zrak

Dvojbarevné oko

Sibiřský husky se pyšní zářivýma modrýma nebo hnědýma očima, přičemž se občas stává, že každé oko má jinou barvu. Dokonce dochází i ke křížení přímo v jednom oku, kdy je část modrá a zbytek hnědý. Psi jsou částečně barvoslepí a vidí některé odstíny žluté a modré. Ostatní barvy se jim jeví jako odstíny šedi.  

Zrak jako břitva

Nejostřejším zrakem se mohou nepochybně pyšnit ptáci z řádu dravců (Falconiformes). Opeření predátoři jako orel, jestřáb nebo káně disponují zrakem 3 až 4krát ostřejším, než je ten náš. Orli například umí rozeznat zajíce na vzdálenost několika kilometrů a jestřábi spolu s káňaty z výšky mnoha stovek metrů spatří malého hlodavce! Když už svoji kořist zaměří, pak ze svého pernatého „rukávu“ vytáhnou ohromující zrakový kousek – bleskově útočí rychlostí až ve stovkách kilometrů za hodinu a přitom dokážou svůj cíl stále bezpečně udržet v zorném poli.

Také někteří dávní předkové ptáků, tedy neptačí dinosauři, viděli velmi dobře. Například oční bulva proslulého teropoda druhu Tyrannosaurus rex měla velikost grapefruitu a masivní čichové laloky i zrakové centrum v mozku tohoto dinosaura svědčí o vytříbených smyslech. Podle některých vědecky podložených odhadů mohl mít zrak dokonce čtyřikrát ostřejší než člověk a vidět malé objekty až do vzdálenosti šesti kilometrů. Člověk vidí podobné předměty do vzdálenosti asi 1,6 kilometru.

Divoké páření královny a trubce za letu

Nové čočky detekují elektrické signály lidské oka a poznají, když mrkne. Následně aktivují zoomovací režim.

Testování nové vizuální protézy Orion

Leonardo da Vinci, pravděpodobný autoportrét, kolem roku 1512.

Vlevo snímek běžné kamery, uprostřed a vpravo snímky kamer inspirovaných korýši

Přeprogramování buněk v oku obnovuje zrak

Kontaktní čočky, které mění barvu podle osvětlení

Pokročilá medicína si již umí poradit i s příznaky věkem podmíněné makulární degenerace.