Hitler

Přes porážku u Bzury dokázala část polské armády ustoupit za Vislu a směřovala na jihovýchod země. Do průběhu bojů ale osudově zasáhla sovětská invaze do Polska ze 17. září 1939. (foto: Wikimedia Commons, TASS, CC0)

Hitler přistupoval k okultismu rezervovaněji než například Himmler. Přesto se nechával těmito esoterickými směry ovlivňovat, zvláště poté, co sám uvěřil, že je předurčen k vítězství. 

Otto Skorzeny po válce svoji účast na operaci Daleký skok odmítal, snímek z roku 1948.

Hitler (zcela vpravo) za první světové války

Velká trojka v Teheránu: Stalin, Roosevelt a Churchill.

 

Podle záznamů Theodora Morella bral Hitler 74 různých léků a substancí, včetně heroinu, kokainu a injekcí testosteronu.

Adolf Hitler byl strhující řečník. Když slíbil snížit nezaměstnanost, dělníci mu uvěřili. Styl plakátů nacistické NSDAP byl v 30. letech až na písmo prakticky stejný, jako nabídli komunisté

Vlajková loď Číny

Chung-čchi 
majitel: Mao Ce-tung | vyrobeno: 1958

Limuzíny Chung-čchi neboli „rudá vlajka“ tvořily již od uvedení na trh v roce 1958 pomyslnou čínskou náhražku luxusních vozů Rolls-Royce. Vyráběla je společnost založená komunistickou stranou a vznikaly kompletně ručně. Jen pro Mao Ce-tunga a jeho stranické kolegy se jich vyrobilo na 1 500 a představitelé lidové republiky se v nich vozili až do roku 1982. Poté se automobily zmíněné značky přestaly produkovat, údajně kvůli přílišné spotřebě pohonných hmot. Stal se z nich ovšem natolik významný symbol prestiže a suverenity, že se nakonec v roce 2012 na výrobní linky vrátily. 

Na veřejnosti působil Hitler energicky, v soukromí polykal hrsti prášků a ruce měl rozpíchané od injekcí.

Adolf Hitler disponoval týmem patnácti degustátorů potravin, kteří vše, co bylo pro vůdce připraveno, nejprve důkladně ochutnávali. Díky tomu patří Hitlerův jídelníček mezi „nejprobádanější“ témata dějin každodennosti 20. století.

Při hledání vyššího poznání hledal spolek Thule prapůvodní vůdcovskou árijskou rasu v temném dávnověku.

Akvarel, namalovaný Adolfem Hitlerem, zachycuje část vídeňského starého opevnění, které bylo zbořené v roce 1894. Podle odborníků tak jde s velkou pravděpodobností o reprodukci z pohlednice.