první republika

Jediná dochovaná (posmrtná) fotografie Nikoly a Juraje Šuhajových. Vlevo leží starší Nikola, vpravo mladší Juraj. Originál snímku i s puškami je uložený v kriminalistickém muzeu zemského četnického velitelství v Užhorodě. (foto: Wikimedia Commons, CC0)

Theodor Zahradník přijal řeholní jméno Isidor, až když vstoupil do premonstrátského řádu – později se však nechal oslovovat i jako Bohdan. (foto Wikimedia Commons, CC0)

25. ledna 1946 odjel první transport Němců také z Mariánských Lázní. (foto: ČTK)

Isidor Zahradník usiloval o post v diplomatických službách. Toužil se stát československým vyslancem například ve Vídni. Tady však narazil na ministra zahraničí Edvarda Beneše. Ten s ním nepočítal, čímž byl Zahradník hluboce zklamán. (foto: Wikimedia Commons, CC0 + Wikimedia Commons, CC0)

Výslech zadrženého na snímku kolem roku 1930. Fotografie z publikace Michala Dlouhého Století četnické kriminalistiky.

Protičeskoslovenská demonstrace Němců ve Vídni 1919.

Lída Baarová a Hans Söhnker v německém zpracování klasické operety Netopýr (1937), Johanna Strausse mladšího.

Zákonem z prosince 1918 došlo ke zrušení šlechtictví s tituly, protože šlechta byla považována za oporu císařského trůnu.

Na sklonku 19. století se bruslení stalo bezmála českým národním sportem. Bruslilo se ve městech i na venkově. Na Zbraslavi (na snímku) byl založen oddíl ledního hokeje již v roce 1913.

Poslední stránka Ústavní listiny s podpisem T. G. Masaryka (5. března 1920) a dalších vysoce  postavených politiků.

Václavské náměstí v průběhu 28. října 1918 a výzva Švehly a Soukupa k zachování klidu.

Arnoštka Roubíčková (1869–1942) – schopná podnikatelka, jejíž kariéru i život ukončil nacismus.

T. G. Masaryk na fotografii z roku 1931 a Helena Scholzová-Železná (1882–1974). K prvnímu osobnímu setkání došlo v roce 1932 ve slovenských Topoľčiankách.

Plakát kinematografu bratří Lumièrů se scénou z filmu Pokropený kropič, který od roku 1896 mohli  zhlédnout i čeští diváci.