ESO

Planeta obíhá kolem žhavého odhaleného jádra hvězdy podobné Slunci v malé vzdálenosti a její atmosféra je neustále rozrušována silným ultrafialovým zářením. Uvolněný plyn se formuje do disku kolem hvězdy a nakonec dopadá na povrch bílého trpaslíka.

Mladičký dvojhvězdný systém ve tvaru preclíku na snímku soustavy ALMA. Pozorování tohoto neobvyklého útvaru může vědcům pomoci pochopit nejranější fáze života hvězd a odhalit podmínky, za jakých se utvářejí dvojhvězdy.

Vizualizace ukazuje obě složky dvojplanetky 1999 KW4.

V rámci jižního segmentu Observatoře CTA budou instalovány tři typy teleskopů. Celkově zde má být umístěno až 99 teleskopů. 19 dalších bude na ostrově La Palma.

Nová pozorování zachycují shluk plynu obíhající po kruhové dráze rychlostí až 30 % rychlosti světla těsně nad horizontem událostí černé díry. Poprvé v historii se podařilo takto detailně sledovat hmotu obíhající v blízkosti černé díry – nedaleko „oblasti, odkud není návratu“.

Mladá superkupa Hyperion - jméno bylo vybráno podle titána z řecké mytologie. Odhadovaná hmotnost útvaru Hyperion je asi 10¹⁵ Sluncí.

Širokoúhlý pohled na mlhovinu Carina. Eta Carinae je na snímku součástí jasné skvrny právě nad „véčkem“ tvořeným prachovými oblaky.

Vizualizace zachycuje první mezihvězdný objekt pojmenovaný `Oumuamua. Materiál v okolí tělesa je zobrazen jako difúzní oblak na straně přivrácené ke Slunci.

Snímek, který pořídil kosmický dalekohled HST, zobrazuje kupu galaxií MACS J1149.5+2223. Vložený záběr získaný pomocí radioteleskopu ALMA zachycuje velmi vzdálenou galaxii MACS1149-JD1, kterou pozorujeme tak, jak vypadala před 13,3 miliardami let.

Působivý večerní záběr byl pořízen několik dní před otevřením a v pozadí na obloze zachycuje setkání planety Venuše a mladého Měsíce.

Vizualizace objektu SPT2349-56 zachycuje skupinu interagujících a slévajících se galaxií v mladém vesmíru.

Vědci využili nová data získaná radioteleskopem ALMA a dalšími přístroji k zachycení jinak neviditelné pavučiny filamentů, která protkává Velkou mlhovinu v Orionu. Na snímku jsou tyto struktury zobrazeny teplými červenými a žlutými odstíny. Ve skutečnosti se jsou tyto útvary zcela nepozorovatelné.

Saturn je druhou nevětší planetou naší soustavy. V porovnání se Zemí je 95× hmotnější a naše domovská planeta by se do něj vešla 764krát.

Vizualizace zachycuje některé z planet obíhajících kolem mimořádně chladného červeného trpaslíka TRAPPIST-1. Nová pozorování tohoto systému, v kombinaci s velmi sofistikovanou analýzou dat, nyní poskytla zlepšené odhady hustoty všech sedmi planet systému, které se velikostí podobají Zemi. Výsledky naznačují, že jednotlivá tělesa jsou značně bohatá na těkavé látky, s největší pravděpodobností se jedná o vodu.

Vizualizace binárního systému s černou dírou v kulové hvězdokupě NGC 3201.