Třetina světa mimo záznam: Z oficiálních sčítání a průzkumů mizí stále více lidí
Miliony lidí po celém světě mizí ze statistik. Bez přesných dat přitom lze jen obtížně plánovat výstavbu nemocnic, škol nebo krizových opatření.
Čím dál víc lidí na světě mizí – ne fyzicky, ale ze statistik. Vědci varují, že miliony lidí nejsou zahrnuty v oficiálních sčítáních lidu a dalších populačních průzkumech, což výrazně komplikuje tvorbu politik a plánování veřejných služeb. Tento „tichý kolaps“ demografických dat ohrožuje fungování společnosti, aniž bychom si to vůbec uvědomovali.
Dokonalá bouře
Ve studii publikované v prestižním časopise Science odborníci z univerzit v Southamptonu a Kolumbijské univerzity označují současný stav za „dokonalou bouři“ – kombinaci dopadů pandemie COVID-19, slábnoucí důvěry v instituce a dramatických škrtů v mezinárodní rozvojové pomoci. USA, Velká Británie i evropské země omezují rozvojovou podporu, což dále zhoršuje situaci.
Podle hlavní autorky studie Dr. Jessicy Espeyové není absence kvalitních dat vnímána stejně vážně jako třeba chátrající mosty nebo nemocnice – ačkoliv jde o stejně důležitou součást veřejné infrastruktury. „Když určité skupiny obyvatel nejsou zahrnuty do statistik, snadno se na ně zapomene i v politickém rozhodování,“ říká Espeyová. Výsledkem je nedostatečné zastoupení a špatné rozdělení zdrojů.
Kvalitní data jsou zásadní například při rozhodování o tom, kde postavit nemocnici nebo školu, ale také při krizových situacích – jako jsou epidemie nebo přírodní katastrofy. Bez přesných čísel je však plánování jen hádání naslepo. Počet zemí, které provádějí sčítání podle desetiletého cyklu, přesto klesá. A i tam, kde se sčítání konalo, výsledky často chybí: 24 z 204 zemí v období 2015–2024 ještě nezveřejnilo svá data, přestože dohromady pokrývají čtvrtinu světové populace.
Statisíce a miliony neviditelných
Sčítání často zachycuje méně lidí, než kolik ve skutečnosti žije v dané zemi. Například ve Spojených státech došlo v roce 2020 k podhodnocení latinskoamerické populace o 2,9 milionu. V Jihoafrické republice byla v roce 2022 podhodnocena celková populace až o těžko uvěřitelných 31 % a podobné nepřesnosti jsou i v dalších afrických zemích. Podle OSN nebyla v posledním kole sčítání zahrnuta až třetina obyvatel.
Pandemie omezila osobní sběr dat a zároveň podkopala už tak křehké rozpočty národních statistik. K tomu se přidává rostoucí nedůvěra v instituce: lidé se bojí, že jejich údaje budou zneužity k represím (např. v imigrační politice) nebo že jejich data uniknou v důsledku kybernetických útoků.
Šance pro nový přístup
Autoři studie zdůrazňují, že pomoci by mohly nové technologie. Například analýzy satelitních snímků pomocí umělé inteligence již pomáhají například v Demokratické republice Kongo. Tato data se ukazují jako efektivní doplněk ke klasickému sčítání, a navíc šetří náklady.
Zásadní je ale podle autorů studie obnova důvěry veřejnosti: lidé musí vědět, proč jsou sčítáni, co se s jejich daty děje a jak jim to pomůže. Bez toho bude i nejlepší technologie k ničemu. „V době klimatických krizí a rostoucích nerovností nejsou přesná populační data luxusem, ale nezbytností pro fungující a spravedlivou společnost,“ říká profesor Andrew Tatem, vedoucí výzkumného týmu WorldPop.
Nedostatečné sčítání vytváří začarovaný kruh: nejvíce opomíjené komunity jsou špatně zmapovány, takže dostávají méně pozornosti a zdrojů – a znovu mizí z dohledu.
