedly pouze polemiky.

Italská princezna

Nejnovější historická bádání naznačují, že Emma pocházela nejspíše z Itálie, kde se kolem roku 948 narodila do panovnické rodiny. Její matka Adelhaid pocházela z rodu burgundských králů, otcem byl italský král Lothar II. ze vznešené francké rodiny Bosonidů. Přestože se Lothar pyšnil titulem rex Italie, reálně moc v Itálii nikdy nezískal a roku 950 byl nejspíš otráven svým protivníkem Berengarem z Ivrea

Po jeho smrti odešla Adelhaid i se svou dcerou ke dvoru německého panovníka Oty I., za něhož se zakrátko provdala. Spolu s ním byla roku 962 korunována císařovnou a přivedla na svět také budoucího císaře Otu II. Její dcera Emma se roku 966 stala manželkou západofranckého krále Lothara I. Jako věno obdržela od svého manžela hrad Dijon, kde razila vlastní mince.

Aktivně zasahovala i do politiky, zejména do sporů svého muže s jeho bratrem, dolnolotrinským vévodou Karlem. Vztah obou manželů však negativně ovlivňovaly válečné půtky mezi Lotharem a císařem Otou II. Římský panovník byl totiž nevlastním bratrem Emmy a ta nesla výpady vůči němu dost nelibě. Napjatá politická situace se přehoupla i do osobní roviny a královna dokonce čelila obvinění z cizoložství, jehož se údajně měla dopustit s laonským biskupem Adalberonem. Za tímto křivým nařčením stál její švagr, vévoda Karel, který se snažil zpochybnit následnictví královnina syna Ludvíka. Emma však situaci ustála, a nakonec docílila toho, že Lothar nechal Ludvíka korunovat jako svého spoluvládce.

Roku 986 Lothar zemřel a království převzal jeho syn Ludvík V. Nový panovník však za necelý rok nešťastně zahynul při lovu a francouzská šlechta zvolila vladařem Hugo Kapeta (987–996). Nárok na trůn však vznesl také vévoda Karel Dolnolotrinský a se svým vojskem dobyl Laon, kam se pod ochranu biskupa Adalberona Emma uchýlila. Vévoda ji potom držel nějaký čas v nedůstojném zajetí v klášteře (patrně kdesi v Burgundsku).

Zadržená královna se obrátila s prosbou o pomoc na své příbuzné v říši. V dopisech, které se dochovaly, si stěžovala, že je zcela opuštěná a bez peněz, a že se hodlá uchýlit ke svému bratranci, bavorskému vévodovi Jindřichovi II. Svárlivému. Tím se její stopa v pramenech na čas ztrácí, pouze nekrologium kláštera St. Denis v Paříži uvádí, že královna-vdova zemřela zcela opuštěná 2. listopadu 988.

Slavné denáry

Novodobá bádání však prokázala, že šlo o omyl, neboť Emmin poslední známý dopis je datován do prosince téhož roku. Podle všeho se tak nakonec přece jen dostala ze zajetí vévody Karla, nejspíše díky vlivu své matky Adelhaid a její snachy, princezny Theofano. Po svém propuštění odešla na dvůr vévody Jindřicha II., ale dlouho zde nezůstala, neboť se zakrátko znovu vdala – tentokrát za Jindřichova věrného a důležitého spojence, českého knížete Boleslava II.

Emma díky tomu sňatku uprchla z dosahu svého nenáviděného švagra, uchovala si postavení panovníkovy manželky a získala přemyslovskému vladaři kontakty přímo s centrem Svaté říše římské. Podle Kosmovy kroniky se nové kněžně v Čechách zalíbilo a prostý lid ji velmi ctil a miloval.

Od Boleslava II. obdržela věnem město Mělník i s hradištěm, a navíc právo razit vlastní mince. Tak vznikly slavné Emminy denáry s opisem „ENMA REGINA/CIVITAS MELNIC“. Jedná se o takzvané denáry ethelredského typu, který má na přední straně poprsí s malým křížkem a na druhé straně ruku mezi písmeny alfa a omega. Přestože doposud bylo nalezeno jen něco málo přes sto Emminých mincí, ze zjištěného počtu použitých razidel je jejich množství odhadováno nejméně na 100 000 kusů. Současní numismatici pak připouštějí počet dokonce minimálně dvojnásobný. Tento fakt svědčí o tom, že Emminy ražby nebyly jen pouhou epizodou, ale jednalo se o dlouhodobější mincování. 

Matka nebo macecha?

Kníže Boleslav II. byl ženatý několikrát, pravděpodobně třikrát, a Emma byla nejspíše jeho poslední manželkou. Kronikář Kosmas však označil kněžnu za matku Boleslavových dvou nejstarších synů – Václava, který zemřel ještě v mládí a nedochovaly se o něm téměř žádné zprávy, a Boleslava III. Mladší syny Jaromíra a Oldřicha pak Kosmas omylem považoval za potomky Boleslava III.

Biskup Dětmar z Merseburku, který žil v letech 975–1018, naopak ve své kronice tvrdí, že jejími syny byli Oldřich a Jaromír. Emma se ale za Boleslava II. provdala nejdříve roku 989, v té době jí bylo zhruba čtyřicet let, a těžko by mohla porodit krátce po sobě dvě zdravé děti. Jediný, kdo teoreticky přichází v úvahu jako její syn, je nejmladší Oldřich. Pokud by se ale skutečně narodil až po roce 989, nemohl by se stát otcem Břetislava, který přišel na svět někdy mezi léty 1002–1005. 

Zdá se tedy, že Emma se za Přemyslovce provdala krátce po smrti jeho druhé manželky, matky Jaromíra a Oldřicha. Je však také možné, že kníže v té době žil s matkou svých mladších synů a když se mu naskytla možnost vzít si ženu z královského rodu, svou dosavadní manželku jednoduše zapudil. Příklady zapuzování manželek a uzavírání nových politicky výhodných sňatků nebyly v té době ničím neobvyklým. Boleslav tímto krokem nic neztratil, právě naopak. Jaromíra a Oldřicha odsunul na vedlejší kolej a potvrdil jako nástupce svého nejstaršího syna Boleslava III., legitimně zrozeného z prvního manželství. A především získal ženu s rozsáhlými evropskými kontakty, spřízněnou s císařským rodem. 

Vyhnána z Čech

Po smrti knížete Boleslava II. v roce 999 odešla Emma na své vdovské sídlo do Mělníka, kde nadále razila mince s titulem regina. Vlády se mezitím ujal Boleslav III., za jehož panování se přemyslovský stát ocitl v první těžké krizi. Nový kníže nahrazoval svou vladařskou neschopnost krutostí a z obavy o knížecí stolec se rozhodl vypořádat se svými konkurenty – bratry Jaromírem a Oldřichem. Staršího Jaromíra nechal vykleštit, aby mu zabránil zplodit dědice, a mladšího Oldřicha se pokusil bezúspěšně zabít.

Emma byla zpočátku před krutostmi Boleslava III. chráněna. Na domácím poli vládnoucího Přemyslovce nijak neohrožovala a mohla si zachovávat odstup, protože nebyla skutečnou matkou ani jednoho ze soupeřících bratří. K bezpečí kněžny také jistě přispívalo její nesporné důstojenství a rozsáhlé mezinárodní styky. Došlo na ni až na jaře roku 1002, kdy ji Boleslav III. spolu s jejími nevlastními syny vypověděl z Čech. Kněžna se s oběma vyhnanými Přemyslovci uchýlila pod ochranu německého císaře Jindřicha II.

V Čechách pak vyvrcholila krize sesazením Boleslava III. a obsazením Čech vojsky polského knížete Boleslava Chrabrého. Ten nejdřív dosadil na trůn jakéhosi Vladivoje, který zanedlouho zemřel. Vlády se pak nakrátko chopil vyhnaný Jaromír a po něm opět Boleslav III., který v zemi rozpoutal krvavý teror. Polský vladař ho proto raději sesadil a na český knížecí stolec usedl osobně.

V zájmu nevlastních synů

Emma mezitím využívala všech svých styků a prestiže a vedla aktivní politiku, aby ve prospěch vyhnaných Přemyslovců získala císaře Jindřicha II. Římský panovník chtěl zabránit tomu, aby se Boleslav Chrabrý trvale zmocnil Čech. Na válečnou akci ve prospěch Oldřicha a Jaromíra ale zpočátku neměl dostatek sil, neboť byl plně zaměstnán upevňováním pozic v říši. Teprve v srpnu roku 1004 se odhodlal k vojenskému zásahu proti polskému knížeti. Poté, co Boleslav Chrabrý odmítl přijmout Čechy v léno, vpadlo bavorské vojsko v čele s Jaromírem do Čech. Rychlý útok, jež podpořilo místní obyvatelstvo, Poláky zcela překvapil. Boleslav proto raději zemi urychleně opustil a pražský hrad opanoval Jaromír. Poté do Prahy dorazil i císař Jindřich II. a udělil knížeti Čechy v léno. 

TIP: Znesváření Přemyslovci: Co odstartovalo bratrský boj na život a na smrt?

Kněžna Emma, která se výrazně zasadila o navrácení Čech (Morava zatím nadále zůstávala pod polskou vládou) do rukou vyhnaných Přemyslovců, se ale zpět nevrátila. Zůstala na dvoře Jindřicha II., kde 1. nebo 2. listopadu 1006 ve věku nedožitých 60 let zemřela.

Její odchod popisuje Kosmova kronika: „Kněžnu Hemmu, perlu ženského pohlaví, zachvátila zimnice a ona byla vyproštěna z tělesných pout. Její náhrobní nápis s těmito verši buď jsem viděl, nebo se pamatuji, že jsem viděl napsán: Hemma tu leží, hle, pouhý prach, jež byla jak gemma. „Pane“, tak prosím tě, rci milostiv té duši buď.“ Není s jistotou známo, kde spočinuly její ostatky, podle některých indicií by ale mohla být pohřbena na Pražském hradě. 

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Bakchův chrám patří mezi nejzachovalejší starořímské stavby v Baalbeku i na celém světě. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Soutěž o titul nejošklivějšího psa se konala 24. června 2022 v Petalumě v Kalifornii. Vítězem se stal Pan Smíšek (Mr. Happy Face). (foto: The World's Ugliest Dog)

Revue
Věda

Setkání minulosti s budoucností – jezdec Pony Expressu míjí dělníky vztyčující telegrafní sloupy. (foto: Shutterstock)

Historie

Samohybná houfnice Wespe zničená v Normandii. Armáda ji nakonec upřednostnila před Geschützwagenem Ivb für 10,5-cm leFH 18/1. (foto: Wikimedia Commons, W.wolnyCC0)

Válka

Na každou nově přivezenou várku odpadu se okamžitě vrhají sběrači, kteří doufají, že budou mít ten den štěstí a najdou něco zajímavého. (foto: David Těšínský ©)

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907