Třicet milionů samotářů: Najít partnerku je pro mladé Číňany takřka nemožné

02.04.2018 - Vladimír Kouba a redakce Koření

Čínská politika jednoho dítěte se ošklivě podepsala na celé generaci. Od roku 2015 sice už neplatí, jenže roky regulace zavinily, že v zemi jsou miliony mladých mužů, kteří žijí sami. Jejich šance založit rodinu nebo alespoň najít si partnerku je téměř nulová

<p>„Nabídkové listy“ mladíků, kteří marně hledají ženu. Je na nich věk, pozice v zaměstnání a plat. Často chybí i fotografie, protože vzhled není v tomto rozhodování podstatný.</p>

„Nabídkové listy“ mladíků, kteří marně hledají ženu. Je na nich věk, pozice v zaměstnání a plat. Často chybí i fotografie, protože vzhled není v tomto rozhodování podstatný.


Reklama

Desítky lidí den co den vysedávají na ulici nedaleko Zakázaného města v centru Pekingu. Je tu ruch jako na tržišti a vlastně o tržiště jde. Prodávající ovšem nenabízejí ovoce a zeleninu, levnou dovolenou ani výhodnou práci. Snaží se udat své syny, kteří si přes veškerou snahu stále nenašli životní partnerky. Na lístečku před sebou mají napsané nejdůležitější informace: věk, pozici v zaměstnání a také výši platu. 

Přednost pro malé muže

Hledání partnera v současné Číně je začarovaný kruh, jak dokládá demograf Chuang Wen-čeng: „Muži ze střední třídy pokukují po ženách z té nejchudší vrstvy obyvatel. Je to logické, chtějí jim něco nabídnout. To ale snižuje šance žen s dobrým zázemím. Ty naopak, když už mají dobré postavení, nestojí o chudé muže z venkova. Výsledkem jsou miliony nešťastných lidí.“

Na vině je ale podle sociologů především politika jednoho dítěte, kterou Komunistická strana Číny zavedla v roce 1979 s cílem omezit růst populace. Jenže brzy se ukázalo, že rodiny chtějí hlavně chlapce, který se o rodiče jednou lépe postará. Když už se narodila dívka, často ji vyhnali nebo prodali. Později úřady začaly povolovat druhé dítě v případě, že se jako první narodilo děvče. Výsledkem každopádně byla nerovnováha mezi zastoupením mužů a žen v populaci.

Roky plné beznaděje

Podle současných údajů je poměr narozených dětí v Číně 115 : 100 ve prospěch chlapců. Před deseti lety to bylo dokonce 120 : 100. Podle odhadů sociologů z univerzity v Si-anu zabránila politika jednoho dítěte narození 400 milionů dětí. V Číně teď bují byznys dohazovačů. I ti jsou ale zoufalí, což platí hlavně o těch, kteří působí na venkově. „Je to velmi složité. Plných 80 % mých klientů tvoří muži, žen je jen pětina. Procento úspěšných je proto hodně nízké,“ svěřuje se Čchen Čching-lin, který si vybral kariéru dohazovače jako své povolání.

O potížích s hledáním vhodného protějšku by ale spíš mohl vyprávět mladík Li Lien-fa. Je mu 29 let a dohazovač se mu snaží sehnat partnerku už posledních sedm roků, tedy od jeho 22 let. Li mu pravidelně platí každý měsíc, a když se ožení, bude ho to v přepočtu stát minimálně dalších pět tisíc korun. 

Třicet milionů samotářů

K námluvám dochází často podle tohoto modelu: Krátká schůzka na odlehlém místě, ženu většinou doprovází jeden z rodičů. A opět ho zajímá nejdřív plat a pak majetek. „Je tu málo žen. Zdálo by se, že to bude jednoduché, ale není. Jsou rozvedené, mají děti a ještě k tomu jsou vybíravé. Chtějí domy a auta,“ stýská si Li, který vlastní jen auto z druhé ruky. Jeho schůzky tak většinou končí po pár minutách.

TIP: Studie objevila 25 milionů oficiálně neexistujících čínských dívek

Situace na venkově je složitá. Většina žen odešla za lepším do města. „Co můžu dělat jiného než spoléhat na dohazovače?“ lamentuje dál Li: „Zkusím všechno, nemám moc možností. Jsem obyčejný člověk bez zvláštních schopností.“ Podle už zmíněné univerzitní studie bude v nejbližších letech žít v Číně 30 milionů mužů, kteří nenajdou partnerku. 

  • Zdroj textu:

    100+1 Speciál 2017

  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Mamuti patří k dávným živočichům, u nichž existuje alespoň teoretická šance, že se nám je podaří naklonovat.

Zajímavosti

Únosů mladých žen a dívek indiány se v historii odehrálo hned několik

Historie

Soustava evropských teleskopů

V provozu od roku: 1998–2001
Průměr: každý ze čtyř dalekohledů 8,2 m

Soustava dalekohledů VLT (Very Large Telescope) představuje vlajkovou loď evropské astronomie pro pozorování vesmíru ze zemského povrchu. Jedná se o největší systém evropských teleskopů: Vyrostl na hoře Cerro Paranal na severu Chile, v centrální části pouště Atacama, která je nejsušším místem na světě. Dalekohledy spravuje Evropská jižní observatoř (European South Observatory, ESO), k jejímž členům se od roku 2007 řadí i Česká republika. 

Základ observatoře tvoří čtyři dalekohledy, každý o průměru 8,2 m: Antu (v provozu od roku 1998), Kueyen (1999), Melipal (2000) a Yepun (2001). Kromě toho do soustavy patří i čtyři pomocné přístroje o průměru 1,8 m. Mohou pracovat všechny společně, a vytvořit tak obří interferometr VLTI, který astronomům umožní sledovat až 25× jemnější podrobnosti než v případě každého teleskopu zvlášť.

Do vybavení dalekohledů jsou zařazovány stále nové a dokonalejší detektory i kamery. Například zařízení GRAVITY pro interferometr VLTI provedlo první přímé pozorování exoplanety prostřednictvím optické interferometrie. Díky této metodě se podařilo odhalit komplexní atmosféru tělesa, v níž oblaka železných a křemičitých částic víří v bouři planetárních rozměrů. Použitý postup nabízí jedinečnou možnost průzkumu dnes známých planet mimo Sluneční soustavu.

Přístroj GRAVITY rovněž přinesl další důkaz dlouho předpokládané přítomnosti superhmotné černé díry ve středu naší Galaxie. Nová pozorování zachycují shluk plynu obíhající po kruhové dráze těsně nad horizontem událostí, a to rychlostí odpovídající až 30 % rychlosti světla. 

Vesmír

Požáry v Grónsku z roku 2017

Věda
Zajímavosti

Karikaturisté ukazovali bitvu jako klání generálů – v zákopech ale trpěly desetitisíce vojáků.

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907