Tvor (ne)dávné minulosti: Výjimečný král lev berberský

27.10.2018 - Zuzana Teličková

Lev berberský byl jedním z nejimpozantnějších velkých predátorů. Na území severní Afriky byl tento lví poddruh kdysi hojný, dnes jej už ve volné přírodě neuvidíte

<p>Identifikovat jedince s čistě berberskými geny mezi obyvateli zoologických zahrad není nic jednoduchého a obnova populace je zřejmě nemožná.</p>

Identifikovat jedince s čistě berberskými geny mezi obyvateli zoologických zahrad není nic jednoduchého a obnova populace je zřejmě nemožná.


Reklama

Důstojné vzezření lva berberského (Panthera leo leo) korunované mohutnou hřívou sahající přes břicho až do slabin můžete dnes obdivovat jen v některých zoologických zahradách, kde přežívají poslední geneticky neověřené kusy.

Mimořádný i mezi lvy

Ze všech lvů měl právě tento poddruh nejcharakterističtější rysy. Kromě již zmíněné hřívy se odlišoval špičatějším temenem hlavy, užším čumákem a našedlou srstí. Patřil k největším poddruhům lva – jeho váha často přesahovala 200 kg.

Podle Simona Blacka z Durrellova institutu ochrany zvířat a ekologie lze z historických pramenů vyčíst, že i jeho chování bylo jiné než v případě ostatních lvů. Lev berberský žil například v párech či malých rodinných skupinách a nikoli ve smečkách, které afričtí lvi obvykle tvoří.

Návrat jen jako zbožné přání

Poslední filmový záznam volně žijícího lva berberského pochází z roku 1927 z Maroka, nicméně existují nahodilé důkazy o jeho výskytu v pohoří Atlasu až do roku 1942. Již od konce 90. let 19. století začal být tento druh v divoké přírodě vzácným jevem. Největší množství lvů berberských vlastnil až do roku 1953 marocký sultán. Vědci se domnívají, že zbytek těchto lvů původně odchycených v divočině byl převezen do zoo v hlavním městě Maroka Rabatu. Jejich potomky mapuje plemenná kniha, která vznikla ve snaze udržet přehled o čistokrevných jedincích a zabránit příbuzenskému křížení.

TIP: Problémy krále zvířat: Někdejší africký vládce bojuje o holé přežití

Postupem času vzniklo několik projektů na znovuobnovení populace lva berberského, většinou však narazily na složitost celé situace a nedostatek prostředků. Některé studie uvádějí, že v roce 2007 zemřela na rakovinu poslední čistokrevná lvice, a tak nám zřejmě nezbývá, než se s obry, kterým byli ve starověkém Římě předhazováni prvotní křesťané, navždycky rozloučit.

Reklama

  • Zdroj textu:

    časopis Příroda

  • Zdroj fotografií: Shutterstock



Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Když člověk přijde o jednu hemisféru, zbývající část mozku dokáže z velké části nahradit její funkci. Plasticita mozku je ale zřejmě závislá na věku. (foto: Shutterstock)

Věda

Ulicemi kráčí smrt

Día de Muertos | Mexiko

Mexický svátek Día de Muertos neboli „den mrtvých“ se slaví od večera 31. října do 2. listopadu. Odrážejí se v něm předkřesťanské tradice, mimo jiné aztécké rituály, a jeho smyslem je poukázat, že smrt tvoří zcela přirozenou součást života. Malování a masky ve tvaru lebek slouží k uctění zesnulých, jimž lidé také pokládají na hroby či domácí oltáře obětiny. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Skupiny malých roverů by mohly pronikat do jeskynních prostor na Měsíci a na další obtížně dostupná či nebezpečná místa. (foto: Lunar Zebro, TU Delft, CC0)

Vesmír
Válka

Po smrti Jana Šembery (1597) pánové z Boskovic vymřeli po meči. A komu připadly jejich překrásné zámky? Jan Šembera obě své dcery provdal za šlechtice z rodu Lichtenštejnů, kteří se tak mohli radovat z bohatého dědictví. (foto: Wikimedia Commons, DoronenkoCC BY-SA 4.0)

Historie

Úchvatná scenérie Velké Sněžné jámy. (foto: © Jan Vítek)

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907