Tropický ráj pod tlakem: Stoupající hladina moře mění tvář Bijagóského souostroví
Bissagoské ostrovy u pobřeží Guinea-Bissau pociťují důsledky změn klimatu. Tamní biosférická rezervace UNESCO je kvůli stoupající hladině oceánu v ohrožení.
Na první pohled působí Bijagóské ostrovy jako tropický ráj: tyrkysové vlny Atlantiku se lámou o bílé písečné pláže, mangrovy pulzují životem a v okolních vodách se pohybují mořské želvy, kapustňáci, žraloci i hroši. Ostrovy nejsou příliš zasažené turismem a v roce 1997 byly vyhlášeny biosférickou rezervací UNESCO.
Souostroví tvoří 88 ostrovů a ostrůvků, z nichž je trvale obydleno jen asi 20. Na ploše přes 10 000 km² zde žije zhruba 25 000 lidí, kteří jsou silně závislí na tradičním rybolovu a přírodních zdrojích. Pro místní komunity nejsou ostrovy jen místem k životu, ale také duchovním prostorem – nachází se zde řada posvátných míst. Jenže za exotickou krásou se skrývá tichá krize – ostrovy pomalu mizí v moři.
Tichá hrozba
Podle Antonia Honorie Joaa z guinejského Institutu pro biodiverzitu a chráněná mořská území (IBAP) mizí pobřeží alarmujícím tempem. „Každý rok přicházíme až o dva metry pláže,“ říká při procházce po ostrově Bubaque, nejlidnatějším ostrově souostroví s téměř 5 000 obyvateli. Tam, kde se před půl stoletím rozprostíraly široké pláže, dnes zůstává jen úzký pruh pobřeží posetý vraky kánoí a rozpadajícími se zdmi.
Vlna za vlnou postupně ukusuje pevninu. „Dnes je všechno zaplavené vodou – a ta stále postupuje,“ shrnuje Joao situaci bez příkras.
Moře u dveří
Dopady nejsou jen abstraktními čísly v tabulkách. Adriano Carlos Souarez, který si v roce 2020 otevřel malý turistický kemp u moře, sleduje postup oceánu z bezprostřední blízkosti. Na ochranu budov improvizovaně postavil desetimetrovou bariéru z pneumatik, ale ani ta nezastavila škody. Část stavby je už poškozená a mohutný strom, který fungoval jako přirozená hráz, hrozí vyvrácením.
„Když jsem ten pozemek koupil, bylo moře pět nebo šest metrů daleko. Dnes je mnohem blíž,“ říká Souarez a obává se, že jednoho dne jeho dům pohltí moře.
Podobné pocity sdílí i místní obyvatelé. Prodavačka zeleniny Joia Mendes Cno vzpomíná na dobu, kdy bylo moře „tak daleko“. Dnes se dívá, jak se voda den za dnem posouvá blíž, aniž by s tím mohla něco udělat.
Klimatická změna i lidská chyba
Podle vládní zprávy nazvané „Strategický plán Guineje-Bissau 2025“ ustupuje pobřeží místy až o sedm metrů ročně. To vede k ničení mangrovů, které přitom fungují jako přirozená ochrana proti erozi, a ohrožuje nejen lidská sídla, ale i místní unikátní ekosystémy.
Souostroví a okolní vody jsou místem bohaté biodiverzity, včetně ohrožených karet zelenavých a kožatek, kapustňáků, delfínů a více než 870 000 stěhovavých pobřežních ptáků. Nachází se zde mangrovy, bahnité plochy a přílivové zóny, které jsou životně důležité pro mořský život a ve kterých se vyskytují vzácné druhy rostlin, rozmanité populace ryb a ptačí kolonie.
Hlavní příčinou je změna klimatu – stoupající hladina oceánů a intenzivnější srážky, které způsobují sesuvy půdy. Situaci však zhoršují i lidské zásahy: nekontrolovaná urbanizace, stavby blízko pobřeží a hromadění odpadu na plážích oslabují přirozenou obranyschopnost ostrovů. Zajímavé je, že ne všechny ostrovy jsou postiženy stejně. Tam, kde je více vegetace nebo skalnaté pobřeží, je eroze pomalejší. Jinde ale probíhá velmi rychle.
