havárie

Start raketoplánu Challenger v rámci mise STS-51-L, jejímž cílem bylo vypuštění komunikační družice TDRS-B, astronomické pozorování a experimenty. Raketoplán ale 73 sekund po startu explodoval a nikdo ze sedmičlenné posádky nepřežil. (foto: NASA, CC0)

Vrtulník rozprašující dekontaminační kapalinu, červen 1986.

„Kosmický ohňostroj“, i tak by se dal nazvat rozpad raketového stupně z nosiče CZ-3B. (foto: © Steve Cullen Photography)

Apollo 1: Požár v kabině

kdy: 27. ledna 1967 |  počet obětí: 3 

Mezi zmíněných osmnáct ztracených životů nepočítáme oběti havárie Apolla 1, zničeného během pozemních příprav. Jednalo se o nácvik předstartovních operací, včetně prověrky nouzového opuštění kabiny: 27. ledna 1967 se posádka chystala v lodi usazené na vrcholu Saturnu IB, vztyčeného na rampě. V důsledku závady na kabeláži však ve velitelské kabině vypukl požár a v atmosféře z čistého kyslíku se rychle šířil. Uvnitř uhořeli tři astronauti – Virgil Grissom, Edward White a Roger Chaffee. Pro další lety byly veškeré hořlavé materiály nahrazeny a změnil se systém otevírání vstupního průlezu. (foto: Wikimedia Commons, Kipp Teague 1 + 2, CC0)

Juliane Koepcke v jednom z filmových zpracování příběhu z roku 1976, kde její postavu ztvárnila britská herečka Susan Penhaligonová. Ve výřezu skutečná Juliane Koepcke v roce 2000. (foto: Profimedia)

Takto informoval o tajuplné nahrávce týdeník Weekly World News v roce 1996 (včetně sugestivní fotografie rozlomeného raketoplánu)… Vlevo nadšená Christa McAuliffeová poté, co se dozvěděla, že právě ona bude „učitelem ve vesmíru“.

Událost, známá jako železniční neštěstí v Montparnassu, se objevila i v trikové scéně Scorseseova filmu Hugo a jeho velký objev či na obalu jednoho alba hardrockové skupiny Mr. Big.

Přistání na řece Hudson patří k nejslavnějším v dějinách – zásluhou kapitánova manévru všech 155 lidí na palubě přežilo.