Tři tisíce let stará píšťalka z Amarny možná sloužila tehdejším policistům
Přes tři tisíce let starý artefakt z kravské kosti naznačuje, že už ve starověkém Egyptě existovaly hlídky dbající na pořádek u posvátných hrobek.
Z malého kousku kosti se vyklubala první známá píšťalka z Egypta – nástroj, který mohl znít při hlídání posvátné stavby před 3 300 lety. (foto: International Journal of Osteoarchaeology, Michelle Langley, CC BY-SA 4.0)
Archeologové objevili v egyptské Amarně drobný artefakt, který otevírá překvapivé okno do každodenního života starověkých Egypťanů. Jde o píšťalku vyrobenou z kosti kravského prstu – nenápadný předmět starý zhruba 3 300 let, který mohl sloužit jako nástroj tehdejšího „policisty“ dohlížejícího na posvátnou stavbu královského hrobu.
Objev z města faraona-kacíře
Píšťalka byla nalezena už v roce 2008 při vykopávkách v Akhetatenu, dnes známém jako Amarna – městě založeném faraonem Achnatonem, otcem Tutanchamona. Achnaton ve své krátké vládě (asi 1347–1332 př. n. l.) zrušil uctívání mnoha egyptských bohů a prosazoval monoteismus s jediným bohem „sluneční koulí“ zvanou Aton. Po jeho smrti však město rychle zaniklo a Tutanchamon obnovil tradiční egyptský panteon.
3 300 let stará píšťalka
Teprve nedávno vědci artefakt důkladně prozkoumali a zjistili, že jde o první dosud známou kostěnou píšťalku z Egypta. Píšťalka má jediný otvor a pohodlně padne do dlaně. Archeologové vytvořili její repliku z čerstvé kravské kosti a zjistili, že přirozený tvar konce kosti dokonale podpírá spodní ret, takže lze foukat přímo přes otvor. Překvapivě jednoduchá konstrukce se ukázala jako účinná a praktická.
Nález pochází z „Kamenné vesnice“ (Stone Village) poblíž „Vesnice dělníků“ (Workman’s Village) – sídlišť, kde žili a pracovali lidé podílející se na stavbě královského hrobu. Výzkum ukázal, že vesnice byly propojeny sítí cest a malými stavbami, které mohly sloužit jako strážní stanoviště či kontrolní body. Právě v jedné z těchto budov našli archeologové píšťalku – podle nich nejspíš na strážnici pro kontrolu vstupu do posvátné oblasti.
Stopy dávného policejního dozoru
Podobný systém dohledu známe i z Deir el-Mediny, vesnice dělníků z Údolí králů. Už tehdy měli Egypťané vlastní policii zvanou „medžajové“ – původně kočovné válečníky z pouště, kteří se stali elitní ochrankou a pořádkovou silou.
Další důkaz o činnosti policie přináší hrobka velitele stráží Mahua z Akhetatenu. Nástěnné malby ukazují strážce, jak zadržují narušitele a hlídky stojící podél cest a u malých budek, pravděpodobně kontrolních stanovišť.
Podle Michelle Langleyová z Griffithovy univerzity právě takovéto drobné nálezy nám umožňují nahlédnout do života „obyčejných lidí“, kteří stáli ve stínu faraonů, ale bez nich by se velkolepé hrobky nikdy nepostavily.
