Asie

Huangšan se často objevuje na tradičních čínských kresbách a v literatuře. Toto místo je součástí světového dědictví UNESCO a jednou z hlavních turistických atrakcí Číny.

Květy kopytníku Asarum maximum.

Posledním příslušníkem druhu tygra kaspického byla samice Soraya, covaná v letech 1955 až 1960 v zoo Hamburk.

Na snímku je nedospělý jedinec manula. I tak je dobře vidět dlouhou srst, krásné licousy, které narůstají samcům a krátké uši skryté v srsti. Na rozdíl od jiných malých koček má manul kulaté zorničky.

Varanovi při šplhání pomáhá nejen částečně chápavý ocas, ale také zvětšené šupiny na chodidlech.

Na tomto snímku je výborně patrný charakteristický dlouhý, štíhlý krk, který se podobá velbloudímu

Panoramatický pohled z vyhlídkové terasy na čajové plantáže Cameron Bharat

Působivost Kamenného lesa je umocněna tichou vodní hladinou

 

Najít nártouna ve volné přírodě není nic jednoduchého

Plamének skalkový (Clematis marmoraria)

Tento nejmenší plamének byl objeven až v roce 1973. Jedná se o stálezelenou, drobnou rostlinu, která se šíří podzemním kořenujícím oddenkem. Stejně jako ostatní novozélandské druhy plaménků, je i tento dvoudomý.

Rozrůstá se v suti a pro poměrně velké květy, které mají v průměru až 2 cm, se brzy stal oblíbenou skalničkou. Pěstuje se především v Anglii, u nás je vhodný jen pro skalničkové skleníky. Kříží se i s jinými novozélandskými plaménky a takto vzniklé odrůdy se občas objevují v nabídce zahradnických firem.

Výška: 5–10 centimetrů

Barva květu: zelenobílá

Rozšíření: Národní park Kahurangi, severozápadní Nelson, Jižní ostrov Nového Zélandu

Ekologie: vápencové sutě, kary, alpínské louky

Status: ohrožený druh Nového Zélandu

Historické centrum Bangkoku v obležení moderní metropole dokonale ilustruje zážitky, které vás čekají.

Kopytníky patří mezi nejproslulejší léčiva středověku. Celá rostlina kořeněně voní a její chuť se podobá pepři či zázvoru.

Hladina Mrtvého moře klesá a dno se stále více odhaluje. Snímek pořízený poblíž izraelské oázy Ejn Gedi, která je západně od Mrtvého moře.

Původní vodní chrám Haedong Yonggungsa ze 14. století zničili Japonci, současný svatostánek je tedy výrazně mladší.

Japonští nosorožíci jsou až 12 centimetrů dlouzí, i když většina z nich výrazně nepřeroste pěticentimetrovou míru.