Měsíc

Vizualizace znázorňující (zatím nepotvrzený) exoměsíc u exoplanety Kepler-1625b-i.

28. 05. 2022

Nejčtenejší


Pilot lunárního modulu mise Apolla 11 – astronaut Edwin Aldrin během výstupu na povrch Měsíce.

21. 05. 2022

Utkání dvou černých děr

Tento snímek vznikl kombinací dat v oboru rentgenového záření z družice Chandra X-ray Observatory a fotografie ve vizuálním oboru, pořízené pomocí HST. Představuje galaxii NGC 6240, která je od Země vzdálena 400 milionů světelných roků a promítá se do souhvězdí Hadonoše.

Uprostřed snímku jsou dvě černé díry, které od sebe dělí vzdálenost 3 000 světelných let. Jsou viditelné jako jasné bodové zdroje rentgenového záření. Nakonec se pravděpodobně přiblíží k sobě a splynou v jednu velkou černou díru.

Co se stane, když se tyto exotické objekty začnou navzájem ovlivňovat, zůstává pro astronomy zatím hádankou. Jedno je však jisté: uvolní se při tom obrovské množství energie a do prostoru budou vyslány gravitační vlny. (NASA/CXC/MIT/C.Canizares, M.Nowak, CC0)

20. 05. 2022
17. 05. 2022


Reklama

Design orbitální stanice Voyager Space Station společnosti Orbital Assembly Corporation.

16. 05. 2022

Éta Aquaridy jsou meteorický roj asociovaný s Halleyovou kometou. Roj je viditelný každý rok s vrcholem aktivity kolem 6. května. (foto: Getty Images)

02. 05. 2022
30. 04. 2022

Venuše není zrovna příjemným místem pro život. Burácejí tam extrémní vichry, u povrchu planety panuje drtivý tlak 90 atmosfér a teploty tam dosahují pekelných 460 °C. 

25. 04. 2022

Hopsající John Young na Měsíci během mise Apollo 16. 

16 Duben 72CE

Přivrácená a odvrácená strana Měsíce jsou jako den a noc. Může za jejich odlišný vzhled dávná srážka? 

14. 04. 2022

Reklama

Astronaut Harrison Schmitt z posádky mise Apollo 17 odebírá vzorky hornin na Měsíci.

14. 03. 2022

Mozaiku patnácti snímků Měsíce se zvýrazněnými barvami pořídila sonda Galileo v prosinci 1992, ze vzdálenosti 425 000 km od našeho souseda. (foto: NASA/JPL, CC0)

06. 03. 2022

Pozvolná změna odstínů vycházejícího Měsíce.

27. 02. 2022
25. 02. 2022

Díra do nebe

To, co jejich předchůdci kdysi považovali za díru v obloze, znají dnešní astronomové jako molekulární mrak: Vysoká koncentrace plynu a prachu absorbuje prakticky veškeré viditelné světlo vydávané hvězdami v pozadí. Temné okolí činí vnitřek molekulárních mračen jedním z nejchladnějších a nej­izolovanějších míst ve vesmíru. K nejpozoruhodnějším tmavým absorpčním mlhovinám patří mračno v souhvězdí Hadonoše, nesoucí označení Barnard 68. Od Země jej dělí asi jen 500 světelných let a měří 1,5 světelného roku. Odborníci dosud přesně nevědí, jak podobná molekulární mračna vznikají, zřejmě se v nich však rodí nové hvězdy. A také mlhovina Barnard 68 nejspíš kolabuje za vzniku hvězdného systému. Mračno si můžeme prohlédnout prostřednictvím infračerveného světla. 

22. 02. 2022
01. 01. 2022

Stránky

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907