26. 04. 2022Ilustrace zachycuje dvojhvězdný systém, ve kterém může dojít k explozi mikronovy. Jak materiál dopadá na horký povrch bílého trpaslíka, dojde v blízkosti jednoho z pólů k zažehnutí exploze mikronovy.
03. 03. 2022Vizualizace znázorňuje, jak by mohl vypadat hvězdný systém HR 6819: skládá se ze zploštělé hvězdy s akrečním diskem (hvězda typu Be odsávající hmotu) a hvězdy třídy B, která o svou atmosféru přišla (v pozadí).
18. 02. 2022Ilustrace zachycuje, jak by mohlo vypadat aktivní jádro galaxie M77. Podobně jako v případě jiných aktivních galaktických jader i centrální oblasti M77 dodává energii superhmotná černá díra s tenkým akrečním diskem, který je obalen hustým prstencem (nebo torem) plynu a prachu. Vědci se domnívají, že i toto aktivní galaktické jádro vytváří jety a prachové proudy, které vystupují z oblasti kolem černé díry kolmo na rovinu akrečního disku.
11. 02. 2022Vizualizace planetárního kandidáta Proxima-d, který byl objeven na oběžné dráze kolem červeného trpaslíka Proxima Centauri, Slunci nejbližší sousední hvězdy.
11. 01. 2022Rádiový snímek mlhoviny Plamínek, získaný díky systémům APEX a VISTA Evropské jižní observatoře
04. 01. 2022Nová pozorování ukazují, že hmotnost supermasivní černé díry v centru Mléčné dráhy odpovídá zhruba 4,3 milionu Sluncí
24. 12. 2021Obrázek nabízí představu vzhledu toulavé planety (je zobrazena na pozadí oblasti komplexu prachoplynných oblaků Rho Ophiuchi). Pozorování přístroji ESO pomohla odhalit minimálně 70 objektů tohoto typu.
14. 12. 2021Vizualizace zachycuje detailní pohled na planetu b Centauri (AB)b, která obíhá kolem binárního systému o hmotnosti minimálně šesti Sluncí. Planeta je 10× hmotnější než Jupiter a obíhá kolem dvojhvězdy ve 100× větší vzdálenosti než Jupiter kolem Slunce.
13. 11. 2021Vizualizace znázorňuje kompaktní černou díru o hmotnosti 11 Sluncí a hvězdu pětkrát hmotnější než Slunce, která kolem ní obíhá.
09. 11. 2021Vizualizace zachycuje galaxii NGP–190387 s probíhající tvorbou hvězd a vysokým obsahem prachu. Pozorování pomocí radioteleskopu ALMA odhalila přítomnost fluoru v oblacích plynu této galaxie.
13. 10. 2021Plakát zobrazuje 42 objektů hlavního pásu planetek patřících k největším v této oblasti mezi Marsem a Jupiterem (dráhy planetek nejsou v měřítku).
14. 09. 2021Srovnání velikosti planetky Kleopatra a severní Itálie.
08. 09. 2021IC 342: Pod závojem
Jasná spirální galaxie IC 342 se nachází 10 milionů světelných roků daleko v souhvězdí Žirafy. Mohla by být nápadným hvězdným ostrovem pozemské oblohy, z našeho pohledu ji však ukrývá závoj hvězd i mračen plynu a prachu v rovině Mléčné dráhy. Z IC 342 tak přichází světlo ztlumené a zčervenalé vlivem kosmických oblaků. Ostrý teleskopický snímek odhaluje nejen zatemňující prach, ale i mladé hvězdokupy a žhnoucí růžové oblasti vzniku stálic podél spirálních ramen. (foto: NASA, APOD, Arturas Medvedevas, CC0)
11. 08. 2021Vizualizace představuje jednu z planet (L 98-59b) systému hvězdy L 98-59, která leží 35 světelných let od Slunce. V soustavě byly potvrzeny čtyři terestrické (kamenné) planety. Pátá, nejvzdálenější planeta od hvězdy, je zatím nepotvrzená.
10. 08. 2021Tento mimořádný záběr objektu Herbig-Haro (HH 46/47) vznikl kombinací pozorování získaných v rádiové oblasti pomocí teleskopu ALMA a dalekohledu NTT ve viditelné oblasti spektra. Záběry mladé hvězdy získané pomocí ALMA (oranžové a zelené odstíny vpravo dole) odhalují mohutný jet hmoty pohybující se směrem od nás, která je na snímcích ve viditelné oblasti skryta za oblaky prachu a plynu. V levé části (v růžových a fialových odstínech) je zachycena část jetu mířícího směrem k nám, pozorovatelná ve viditelné oblasti spektra.
29. 07. 2021Přestože je zde jistá podobnost s párem Jupiter-Saturn, je třeba si uvědomit, že disk kolem hvězdy PDS 70c je asi 500krát větší než prstence Saturnu.
