Vědci zmapovali magnetická pole, která přivádějí kosmický plyn do hvězdných porodnic

Hvězdy vznikají, když se mračna chladného plynu začnou vlivem vlastní gravitační síly hroutit. Ale ne každé mračno plynu se takto hroutí a pokud ano, hvězdy v nich vznikají s různou intenzitou. Pro astrofyziky je už dlouho záhadou, jaké faktory vlastně ve vesmíru řídí proces tento proces. Hlavním podezřelým jsou v tomto směru magnetická pole, která prostupují mezihvězdný plyn jako neviditelná konstrukce, ale zbývá zodpovědět spoustu otázek.

Astrofyzička Thushara Pillaiová z Haystackovy observatoře Massachusettského technologického institutu a její spolupracovníci nyní tuto neviditelnou konstrukci zmapovali s dosud nevídanou přesností v prostoru DR21 v souhvězdí Labutě, jedné z nejaktivnějších hvězdných porodnic v okruhu několika tisíc světelných let od Slunce. Výsledky jejich výzkumu publikoval odborný časopis Astrophysical Journal.

Magnetická kostra hvězdných porodnic

Ukázalo se, že magnetická pole nejsou jen tak nějaké pasivní konstrukce. Ve skutečnosti aktivně ovlivňují proudění hmoty do hustých centrálních oblastí mračna, kde právě vznikají nové masivní hvězdy. „Magnetické pole funguje jako železniční koleje,“ vysvětluje Pillaiová. „Plyn proudí po těchto kolejích směrem k centru mračna. Magnetické pole tedy tvorbu hvězd nezastavuje, ale usměrňuje ji.“

Badatelé porovnali směry magnetického pole, lokální působení gravitace i struktury plynu v mračnu. Ukázalo se, že gravitace a magnetické pole jsou v celém mračnu pozoruhodně podobně uspořádané. Jde o magneticky řízenou akreci, kdy plyn proudí podél siločar směrem k těžišti mračna. Vědci odhadují, že díky tomuto mechanismu proudí plyn dostatečně rychle na to, aby centrální struktura mračna vznikla během přibližně jednoho milionu let.

Nová měření pocházejí z projektu SIMPLIFI (Study of Interstellar Magnetic Polarization: a Legacy Investigation of Filaments), který využívá pozorování letecké mise SOFIA (Stratospheric Observatory for Infrared Astronom), ukončené v roce 2022. Šlo o leteckou observatoř založenou na upraveném letounu Boeing 747SP a vybavenou dalekohledem o průměru 2,7 metru, který pozoroval vesmír ze stratosféry.