Technologie přírody: Některé skály fungují jako solární panely a vyrábějí elektřinu

24.04.2019 - Stanislav Mihulka

Solární energii dovedou využít lidé, rostliny, prvoci, bakterie, a překvapivě také kameny


Reklama

Dávno předtím, než lidé postavili solární panely, které přeměňují sluneční záření na elektřinu, a možná i předtím, než bakterie přišly s fotosyntézou, dělaly to stejné skály. Tvrdí to čínští vědci, kteří udělali překvapující objev v poušti Gobi. Našli tam první známý příklad přírodního a přitom nebiologického procesu, který z energie slunečního záření vyrábí elektřinu.

Když badatelé studovali vzorky skal z pouště Gobi pod jasným světlem, tak si všimli, že přitom vzniká elektrický proud. Čím silnější bylo světlo, tím více elektřiny hornina vytvořila. Klíčem k tomuto pozoruhodnému jevu jsou povlaky ze železa a manganu, které jsou na horninách v poušti běžné. Pozorovaný elektrický proud totiž vznikal jedině v přítomnosti těchto povlaků.

TIP: Vědci poprvé v historii objevili stopy supravodivosti v meteoritech

Neznamená to ale, že pokud se ztratíte ve zdejší poušti, že si na zdejších skalách dobijete mobilní telefon. Světlem vytvářený elektrický proud je jen velmi slabý, i když ho ozáří svit silnější než sluneční záření. Lidé v pouštních oblastech tuto elektřinu nejspíš nevyužijí, ale zdejší bakterie ji nepochybně využívají jako vítaný zdroj energie. Podobné procesy podle vědců mohly hrát roli při osídlování Země nejstaršími organismy.

  • Zdroj textu:

    IFL Science

  • Zdroj fotografií: CC0 Creative Commons

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Příchod bělochů znamenal pro indiány šok. Hernán Cortés dobývá Tenochtitlán, hlavní město Aztéků.

Zajímavosti

Počty amerických a kanadských opeřenců se rychle ztenčují.

Věda
Reklama
Revue

Poslední zbytky horských deštných pralesů Sierra Madre v Guatemale a Mexiku jsou domovem mnoha kriticky ohrožených druhů živočichů a rostlin, mezi nimi i guanů horských.

Příroda

Analema složená ze snímků pořízených během roku 2015 ve městě Sulmona ve střední Itálii. Nejvyšší bod „osmičky“ tvoří sluneční kotouč zachycený 21. června, v den letního slunovratu, nejnižší pak 21. prosince, tedy na zimní slunovrat

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907