06. 01. 2023Pro všechny kosatce je typický květ, který je tvořen třemi vnějšími okvětními lístky ohnutými obvykle dolů. Naproti tomu tři vnitřní okvětní lístky se většinou ohýbají nahoru. Rameno trojčetné čnělky je listovitě rozšířené a přitisknuté k vnějšímu okvětnímu lístku. V žlábku kryje tyčinku. Toto uspořádání má svůj praktický důvod: Hmyz při cestě do květu nadzvedne rameno čnělky, a z tyčinky se na něj vysype pyl. Při cestě do dalšího květu se otře o bliznu, která je na konci čnělky a pyl na ni přenese. Některé kosatce mají na vnějších okvětních lístcích kartáček chlupů, jenž umožňuje těžšímu hmyzu – včelám a čmelákům – lépe se na květu přichytit.
Mezi kosatce s kartáčky patří většina zahradních kosatců i mnoho druhů rostoucích ve volné přírodě. Jejich zvláštní skupinou jsou arilové kosatce, které jsou pojmenovány podle límcovitého výrůstku na semeni – arilu. Ten slouží jako masíčko pro mravence. Arilové kosatce se dále dělí na několik sekcí, obvykle se jedná o rostliny velice nápadné svými květy. Do střední a západní Evropy byly jako okrasné rostliny dováženy již v období renesance. Na snímku Iris latifolia. (foto: Wikimedia Commons, Emmanuel Douzery, CC BY-SA 4.0)
21. 11. 2022[mapa googlemaps=Slovensko]Jakarta představuje největší metropoli jihovýchodní Asie, postupně ji však pohlcuje oceán. Vláda proto plánuje vybudovat nové hlavní město na Borneu. (foto: Shutterstock)
07. 11. 2022Mladý makak vepří (Macaca nemestrina). Tyto opice žijí převážně na zemi, ale jsou to rovněž zdatní lezci. Na rozdíl od mnoha jiných druhů opic mají rádi vodu. Jsou to všežravci, kteří se živí převážně ovocem, semeny, bobulemi, houbami a bezobratlými živočichy. (foto: © Marek Telička)
01. 10. 2022Silná kůže nosorožců lesknoucí se v zapadajícím slunci připomíná brnění. V národním parku Čitvan žije více než 700 kusů nosorožců indických. (foto: © David Hainall)
21. 09. 2022Za jasného počasí je krásně vidět, jak blízko se Ararat tyčí. Není divu, že se stal symbolem celé země. (foto: Shutterstock)
29. 08. 2022Takhle nějak probíhá tygří komunikace na dálku. Tygr právě „čte“ značku na stromě, aby na ni vzápětí stejným způsobem odpověděl. (foto: © Vladimír Čech ml.)
26. 07. 2022Původně byly hůlky používány k vaření a míchání. Až za dynastie Chan začalo jejich používání k jídlu.
01. 07. 2022Dospělý strdimil karmínovoprsý (Aethopyga siparaja) dorůstá velikosti kolem 10 cm. (foto: Shutterstock)
06. 06. 2022Ruiny Mohendžodára staré zhruba 4 tisíce let – to jediné z města zůstalo. (foto: Shutterstock)
30. 03. 2022Zoborožec přilbový (Aceros cassidix) je sulaweský endemit, který se hojně vyskytuje v pralesích v Národního parku Tangkoko. Zoborožce do této oblasti láká vysoká koncentrace fíků, kterými se živí. (foto: Michaela Koschová)
10. 01. 2022„Opičí láska“ mezi rodiči a mláďaty.
01. 01. 2022Rod šácholan obsahuje kolem stovky, převážně tropických a subtropických druhů. Jedná se o stromy či keře s jednoduchými, střídavými, celokrajnými a poměrně velkými listy. Květy vyrůstají jednotlivě na koncích větví a jsou oboupohlavné s větším množstvím tyčinek. Prodloužené květní lůžko nese jednotlivé nesrostlé plodolisty. Z nich se vytvářejí zajímavé plody (souplodí) dužnatých či zdřevnatělých měchýřků, které připomíná šišky jehličnanů. Měchýřky v době zralosti praskají a uvolňují se z nich obvykle červená semena, která dlouho visí na bílých nitkách. (foto: Flickr, Katja Schulz, CC BY 2.0)
19. 11. 2021Lodě sehrály v rozvoji Malajsie klíčovou roli a dodnes nabízejí nejpříhodnější formu dopravy. (foto: Tomáš Kubuš)
22. 10. 2021Všemi barvami hrající kopce Aktau v NP Altyn-Emel jsou tvořeny měkkými sedimenty
24. 09. 2021Velmi mladý tapír indický, u nějž už pomalu začíná blednout „sedlová“ část, která později bude zcela bílá.
19. 07. 2021Japonští burakumin pracovali často jako koželuhové. Není divu – šlo o práci, která ostatním obyvatelům „smrděla“. Fotografie z roku 1873.
