Teplotní extrémy hlubin vesmíru: Kde je nejvíc teplo a kde největší zima

10.11.2021 - František Martinek

Ačkoliv je průměrná teplota vesmíru jen několik stupňů nad absolutní nulou, najdou se v něm místa, která jsou milionkrát teplejší. Ale i hvězdy, které mají „pokojovou“ teplotu

<p>Odhalené jádro hvězdy <strong>HD 62166</strong> ze souhvězdí Lodní zádě je nejteplejší známou hvězdou. Povrchová teplota zde dosahuje 200 tisíc kelvinů (zhruba 200 tisíc °C).</p>

Odhalené jádro hvězdy HD 62166 ze souhvězdí Lodní zádě je nejteplejší známou hvězdou. Povrchová teplota zde dosahuje 200 tisíc kelvinů (zhruba 200 tisíc °C).


Reklama

Nejvyšší teplota v kosmu

Teplota je jedním z parametrů charakterizujících vesmír jako celek během jeho dosavadního vývoje od okamžiku zrodu (velký třesk) před 13,7 miliardy let. Kosmos byl v době vzniku nesmírně hustý a mimořádně horký. Jeho tehdejší teplota se odhaduje na 1032 stupňů (což je číslo obsahující 32 nul). Následně teplota vesmíru klesala.

V roce 1965 bylo objeveno tzv. reliktní (zbytkové) záření, které pochází z období na konci velkého třesku. Zhruba 379 tisíc let po vzniku vesmíru totiž došlo k oddělení záření od látky. V té době mělo toto záření teplotu asi 3 000 kelvinů. V důsledku rozpínání vesmíru klesla jeho teplota až na současných 2,726 kelvinů, tj. na −270,274 °C. O dosud nejpřesnější změření teploty reliktního záření se zasloužila družice WMAP.

Nejstudenější místo ve vesmíru

Hubbleův vesmírný dalekohled pozoroval mladou mlhovinu zvanou Bumerang, která se nachází ve vzdálenosti pět tisíc světelných let od Země. Na obloze se promítá do souhvězdí Kentaura. Uprostřed mlhoviny je neobvyklá hvězda vyvrhující do okolního prostoru obrovské množství plynu neuvěřitelně vysokou rychlostí 590 000 km/h. Materiál je vyvrhován v podobě dvou protisměrných výtrysků – každý má délku téměř jednoho světelného roku. Hvězda ztrácí každým rokem asi jednu tisícinu hmotnosti Slunce.

Jak se plyn od hvězdy vzdaluje a zvětšuje svůj objem, snižuje se extrémně jeho teplota na −272 °C, tedy pouze jeden stupeň nad absolutní nulou. Mlhovina Boomerang se tak stala nejchladnějším známým místem v celém vesmíru.

Nejchladnější hvězdy

Astronomům se podařilo objevit šest hnědých trpaslíků spektrální třídy Y. Objekty tohoto typu jsou nejchladnějšími příslušníky rodiny hnědých trpaslíků, o kterých se někdy hovoří jako o „nepodařených“ hvězdách. Mají malou hmotnost na to, aby se v jejich nitru zažehly termojaderné reakce, a tudíž nemohou spalovat vodík jako například naše Slunce.

Astronomická družice WISE odhalila existenci celkem sta nových, dosud neznámých hnědých trpaslíků, z nichž šest bylo klasifikováno jako nejstudenější typ Y. Jeden z těchto trpaslíků s názvem WISE 1828+2650 je považován za nejstudenějšího hnědého trpaslíka vůbec s odhadovanou teplotou nižší, než je pokojová teplota (tj. méně než 25 °C).

Nejteplejší hvězdy

Nejteplejší známou „normální“ hvězdou je HD 93129 A (v souhvězdí Lodní kýl). Její teplota byla odhadnuta na 45 tisíc kelvinů. Jedná se o nejsvítivější hvězdu v naší Galaxii. Avšak centrální hvězda v planetární mlhovině NGC 2440 (v souhvězdí Lodní záď) je vůbec nejteplejší hvězdou, jaká byla dosud pozorována.

Planetární mlhovina vznikne v případě, kdy Slunci podobná hvězda odvrhne vnější atmosféru a odhalí tak své hvězdné jádro. A právě toto „nahé“ jádro hvězdy HD 62166 ve zmíněné planetární mlhovině je nejteplejší známou hvězdou, jejíž povrchová teplota dosahuje 200 tisíc kelvinů. Podobnou teplotu má zřejmě i bílý trpaslík KPD 0005+5106. Nachází se v kulové hvězdokupě M 4, vzdálené od Země 7 200 světelných let.

Teplotní rekordy na Zemi

Za období, kdy se provádějí měření teplot na vybraných místech zemského povrchu, byla nejvyšší teplota +57,8 °C naměřena 13. září 1922 v oblasti libyjského města El Azizia a 11. srpna 1933 v San Luis Potosi v Mexiku. V důsledku zjištěných nesrovnalostí byl však tento rekord zpochybněn a za nejvyšší teplotu je nyní považováno měření z 10. července 1913, kdy bylo v kalifornském Údolí smrti naměřeno 56,7 °C. Naopak nejnižší teplota byla nepřekvapivě naměřena na Antarktidě. V roce 2016 tam satelit zaznamenal povrchovou teplotu 110,9 °C pod nulou. To je o víc než 20 °C silnější mráz, než byl naměřen ve vzduchu (−89,2 °C) rovněž na Antarktidě v roce 1983.

Podle satelitních měření je nejteplejším místem na Zemi poušť Lút na území východního Íránu, kde teplota vystupuje i přes 70 °C. Chybí zde však meteorologické stanice, které by údaje potvrdily.

TIP: Rozpálené peklo ultrahorkého jupiteru KELT-9b má v atmosféře železo a titan

V České republice se nejdéle měří teploty v pražském Klementinu, a to od roku 1775. Nový český teplotní rekord však byl naměřen 20. srpna 2012 v Dobřichovicích v okrese Praha-západ. Teplota se zde vyšplhala na hodnotu 40,4 °C, čímž byl o dvě desetiny stupně překonán rekord naměřený 27. 7. 1983 v Uhříněvsi u Prahy. Naopak nejnižší teplota byla zaznamenána 11. února 1929 v Litvínovicích u Českých Budějovic: −42,2 °C. Jedná se o teploty měřené ve stínu, ve výšce dva metry nad zemským povrchem.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Historie

Černé díry se ukrývaly přímo před očima vědců. Nový výzkum našel způsob, jak je odhalit.

Vesmír

Lidské pozůstatky obětí erupce v domě „Casa del Fabbro“, včetně muže, jehož DNA vědci přečetli.

Věda

Stejně jako ostatní krokodýli, i gaviálové mají speciální smyslové orgány. Jedná se o drobné jamky v šupinách, které pokrývají tělo. Tyto jamky jsou schopny zachytit vibrace nebo změny tlaku vody, což napomáhá při hledání kořisti.

Příroda

Britské tanky postupují vpřed. Velitel stroje často šel před strojem a naváděl řidiče, aby se vyhnul překážkám.

Válka

Jihoamerické pralesy by mohly ukrývat až na čtyři tisíce doposud neznámých rostlinných druhů.

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907