Tunel do nitra dávného mýtu: Jaká tajemství skrývá Teotihuacán?

14.12.2021 - Jaroslav Petr

Náhodný objev tunelu pod chrámem Opeřeného hada objasňuje záhady halící centrum tajemné středoamerické civilizace

<p>Pohled na Sluneční pyramidu a Ulici mrtvých. <em>(foto: Shutterstock)</em></p>

Pohled na Sluneční pyramidu a Ulici mrtvých. (foto: Shutterstock)


Reklama

Blesky křižují temnou oblohu a mihotavě osvětlují impozantní pyramidy Teotihuacanu. Burácení hromu přehlušuje hukot kalné vody rozlévající se ruinami. Vodní příval zalije vykopávky. Bahno promíchané s úlomky kamení se valí mezi stánky se suvenýry. Síla vodního živlu dokonce nadzvedne dláždění centrálního náměstí a to se pod jejím tlakem zbortí. Když se bouře přežene, prochází mexický archeolog Sergio Goméz zříceninami Teotihuacanu a sčítá škody. U paty pyramidy označované jako chrám Opeřeného hada, si povšimne díry mezi kameny. Není velká. V průměru měří sotva metr. Ale otevírá cestu do jakýchsi prostor v podzemí. 

„Co tam asi je?“ říká si Goméz. A hned vzápětí se mu vloudí do hlavy otázka, která ho vzruší ještě víc: „Jak se tam dovnitř dostanu?“

Goméz strávil průzkumem Teotihuacanu bezmála celou profesionální kariéru. Za třicet let práce v dávno zaniklém městě nacházejícím se asi 30 kilometrů od mexické metropole Mexico city nikdy na nic podobného nenarazil. Archeolog běží do auta pro baterku a snaží se nahlédnout do hlubiny. Záhy je jasné, že musí dolů. Rychle sežene lano, uváže si ho kolem pasu a přivolaní kolegové z okolních vykopávek ho opatrně spouštějí do tmy. Světlo baterky mu odhaluje klenbu a dno pokryté nánosy bahna.

„Je to chodba!“ křičí. „Tunel!“
„Vidíš, kam vede?“ ozývá se shora.
„Na jedné straně je to zahrazené balvany!“

„A na druhé?“
Goméz se opatrně otočí na laně a posvítí do tmy.
„Tam je to taky neprůchodné…“

Město jako obraz stvoření světa

Bouřka z podzimu roku 2003 přinesla zásadní obrat v poznávání dávné předkolumbovské civilizace známé jako Teotihuacan. Tohle jméno dostaly od Aztéků ruiny města někdy ve 14. století a znamená „místo, kde se lidé stali bohy“. Počátky města spadají do doby kolem roku 400 př. n. l. O pět staletí později patří Teotihuacan k nejvýstavnějším sídlům světa. Někteří historici připisují založení města lidem, které vyhnala na jižní okraj Mexické vysočiny erupce sopky. Podle jiných stáli u zrodu města Totonakové, kteří sem přišli z východu. Ať už Teotihuacan založil kdokoli, nalezl v mělkém údolí protkaném potoky a řekami neuvěřitelně příhodné podmínky.

Model města napovídá, jak ohromnou rozlohu musela dvouset tisícová metropole mít. (foto: INAH, CC BY 4.0)

Teotihuakánci se záhy projevují jako zdatní stavitelé a urbanisté. Vybudují kanály s kamennými břehy a usměrní jimi tok řeky San Juan. Vystaví impozantní pyramidy, jež se stanou srdcem města. Kromě chrámu Opeřeného hada se tu do výšky padesát metrů tyčí chrám Měsíce a ten o dvacet metrů převyšuje pyramida chrámu Slunce. Architekturu města zřejmě určily náboženské představy Teotihuakánců. Podle mnoha odborníků se ve stavbách odráží mýtus o stvoření světa. Například motivy mořských mušlí a vln na stěnách chrámu Opeřeného hada znázorňují zrod vesmíru z chaosu vodních mas. 

Náboženské obřady konané v pyramidách Teotihuacanu se nápadně podobají těm, které provozují současníci Teotihuakánců v mayských městech Tikal či El Mirador ležících stovky kilometrů daleko na jihovýchod. Stejně jako Mayové uctívají Teotihuakánci Slunce, Měsíc a hvězdy. Velkému respektu se u nich těší božstvo Opeřený had. A podobně jako Mayové vidí i obyvatelé Teotihuacanu silné ochranné božstvo v jaguárovi. Teotihuakánci napodobují mayské sousedy i v tom, že svým bohům přinášejí lidské oběti. Jasně to dokládá objev z klenuté krypty pod chrámem Měsíce, kde leželo vedle kostí divokých zvířat včetně pralesních koček a orlů i dvanáct bezhlavých lidských koster. 

Vzestup a pád

Teotihuacan zazářil mezi středoamerickými kulturami jako meteor. V letech 150 až 300 se prudce rozrůstá. Ideální podmínky pro pěstování avokáda, fazolí, paprik a dýní na polích a záhonech zbudovaných uprostřed mělkých jezer či bažin zajistily spolu s chovem krocanů stále početnějšímu obyvatelstvu dostatek potravy. Další potřebné věci si Teotihuakánci obstarávají obchodem. Importují obsidián na výrobu nástrojů, bavlnu pro tkaní látek nebo keramiku. Z pobřeží Mexického zálivu putují do Teotihuacanu náklady kakaových bobů.

Kolem roku 400 je Teotihuacan velmocí a v širokém dalekém okolí nemá rovnocennou konkurenci. V městě žije na 200 000 lidí. Do idyly však má život v Teotihuacanu daleko. Svědčí o tom stavby poničené během ozbrojených konfliktů. Některé z místních válek zřejmě vzplanou v důsledku vyostření rivality mezi obyvateli města. Jindy je Teotihuacan cílem útoku cizích vojsk. Kolem roku 550 tu propuká občanská válka, která má za následek ničivý požár. Popelem lehne valná část města. Z této rány se už místo nikdy plně nevzpamatuje a zhruba od roku 750 zůstává natrvalo opuštěné. 

Lidé, kteří přežili pád Teotihuacanu, se smísí s okolním obyvatelstvem. Někteří se možná vydají po obchodních stezkách do své původní domoviny. Kultura jedné z nejpozoruhodnějších civilizací Střední Ameriky upadá do zapomnění. Ani století průzkumu ruin Teotihuacanu na tom mnoho nezmění. Proto přivádí objev tunelu v blízkosti chrámu Opeřeného hada k vytržení nejen Sergia Goméze, ale celou odbornou veřejnost. Většina teotihuacanských staveb byla dávno vyloupena. Vše však nasvědčovalo tomu, že tento tunel pozornosti lupičů unikl a zůstal v takovém stavu, v jakém ho jeho dávní teotihuacanští uživatelé zanechali.

Hvězdy v temnotách tunelu

Goméz dostává zelenou k zahájení vykopávek a v roce 2009 se pouští do práce. Jeho tým si razí cestu vpřed doslova po centimetrech. Za měsíc vyčistí sotva metr chodby. Špachtlemi a dalšími ještě jemnějšími nástroji nakonec zbaví tunel tisíce tun zeminy. V průběhu prací dostávají vědci dva velmi zdatné pomocníky – roboty pojmenované po aztéckých božstvech deště Tlaloque a Tlaloc II. Ti se protáhnou i velmi úzkými prostorami. Na cestu si svítí silnými reflektory a jejich kamery zaznamenávají vše, co stále ještě leží daleko před týmem archeologů prokousávajících se hlemýždím tempem letitými nánosy. Záběry svědčí o tom, že tunel končí prostornou komorou vyplněnou nejrůznějšími předměty. Nad touto hromadou cenností se tyčí pár soch.

Digitální snímek s laserovým scanem tunelu pod chrámem Opeřeného hada (stav k roku 2014) (foto: INAH, CC BY 4.0)

Než se archeologové ke komoře prokutají, vyzvednou z hlíny desetitisíce předmětů, které tu byly poskládané jako obětiny. Nacházejí šperky, zvířecí kosti i nádoby s kukuřicí. V některých místech narazí na stopy po rtuti. Strop tunelu je vyzdoben pyritem. Tento zlatě se blyštící nerost vydává v přítmí slabou záři. Pokud se tunelem pohyboval dávný obyvatel Teotihuacanu v absolutní tmě, zářily mu nad hlavou kusy pyritu a pohled na strop připomínal pohled na jasnou noční oblohu plnou hvězd. Tunel tak mohl podle některých archeologů symbolizovat původní svět před stvořením vesmíru a lidí. Rtuť tu představovala vodní masy, pyrit pak nebeskou klenbu. 

Vykopávky a restaurátorské práce zdaleka nejsou u konce. Sergio Goméz odhaduje, že jeho tým je zhruba v desetině impozantního úkolu. Vědci nemohou postupovat rychleji, protože vše důkladně dokumentují. Také restaurátorské práce na vyzvednutých předmětech nelze ošidit. V neposlední řadě nesmí vědci podcenit ani vlastní bezpečnost. Tunel má narušenou statiku a celá oblast trpí častými zemětřeseními. Navzdory všem bezpečnostním opatřením se už menší části stěn či stropu zřítily. 

Tajemství vlády

Jednu z největších záhad Teotihuacanu představuje systém tamější vlády. Část expertů je přesvědčena, že dění ve městě diktoval jediný neomezený vládce. Takové uspořádání společnosti bylo typické i pro Maye, k nimž Teotihuacan poutaly velmi silné vazby. V mayských městech je ale vláda „králů“ jasně patrná, protože jsou zobrazováni na kamenných reliéfech a našly se i jejich bohaté hroby. V Teo­tihuacanu nezůstaly po existenci králů žádné stopy. Z toho někteří badatelé vyvozují, že kosmopolitnímu městu vládl jakýsi výbor nejvlivnějších rodin. 

Zastánci teorie, podle které Teotihuacan ovládl jediný král, vkládají do výzkumu tunelu pod chrámem Opeřeného hada velké naděje. Doufají, že jim dá zapravdu nález hrobky či dokonce několika hrobek vladařů. Zatím tu Goméz se svým týmem nic podobného nenašel. Jenže výzkum není ani zdaleka u konce. Zdá se, že na komoru pod chrámem Opeřeného hada navazují další prostory, přinejmenším čtyři menší místnosti. Co se v nich ukrývá, zatím nikdo netuší. Budou to hroby vladařů s pohádkovou výbavou pro posmrtný život?

TIP: Hrůzná přehlídka smrti: Jak vypadaly kruté rituály starých Aztéků?

I kdyby se však za komorou hrobky skutečně našly, neznamenalo by to pro teorii o královské vládě nad Teotihuacanem definitivní vítězství. Hrobek tu může být jen pár, králů by však musely být za dlouhá staletí existence města přinejmenším desítky, ale spíše stovky.  Pod chrámem Opeřeného hada mohli najít místo posledního odpočinku i jiní lidé, než vládci – např. kněží. Navzdory šťastnému nálezu chodby pod chrámem Opeřeného hada halí i nadále Teotihuacan neproniknutelný závoj tajemství. A nějakou dobu to tak ještě zcela jistě zůstane.

Reklama

  • Zdroj textu:

    100+1 Historie

  • Zdroj fotografií:

    National Institute of Anthropology and History INAH, CC BY 4.0
    Shutterstock




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

V aréně římského Kolosea bojovali vedle exotických zvířat také jezevčíci. (foto: Unsplash, Katie BernotskyCC0)

Věda

Nový bombardér B-21 Raider je vybaven mimo jiné technologií stealth, která umožňuje unikat pozornosti radarů. (foto: Air Force, CC0)

Zajímavosti

Portrét Pabla Picassa z roku 1908. (foto: Wikimedia Commons, CC0)

Historie

Obří satelit BlueWalker 3 funguje na oběžné dráze od letošního září. Kvůli své vysoké odrazivosti se stal jedním z nejjasnějších objektů na noční obloze. (foto: Leaf SpaceCC0)

Vesmír
Příroda

Stepan Bandera v exilu spolupracoval s několika zpravodajskými službami, například s CIA, Brity i Západním Německem v pozici konzultanta na země za železnou oponou. Zemřel v roce 1959 v Mnichově po útoku kyanidem. Příkaz k jeho zavraždění vydal tehdejší nejvyšší představitel Sovětského svazu Nikita Chruščov. (foto: Wikimedia Commons, CC0 - kolorováno)

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907