české země

Zajatý Pancíř prosí Karla IV. o milost, obraz Věnceslava Černého. (foto: Wikimedia Commons, CC0)

Skrze levobočky svého otce měl Václav II. mnoho příbuzných z řad šlechty.

Vratislav II. (1033 – 1092) byl český kníže a poté první český král z rodu Přemyslovců.

Povodeň 1890 u Novotného lávky, obraz českého malíře Karla Liebschera.

V nezapomenutelném Fričově Císařově pekaři si roli hraběnky Stradové zahrála Marie Vášová.

Kamenná latrína v římské provicii Británie (kolem roku 124 našeho letopočtu). Římané brali chození na toaletu jako společenskou událost. Setkávali se zde s přáteli, vyměňovali si názory a dozvídali se zde novinky.

Původní podobu hradu si už dnes představí jen znalci – základní dispozice však zůstala zachována.

Josef Mathauser - Bitva u Lipan roku 1434.

Rakouská císařská koruna

Přijde vám povědomá? Její autor se totiž přímo inspiroval korunou svatováclavskou. Původně šlo o osobní korunu císaře Rudolfa II. a ve své pražské dílně ji roku 1602 zhotovil Rudolfův dvorní zlatník, proslavený Jan Vermeyen. Rudolf ji nosil během éry své vlády při slavnostních událostech. Ta, jež mu byla nasazena na hlavu, když se sám stal císařem – koruna Svaté říše římské – se totiž kromě korunovací nepoužívala.

I přes ni se klene oblouk posázený osmi diamanty, symbolizujícími Krista, jehož zástupcem na zemi měl císař být. Leštěný zelenomodrý smaragd na vrcholu oblouku představuje Nebesa a nebeský Jeruzalém. Součástí koruny je i biskupská mitra, která symbolizuje spojení světské a duchovní vlády. A teď trochu vychloubání: na zlatých plátech mitry jsou zachyceny čtyři klíčové výjevy z Rudolfova panování – jeho korunovace císařem římským, králem uherským a českým a vítězství nad Turky, i když ve skutečnosti v boji s nimi Rudolf spíše selhal. (foto: Wikimedia Commons, Bede735c, CC BY-SA 3.0)

Veliká noc, Červené svátky, Svátky mazance, jinak též Velikonoce představují nejvýznamnější křesťanský svátek roku.