české země

Kněžna Libuše věští slávu Prahy, obraz Josefa Mathausera.

Ve výřezu korunovace císaře Ferdinanda I. českým králem v chrámu svatého Víta v Praze v roce 1836.

Panoš sv. Václava Podiven ukrývá památný obraz Staroboleslavské palladium, který měl Václav dostat od své babičky sv. Ludmily.

Salomon Mayer Rothschild se významně zasadil o rozvoj ostravského průmyslu.

Freska na hradě Budyně zachycuje Jana IV. Zajíce z Hazmburka i s „drakem“.

Úspěch Domácí kuchařky Magdaleny Dobromily Rettigové tkvěl v jednoduchosti receptů a dostupnosti ingrediencí.

Na rozdíl od mužů ženské dlouhé vlasy středověcí mravokárci spojovali s hříšností, pokušením a rozumovou omezeností.

Rekonstrukce bitvy u Záblatí z roku 1630.

Originál listiny | 1057

Založení litoměřické kapituly

Dokument vystavený přemyslovským knížetem Spytihněvem II. v roce 1057, jehož originál dosud spočívá v útrobách litoměřického oblastního archivu, je obecně považován za nejstarší dochovanou listinu v Čechách. A to přesto, že se v zásadě nejednalo o listinu, ale o pamětní zápis.

Ten měl navždy připomínat, že na Dómském vrchu, kde ještě v 11. století stávalo důležité přemyslovské hradiště, nechal řečený kníže založit svatoštěpánskou kapitulu, čímž jedno z několika přemyslovských mocenských center v Čechách povýšil. Nové kapitule věnoval několik vsí i s poddanými, stejně jako vinice, cesty či „každoročně hříbě ze stáda klisen na oděv jednomu každému z bratří“. A závěrečná formulka nezcizitelnost majetku ještě pojistila: „Kdokoliv by na radu ďáblovu něco ze všech těchto věcí umenšil, s ďáblem propadne věčným trestům. Amen. Amen. Amen.“ Díky pozdějšímu dílu kronikáře Kosmy se nám rovněž zachovalo jméno prvního zdejšího probošta Lance. (foto: Wikimedia Commons, CC0)

Václav II. byl mimo jiné i autorem tří básní, které jsou dodnes zachovány v písňovém rukopisu Codex Manesse.