17. 03. 2023Kompozitní snímek Wolf-Rayetovy hvězdy WR 124. Wolf-Rayetova hvězda představuje závěrečnou fázi hvězdy, jejíž původní hmotnost byla asi 30 Sluncí. (foto: NASA, ESA, CSA, STScI, Webb ERO Production Team, CC BY 4.0)
22. 07. 2022Kvůli rozpínání vesmíru je galaxie GLASS-z13 nyní vzdálena asi 33 miliard světelných let. (foto: NASA/CSA/ESA/STScI, Rohan Naidu, Pascal Oesch, T. Treu, GLASS-JWST, CC BY 4.0)
13. 07. 2022Mlhovina Carina
Prvním z nich je snímek rozlehlé mlhoviny Carina, která je od Země vzdálená 7600 světelných let. Tato emisní mlhovina z jižního souhvězdí Lodního kýlu (Carina) je jednou z největších oblastí ionizovaného vodíku, označovaných jako oblasti HII, v Mléčné dráze. Je domovem hvězd mnohokrát větších než Slunce a dalších, které se v ní rodí. Snímek JWST ukazuje takzvané kosmické útesy, které připomínají skalnaté hory za měsíčního svitu. Jejich nejvyšší vrcholky na délku měří až sedm světelných let. (foto: NASA, ESA, CSA, STScI, CC BY-SA 4.0)
12. 07. 2022Vesmírný dalekohled Jamese Webba vytvořil dosud nejhlubší a nejostřejší infračervený snímek vzdáleného vesmíru. Jde přitom o oblast, kterou byste zakryli zrnkem písku v natažené ruce. (foto: NASA, ESA, CSA, STScI, CC BY-SA 4.0)
25. 01. 2022Vesmírný dalekohled Jamese Webba bude přibližně 7× citlivější než Hubbleův kosmický teleskop (HST). (foto: NASA GSFC/CIL, Adriana Manrique Gutierrez, CC BY 2.0)
19. 12. 2021Vesmírný dalekohled Jamese Webba bude přibližně 7× citlivější než Hubbleův kosmický teleskop (HST). JWST a nosná raketa Ariane 5 na snímku z evropského kosmodromu ve Francouzské Guyaně, prosinec 2021. (foto: ESA, M. Pedoussaut, CC BY-SA 4.0)