Sluneční soustava

Blízkozemní planetky 2019 PR2 a 2019 QR6 se od (zatím neznámého) mateřského objektu oddělily zhruba před 300 lety. Dnes je od sebe dělí milion kilometrů. (ilustrační obrázek)

Dostane-li se planetka do Kirkwoodovy mezery, vytlačí ji odtud působení gravitační síly Jupitera.

Kometa 2I/Borisov byla první kometou přilétající z mezihvězdného prostoru, jakou astronomové zaznamenali při průletu Sluneční soustavou v roce 2019. Dalším podobným objektem byla `Oumuamua, u které ale panují dohady, zda šlo skutečně o kometu nebo o planetku.

Hjakutakeova kometa při jejím největším přiblížení k Zemi v březnu roku 1996.

Kometa 2I/Borisov byla první kometou přilétající z mezihvězdného prostoru, jakou astronomové zaznamenali při průletu Sluneční soustavou v roce 2019. Dalším podobným objektem byla `Oumuamua, u které ale panují dohady, zda šlo skutečně o kometu nebo o planetku.

Slunce ve fázi rudého obra Zemi promění ve spálenou pustinu, nebo ji i s Měsícem zcela pohltí.

Také na Uranu jsou k vidění polární záře, takhle je v roce 2011 zachytil Hubbleův vesmírný dalekohled. | Zdroj: ESA/Hubble & NASA, L. Lamy / Observatoire de Paris (CC BY 4.0)

Slunce se zrodilo po gravitačním kolapsu molekulárního oblaku. Kolem něj se pak utvořil protoplanetární disk, v němž nakonec vznikly planety. Přispět mohla také exploze supernovy.

Jupiter dnes dosahuje 318násobku hmotnosti Země a představuje největší, nejtěžší i nejstarší planetu naší soustavy.

Před 4,5 miliardy let mělo Slunce asi 70 % současného rozměru, během příštích 7,5 miliardy roků expanduje na více než 200násobek dnešní velikosti.

Obrázek zachycuje pohled na planetu Proxima b, která obíhá kolem hvězdy Proxima Centauri, Sluneční soustavě nejbližší sousední hvězdy. Na obloze, na obrázku nahoře vpravo od Proximy, je patrná rovněž dvojhvězda Alfa Centauri AB. 

Náš Měsíc se utvořil po srážce mladé Země s další protoplanetou, před zhruba 4,425 miliardami let.