U zesnulého muže po transplantaci prasečího srdce byl objeven zvířecí virus

08.05.2022 - Zuzana Rychlá a ČTK

V těle zesnulého muže, kterému lékaři jako prvnímu člověku transplantovali zvířecí srdce, byly objeveny stopy prasečího viru. Sedmapadesátiletý David Bennett zemřel letos v březnu. K selhání jeho nového srdce a následnému úmrtí mohl prasečí virus přispět.

<p>V americkém Baltimoru se letos v lednu uskutečnila úspěšná mezidruhová transplantace srdce: David Bennett získal klíčový orgán z geneticky upraveného prasete.</p>

V americkém Baltimoru se letos v lednu uskutečnila úspěšná mezidruhová transplantace srdce: David Bennett získal klíčový orgán z geneticky upraveného prasete.


Reklama

Odhalení zvířecího viru v lidském těle s prasečím orgánem podněcuje obavy z transplantace zvířecích orgánů. Podle kritiků by jejich rozsáhlé využití mohlo usnadnit přechod zvířecích patogenů na člověka.

Bennettovi letos v lednu lékaři transplantovali srdce prasete, jež bylo geneticky modifikované tak, aby mužovo tělo mohlo orgán přijmout. Jelikož organismus nové srdce okamžitě neodmítl, případ vzbudil naděje, že by se zvířecí orgány mohly jednou ve velkém používat k transplantačním zákrokům pro záchranu života.

Spící virus

Podle lékařů z Marylandské univerzity bylo prase několikrát testované na přítomnost virů. Takové testy nicméně odhalí jen aktivní infekce, nikoliv spící viry, které se mohly ve zvířeti ukrývat. Prasečí cytomegalovirus lékaři poprvé u Bennetta objevili 20 dní po transplantaci srdce. Množství bylo ale tak malé, že bylo považováno za laboratorní chybu. Zhruba 40 dní po operaci se Bennettův stav zhoršil a identifikované množství viru v jeho těle prudce narostlo.

„Přítomnost DNA viru v těle pacienta mohla přispět k náhlému zhoršení jeho stavu,“ řekl deníku The New York Times Bartley Griffith, lékař fakultní nemocnice Marylandské univerzity. „Nebyl ale žádný důkaz pro to, že by se u pacienta rozvinula aktivní infekce, nebo že by jeho tělo odmítlo (transplantované) srdce,“ řekl Griffith. „Spící virus se mohl přes transplantované srdce dostat z prasete do těla pacienta,“ dodal.

Lékaři muži podávali antivirotika a imunoglobulin, nové srdce se ale naplnilo tekutinou, v objemu se zdvojnásobilo a přestalo pracovat, takže Bennett musel být napojen na mimotělní oběh a 8. března zemřel.

Rizika mezidruhových transplantací

Neúspěch Griffitha a jeho kolegu Muhammada Mohiuddina od používání zvířecích orgánů k záchraně lidských životů rozhodně neodrazuje. „Je to okamžik, z něhož se musíme poučit. Víme, co se stalo, a budeme pravděpodobně schopni se tomu v budoucnu vyhnout,“ uvedl Griffith.

V obecné rovině podle lékařů nepředstavuje prasečí cytomegalovirus velký problém. Jde o dobře známý herpetický virus, který má tendenci být druhově specifický. Patří mezi nejrozšířenější viry v živočišné populaci a je pro ně typické dlouhodobé přetrvávání (latence) v nakaženém organismu. Mezi nejznámější onemocnění způsobené herpesviry patří opar na rtu nebo plané neštovice.

TIP: Revoluce v transplantacích? Kanadským vědcům se podařilo „vynulovat“ krevní skupinu

Podle Dr. Jayme Lockeové je vhodné, aby se geneticky modifikovaná prasata, jejichž orgány mají být použity k transplantaci, chovala v zařízení bez patogenů a aby byla odstavena od svých matek do 48 hodin po narození. To by mělo zabránit přenosu prasečího cytomegaloviru během laktace.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Zajímavosti
Zajímavosti

Kynutý houskový knedlík, jedna z klasických českých příloh k masu a omáčkám.

Historie

CAPSTONE na orbitě Luny

Vesmír

Sebevražda je 10. nejčastější příčinou úmrtí v USA. 

Věda

Pro vysoký vzrůst liliovníku a podzimní zbarvení listů jej v Americe někdy nazývají žlutý topol (Yellow Poplar). (foto: Wikimedia Commons, AndyScottCC BY-SA 4.0)

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907