Sluneční soustava

Na základě počítačových simulací vědci odhadují, že má Země prakticky neustále alespoň jeden miniměsíc o průměru větším než metr.

Sonda Voyager 2 se již nachází v tzv. mezihvězdného prostoru. Aktuálně ji dělí od Země 120 AU. Její dvojče Voyager 1 se pohybuje ve vzdálenosti 145 AU.

Asteroid s prstencem

Kometu Shoemaker-Levy 9 roztrhaly slapové síly Jupitera na kusy a ty následně dopadaly do atmosféry plynného obra. Přes dvacet úlomků, s rozměry od 0,5 do 3 km, zmizelo v průběhu sedmi dní v oblacích planety

Objekt 2015 TG387, čili „Skřet“, oběhne Slunce po své výrazně eliptické dráze jednou za 40 tisíc let.

Naše budoucnost: mrtvá Země

67P/Čurjumov-Gerasimenko

Nejdetailnější snímky komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko pořídila sonda Rosetta, jejíž modul Philae v listopadu 2014 na povrchu tělesa přistál. Z prvních výzkumů vyplývá, že má vlasatice nepravidelný tvar o rozměrech 4,3 × 4,1 km, který poukazuje na dávné slepení dvou malých objektů. Studium komety započalo v červnu 2014, kdy ji od Slunce dělilo 583 milionů kilometrů. Již v tak velké vzdálenosti však ztrácela každou sekundu asi 0,3 l vody v podobě vodní páry. Úkolem evropské sondy je mimo jiné detekovat množství uvolňovaných těkavých látek (vody, oxidu uhelnatého, čpavku či metanolu), přičemž už se jí podařilo odhalit celkem 16 různých organických sloučenin, bohatých na dusík. V polovině srpna 2015 se kometa maximálně přiblížila ke Slunci.

Náklady na zpracování a transport na Zemi by zatím vysoce převýšily aktuální tržní cenu získaného materiálu

Test kosmického minipohonu pro cubesaty

Při pohybu Sluneční soustavy galaxií se před ní hromadí galaktický materiál, včetně vodíku

Mladá Sluneční soustava s meteoritem NWA 11119 vpravo dole

Infračervený snímek uprchlé hvězdy Kappa Cassiopeiae

Vizualizace zachycuje první mezihvězdný objekt pojmenovaný `Oumuamua. Materiál v okolí tělesa je zobrazen jako difúzní oblak na straně přivrácené ke Slunci.

Kepler působil počátkem 17. století řadu let v Praze jako dvorní astronom císaře Rudolfa II. 

Podle Kopernika se v centru Sluneční soustavy nacházela naše hvězda