Deset kilometrů na zemí: Jak by vypadal pád z letícího letadla?

04.10.2022 - Barbora Jelínková

Jak by vypadal pád z letícího letadla z výšky deseti kilometrů? Člověk by bez vybavení pravděpodobně upadl do bezvědomí zhruba do 30 sekund


Reklama

Za běžných okolností je popsaná situace v podstatě nereálná, neboť jí brání fyzikální zákony i bezpečnostní opatření na palubě. Kromě toho, že se dveře před vzletem automaticky zamykají, znemožňuje jejich otevření silný podtlak. Pokud by tedy někdo z letadla skutečně vypadl, musela by být příčinou nehoda – například exploze, jež by vedla k pádu celého stroje.

Pasažéři se v takovém případě ocitnou v extrémních podmínkách: Tlak vzduchu 10 km nad zemským povrchem je přibližně čtyřikrát nižší než u hladiny moře, teplota se pohybuje okolo −50 °C, a navíc atmosféra v dané výšce obsahuje pouze necelých 6 % kyslíku oproti běžným 21 %. Trvá pak asi 30 sekund, než člověk v uvedeném prostředí ztratí vědomí.

TIP: Překvapivá statistika: Lze přežít přežít volný pád z letadla bez padáku?

Do hypotetického scénáře je třeba započítat i fakt, že by se tělo řítilo k zemi rychlostí zhruba 200 km/h, přičemž podobný pád dosud přežil jediný člověk v historii. Neuvěřitelné štěstí v neštěstí měla v lednu 1972 letuška Vesna Vulovičová, sloužící na palubě letounu jugoslávských aerolinií na trase mezi Stockholmem a Bělehradem, jenž se stal terčem teroristického útoku. Stroj se následkem výbuchu v zavazadlovém prostoru rozlomil a dopadl na území tehdejšího Československa u Srbské Kamenice nedaleko Děčína.

Vesnu přitom před jistou smrtí zachránil úhel nárazu a také kus trupu, který ji částečně zakryl a dopad zmírnil. Mladá žena utrpěla četná zranění, deset měsíců nemohla chodit a trvalo několik týdnů, než si na událost vůbec vzpomněla.

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Szent István krátce předtím, než klesl ke dnu. V pozadí sesterský Tegetthoff. (foto: Wikimedia Commons, NHHCCC0)

Válka

Luňák červený (Milvus milvus) je nápadný svým hluboce vykrojeným ocasem. Většina těla je zbarvena rezavě hnědě, místy s nádechem do červena. Oči dospělých ptáků mají světlou, téměř bílou barvu. (foto: Shutterstock)

Příroda

Ludwig Van Beethoven na obraze Josepha Karla Stielera z roku 1820. (foto: Wikimedia Commons, JK StielerCC0)

Věda

Ilustrace zachycuje výron oblaku trosek po impaktu sondy DART (NASA) na povrch planetky Dimorphos. Obrázek vznikl s pomocí detailních snímků planetky, které pořídila kamera DRACO na palubě sondy DART těsně před impaktem. (zdroj: ESO, M. KornmesserCC BY-SA 4.0)

Vesmír

Pavoučí samečci udělají takřka cokoliv, aby neskončili na pomyslném oltáři lásky. Ne vždy se jim to ale podaří. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Ostrov Trindade v jižním Atlantiku. (foto: Wikimedia Commons, Simone MarinhoCC BY-SA 3.0)

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907