Asie

Pro všechny kosatce je typický květ, který je tvořen třemi vnějšími okvětními lístky ohnutými obvykle dolů. Naproti tomu tři vnitřní okvětní lístky se většinou ohýbají nahoru. Rameno trojčetné čnělky je listovitě rozšířené a přitisknuté k vnějšímu okvětnímu lístku. V žlábku kryje tyčinku. Toto uspořádání má svůj praktický důvod: Hmyz při cestě do květu nadzvedne rameno čnělky, a z tyčinky se na něj vysype pyl. Při cestě do dalšího květu se otře o bliznu, která je na konci čnělky a pyl na ni přenese. Některé kosatce mají na vnějších okvětních lístcích kartáček chlupů, jenž umožňuje těžšímu hmyzu – včelám a čmelákům – lépe se na květu přichytit.

Mezi kosatce s kartáčky patří většina zahradních kosatců i mnoho druhů rostoucích ve volné přírodě. Jejich zvláštní skupinou jsou arilové kosatce, které jsou pojmenovány podle límcovitého výrůstku na semeni – arilu. Ten slouží jako masíčko pro mravence. Arilové kosatce se dále dělí na několik sekcí, obvykle se jedná o rostliny velice nápadné svými květy. Do střední a západní Evropy byly jako okrasné rostliny dováženy již v období renesance. Na snímku Iris latifolia. (foto: Wikimedia Commons, Emmanuel DouzeryCC BY-SA 4.0)

06. 01. 2023

Nejčtenejší


[mapa googlemaps=Slovensko]Jakarta představuje největší metropoli jihovýchodní Asie, postupně ji však pohlcuje oceán. Vláda proto plánuje vybudovat nové hlavní město na Borneu. (foto: Shutterstock)

21. 11. 2022

Mladý makak vepří (Macaca nemestrina). Tyto opice žijí převážně na zemi, ale jsou to rovněž zdatní lezci. Na rozdíl od mnoha jiných druhů opic mají rádi vodu. Jsou to všežravci, kteří se živí převážně ovocem, semeny, bobulemi, houbami a bezobratlými živočichy. (foto: © Marek Telička)

07. 11. 2022

Silná kůže nosorožců lesknoucí se v zapadajícím slunci připomíná brnění. V národním parku Čitvan žije více než 700 kusů nosorožců indických. (foto: © David Hainall)

01. 10. 2022


Reklama

Za jasného počasí je krásně vidět, jak blízko se Ararat tyčí. Není divu, že se stal symbolem celé země. (foto: Shutterstock)

21. 09. 2022

Takhle nějak probíhá tygří komunikace na dálku. Tygr právě „čte“ značku na stromě, aby na ni vzápětí stejným způsobem odpověděl. (foto: © Vladimír Čech ml.)

29. 08. 2022

Původně byly hůlky používány k vaření a míchání. Až za dynastie Chan začalo jejich používání k jídlu.

26. 07. 2022

Dospělý strdimil karmínovoprsý (Aethopyga siparaja) dorůstá velikosti kolem 10 cm. (foto: Shutterstock)

01. 07. 2022

Ruiny Mohendžodára staré zhruba 4 tisíce let – to jediné z města zůstalo. (foto: Shutterstock)

06. 06. 2022

Zoborožec přilbový (Aceros cassidix) je sulaweský endemit, který se hojně vyskytuje v pralesích v Národního parku Tangkoko. Zoborožce do této oblasti láká vysoká koncentrace fíků, kterými se živí. (foto: Michaela Koschová)

30. 03. 2022

Reklama

„Opičí láska“ mezi rodiči a mláďaty.

10. 01. 2022

Rod šácholan obsahuje kolem stovky, převážně tropických a subtropických druhů. Jedná se o stromy či keře s jednoduchými, střídavými, celokrajnými a poměrně velkými listy. Květy vyrůstají jednotlivě na koncích větví a jsou oboupohlavné s větším množstvím tyčinek. Prodloužené květní lůžko nese jednotlivé nesrostlé plodolisty. Z nich se vytvářejí zajímavé plody (souplodí) dužnatých či zdřevnatělých měchýřků, které připomíná šišky jehličnanů. Měchýřky v době zralosti praskají a uvolňují se z nich obvykle červená semena, která dlouho visí na bílých nitkách. (foto: Flickr, Katja SchulzCC BY 2.0)

01. 01. 2022

Lodě sehrály v rozvoji Malajsie klíčovou roli a dodnes nabízejí nejpříhodnější formu dopravy. (foto: Tomáš Kubuš)

19. 11. 2021

Všemi barvami hrající kopce Aktau v NP Altyn-Emel jsou tvořeny měkkými sedimenty

22. 10. 2021

Velmi mladý tapír indický, u nějž už pomalu začíná blednout „sedlová“ část, která později bude zcela bílá.

24. 09. 2021

Japonští burakumin pracovali často jako koželuhové. Není divu – šlo o práci, která ostatním obyvatelům „smrděla“. Fotografie z roku 1873.

19. 07. 2021

Stránky

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907