magnetické pole

Jupiter, Io a Europa

Kompozitní snímek s výtryskem pulzaru J2030.

Magnetické pole Jupiteru. Vlevo měsíc Io.

Polární záře na Saturnu vznikají ze stejného důvodu jako na Zemi: v důsledku působení slunečního větru na magnetické pole planety. Na rozdíl od Země, kde polární záře trvá jen několik minut, na Saturnu je to i několik dnů.

Snímek zachycuje okolí černé díry v centru galaxie M87 v polarizovaném záření. Jednotlivé čáry znázorňují orientaci polarizace, která má přímou souvislost s magnetickým polem v okolí stínu černé díry. Vlevo pohled na galaxii M87, její výtrysk a černou díru ve viditelném světle a polarizovaném záření

Nadšený výzkumný tým se svým magnetolepidlem

Šikovné medicínské mikroboty pohání při průchodu lidským tělem rotující vnější magnetické pole. Ve výřezu mikrobot na jednocentové minci.

Magnetická pole mladičké hvězdy TW Hydrae přivádějí kosmický plyn a prach, aby mládě mohlo růst.

Magnetické pole galaxie NGC 4217 obsahuje magnetické superbubliny i nevídané spirálovitě stočené magnetické pole.

Sluneční koróna bývá viditelná pouhým okem během úplných zatmění Slunce.

Přepólování Země nedoprovázejí výrazné změny v živé přírodě, žádné hromadné vymírání či katastrofy. Výměna magnetických pólů nejspíš jen rozkolísá a zeslabí magnetické pole planety, což přinese potěšení z polárních září i pozorovatelům v nižších zemských šířkách