ESO

Vizualizace zachycuje galaxii NGP–190387 s probíhající tvorbou hvězd a vysokým obsahem prachu. Pozorování pomocí radioteleskopu ALMA odhalila přítomnost fluoru v oblacích plynu této galaxie.

Plakát zobrazuje 42 objektů hlavního pásu planetek patřících k největším v této oblasti mezi Marsem a Jupiterem (dráhy planetek nejsou v měřítku). 

Srovnání velikosti planetky Kleopatra a severní Itálie.

IC 342: Pod závojem

Jasná spirální galaxie IC 342 se nachází 10 milionů světelných roků daleko v souhvězdí Žirafy. Mohla by být nápadným hvězdným ostrovem pozemské oblohy, z našeho pohledu ji však ukrývá závoj hvězd i mračen plynu a prachu v rovině Mléčné dráhy. Z IC 342 tak přichází světlo ztlumené a zčervenalé vlivem kosmických oblaků. Ostrý teleskopický snímek odhaluje nejen zatemňující prach, ale i mladé hvězdokupy a žhnoucí růžové oblasti vzniku stálic podél spirálních ramen. (foto: NASA, APOD, Arturas Medvedevas, CC0)

Vizualizace představuje jednu z planet (L 98-59b) systému hvězdy L 98-59, která leží 35 světelných let od Slunce. V soustavě byly potvrzeny čtyři terestrické (kamenné) planety. Pátá, nejvzdálenější planeta od hvězdy, je zatím nepotvrzená. 

Tento mimořádný záběr objektu Herbig-Haro (HH 46/47) vznikl kombinací pozorování získaných v rádiové oblasti pomocí teleskopu ALMA a dalekohledu NTT ve viditelné oblasti spektra. Záběry mladé hvězdy získané pomocí ALMA (oranžové a zelené odstíny vpravo dole) odhalují mohutný jet hmoty pohybující se směrem od nás, která je na snímcích ve viditelné oblasti skryta za oblaky prachu a plynu. V levé části (v růžových a fialových odstínech) je zachycena část jetu mířícího směrem k nám, pozorovatelná ve viditelné oblasti spektra.

Přestože je zde jistá podobnost s párem Jupiter-Saturn, je třeba si uvědomit, že disk kolem hvězdy PDS 70c je asi 500krát větší než prstence Saturnu. 

Betelgeuse zacloněný gigantickým oblakem prachu.

Vnitřní prstenec v systému GW Orionis: model (vlevo) a pozorování přístrojem SPHERE.

Obrázek ilustruje objev těžkých kovů – železa (Fe) a niklu (Ni) – v atmosféře (komě) komety C/2016 R2 (PANSTARRS). Každý vrchol křivky ve spektru patří jinému prvku, čáry železa a niklu jsou označeny modrými respektive oranžovými značkami. 

Černý tubus dalekohledu TBT2 vyčnívá z otevřené kopule. Dalekohled je umístěn na Observatoři La Silla, která se nachází v nadmořské výšce 2400 metrů v chilské poušti Atacama. V pozadí jsou vidět kopule dalekohledů ESO 0.5 m Telescope a Danish 0.5 m Telescope.

Vizualizace znázorňuje proudění větru ve stratosféře planety Jupiter v blízkosti jižního pólu – modré úsečky představují rychlost větru.

Vizualizace zobrazuje možný vzhled vzdáleného kvasaru P172+18 a jeho výtrysků. V současnosti se jedná o nejvzdálenější známý kvasar s radiovými jety. (zdroj: ESO/M. Kornmesser (CC BY 4.0)

Vizualizace galaxie ID2299, která vznikla kosmickou kolizí a značná část jejího plynu byla následkem srážky vyvržena v podobě „slapového ohonu“.