české země

Jurkovičova zahrada | Nové Město nad Metují

V Novém Městě nad Metují vybízí k návštěvě hned několik míst. Místní barokní zámek nabízí zajímavý program vhodný k relaxaci – hru na piano, mini-knihovnu nebo zapůjčení plných piknikových košíků. K zámku patří jedna z nejmladších zahrad v Česku. Její předchozí podoba se bohužel nezachovala, zahrada byla naprosto zdevastovaná. Na začátku 20. století se do její rekonstrukce pustil významný architekt Dušan Jurkovič. Navázal na barokní podobu zámku a vytvořil prostornou a dekorativní zelenou plochu. Skýtá krásné terasy s bílými plůtky, schodiště, která propojují jednotlivé úrovně, chrliče vody doplňují dokonce sošky malých trpaslíků. Oba konce zahrady propojuje dřevěná lávka barevně tolik typická pro Jurkovičovy stavby. A nemyslí se jen na parádu, celá jedna část zahrady je určena hlavně k pěstovaní ovoce a zeleniny. Jsou v ní umístěny skleníky a dokonce propracovaný zavlažovací systém, který využívá nedaleko tekoucí řeku Metuji. (foto: © Zámek Nové Město nad Metují)

Karel a Zita jako snoubenci. Fotografie rakouského fotografa Carla Pietznera z července 1911. V Brandýse na císařský pár nezapomněli - každoročně se tu koná Audience u císaře Karla I.

Mumiím se v minulosti přisuzovala síla téměř zázračná. Lidé věřili, že prášek z rozemleté mumie hojí rány a zlomeniny, vrací sílu a potenci a slouží také jako afrodisiakum.

Ratibořický zámek pravděpodobně zažil nejedno dostaveníčko paní kněžny s Metternichem…

České poselstvo připlulo po Bodamském jezeře do Basileje roku 1433 v představě Věnceslava Černého.

Valdštejnův astrolog Giovanni Battista Seni nad tělem zavražděného vojevůdce. Sám smrti unikl jen náhodou.

Císař mu dal důvěru a velení nad vojsky. Albrecht z Valdštejna však často jednal jen k vlastnímu prospěchu. Budoval zámky, pivovary i mlýny a finanční machinace mu vydělaly jmění.

Bez své Barbory by měl Zikmund možná méně starostí, ale musel by mnohem více spořit!

Za první skutečně oficiální doklad výskytu Romů na českém území je možné považovat Cikánský list na ochranu psanců, vydaný roku 1423 Zikmundem Lucemburským.

V napjaté atmosféře na počátku 17. století se rozbuškou k rozpoutání násilí mezi katolíky a nekatolíky mohla stát i zdánlivá drobnost. 

Wolfgang z Řezna byl benediktin, misionář a od r. 972 biskup v bavorském Řezně, který povolil vyčlenit z této diecéze diecézi pražskou. V roce 1873 byla přenesena část ostatků do svatovítské katedrály v Praze.

Praotec Čech na hoře Říp na obraze Josefa Mathausera.

Kramářské písně líčily krvavé mordy i příběhy o děsivých netvorech.