Země

Černá skříňka Země vyroste na blíže neurčeném místě na ostrově Tasmánie. Designem se podobá populárnímu Špicberskému globálnímu úložišti semen v Norsku.

Odhalené jádro hvězdy HD 62166 ze souhvězdí Lodní zádě je nejteplejší známou hvězdou. Povrchová teplota zde dosahuje 200 tisíc kelvinů (zhruba 200 tisíc °C).

Hladina kyslíku v atmosféře podstatně vzrostla, až když před 2,5 miliardami let na Zemi konečně poklesla intenzita „deště meteoritů“.

Země teď ve vesmíru o něco méně „září“

Mladá Země byla kvůli bombardování meteority pekelným světem. Ukázal to nedávný výzkum amerických vědců.

Tání ledovců má celoplanetární důsledky

„Pacifická“ polokoule rychleji přichází o teplo. Přesto je ale dnes teplejší než „africká“ polokoule.

Plazmatické vesmírné hurikány nepředstavují pro Zemi žádné výrazné nebezpečí. Ovlivnit ale mohou například funkci satelitů nebo narušit GPS signál. (zdroj: Qing-He Zhang, Shandong University)

Mapa vznikla složením dat z několika družic měřících koncentrace aerosolu v atmosféře. Množství pevných či kapalných částeček ve vzduchu se určuje na základě změn viditelného a infračerveného světla.

Nejmladší superkontinent Pangea, v době před 200 miliony let. Ve výřezech simulace dvou superkontinentů budoucnosti.

Vnitřní jádro má poloměr 1 300 km a svou teplotou 5 400 °C se blíží podmínkám na povrchu Slunce.