Asie

Japonští burakumin pracovali často jako koželuhové. Není divu – šlo o práci, která ostatním obyvatelům „smrděla“. Fotografie z roku 1873.

19. 07. 2021

Nejčtenejší


26. 06. 2021

Makak chocholatý (Macaca nigra) patří mezi endemické druhy, které žijí pouze na ostrově Sulawesi. Jedná se o krásné a charismatické primáty s malou chocholkou na hlavě, která jim dává trochu rošťácký výraz.

04. 06. 2021

Jako sardinky

Bangladéšští farmáři zvládají na motorové tříkolce přepravit ohromné množství jutového proutí, a to třeba i na vzdálenost 25 kilometrů. V místě určení pak přeskládají třímetrovou haldu na nákladní vozidla, jež směřují do továren na dřevotřísku. Za tunu materiálu dostanou farmáři v přepočtu 4 500 korun. Jutový průmysl patří k největším hospodářským odvětvím v zemi, a navíc má dlouhou tradici. Juta bývala dokonce hlavním vývozním artiklem, přestože ke konci minulého století její export poklesl. Bangladéš však stále pokrývá třetinu světové poptávky.

16. 05. 2021


Reklama

V éře Mao Ce-tunga se museli mongolští kočovníci svého života vzdát a přesunout se do trvalých sídel.

16. 05. 2021

Šestnáctimetrová torii představuje jednu z nejvyšších svatých bran v Japonsku.

23. 04. 2021

Zabarikádován v noře

Luskoun tlustoocasý (Manis crassicaudata) může dorůstat 45–75cm. Jeho ocas přitom představuje dalších 33–45 cm. Samci jsou obvykle větší než samice, ale jinak jsou si obě pohlaví velmi podobná. Malá hlava má trojúhelníkovitý tvar a tělo luskouna na ni navazuje velmi kompaktně, jakoby zvíře ani nemělo krk. Dlouhé a poměrně štíhlé tělo je velmi dobře uzpůsobené k pronikání do podzemí. Pro tento účel jsou luskouni také vybavení silnými drápy. Drápů je na každé končetině pět, ale z toho tři jsou zvlášť uzpůsobené k hrabání. Luskoun si vyhrabává nory v půdě, které to umožňuje. Pokud je dostatečně měkká, může být nora až šest metrů hluboká. Naproti tomu v kamenité půdě nebývá hlubší než dva metry. Vchod do podzemí obvykle luskoun ucpe uvolněnou půdou, aby se tak chránil před predátory. (foto: Shutterstock)

21. 04. 2021

Výrazy obličeje jsou pro medvědy malajské důležitým komunikačním nástrojem. I přesto, že jsou to samotářská zvířata.

12. 04. 2021

Cibetka asijská dorůstá asi 5–11 kilogramů a tělo dospělých jedinců je v průměru zhruba 80 cm dlouhé, přičemž samci jsou o něco větší než samice. Kožich těchto zvířat je probarvený šedou nebo hnědou s výraznými černými skvrnami, které připomínají kresbu kočkovitých šelem.

13. 02. 2021

Panda sní kolem 15 kilogramů bambusu denně. Zdá se, že konzumace velkého množství potravy je jednou z mála adaptací v trávicích vzorcích této někdejší šelmy. Ještě asi před sedmi miliony let byly pandy velké predátory.

23. 01. 2021

Reklama

Jezírko na snímku má několik desítek metrů na délku a okolní „kamínky“ často metrové rozměry

30. 12. 2020

Evropané si oblíbili asijskou kuchyni už hodně dávno

27. 12. 2020

Burigangu křižují stovky lodí a její břehy ve městě nespojují téměř žádné mosty. Pohodlnější je svézt se na druhou stranu v člunu.

22. 12. 2020

Stále více cibetek je kvůli „cibetkové kávě“ drženo v zajetí. Přesto je velmi pravděpodobné, že většina kávy prodávané s touto nálepkou, cibetku nikdy „neviděla“.

28. 10. 2020

Samice s mláďaty se brzy ráno vracejí z plantáže zpět do pralesa. Překonat strmý příkop pomáhají mláďatům pošťuchováním choboty.

26. 09. 2020

V roce 2001 žilo v Číně asi 6–7 tisíc jedinců, v Indii 5 až 6 tisíc. Jak ukázaly výzkumy zoologů, jen za posledních 50 let se počet pand červených v Číně snížil o 40 %. Na území dalších států pak může být toto číslo ještě vyšší. Panda byla proto zařazena na listinu ohrožených druhů a je vedena jako „zranitelná“. Ve všech státech, kde se přirozeně vyskytuje, je panda červená zákonem chráněná a její lov je zakázán.

19. 08. 2020

Stránky

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907