Uhranutí světelným tancem: Islandská výprava za polární září

28.10.2019 - Ondřej Prosický

Polární záře většinou vzniká ve výškách kolem 100 kilometrů a je možné ji sledovat především v polárních oblastech. Přestože Island leží těsně pod polárním kruhem, za příznivých podmínek se tímto světelným jevem můžete nechat očarovat i zde

<p>Vlnění barevného závoje polární záře u městečka Grundarfjörður.</p>

Vlnění barevného závoje polární záře u městečka Grundarfjörður.


Reklama

Téměř každý, komu jsem řekl o svém záměru jet v zimě na Island za polární září, se tvářil nechápavě, někdo i trochu posměšně. I tak jsem ale věřil, že to vyjde. Stačilo totiž jen málo – aby bylo alespoň nějakou noc jasno. Díky příhodné době se zvýšenou aktivitou Slunce a v ideální geografické poloze byla pravděpodobnost pozorování polární záře velmi vysoká.

Když je Slunce na vrcholu

Polární záře vznikají, když částice s vysokou energií dosáhnou díky slunečnímu větru zemské atmosféry. Jejich směřování je ovlivněno magnetickým polem Země, a proto ke vstupu do atmosféry dochází jen na pólech. Polární záře se projevují jako zářící a vlnící se záclony, jejichž barva, jak jsem se několikrát přesvědčil, může být velmi pestrá. Obvykle jsou však zelené a růžové.

Světlo vzniká ve výškách mezi 100 a 500 km a je důsledkem kolize slunečního větru s atomy kyslíku (zelené tóny) nebo molekulami dusíku (načervenalé tóny). Zvýšení četnosti a jasu polárních září aktuálně souvisí se silnou sluneční aktivitou, která je na maximu každých přibližně jedenáct let.

Polární záře je velmi dynamický jev a ne vše, co člověk vidí, stihne opravdu zaznamenat. Barevné šmouhy se neustále vlní, někdy rychleji, jindy sotva znatelně.

TIP: Překvapivé vysvětlení: Proč se liší polární záře na severní a na jižní polokouli

V přírodě jsem při poznávání aktivních sopek a později při fotografování divokých zvířat viděl leccos, ale tohle bylo něco nepopsatelného! Musím přiznat, že když se na obloze polární záře vlnila nejrychleji, pokrývala celou oblohu a měnila barvu od zelené po růžovofialovou, jen jsem s úžasem zíral a zapomínal, že držím v ruce fotoaparát. Ani teď toho ale vlastně vůbec nelituju.

Jak fotografovat polární záři

Na internetu lze najít četná doporučení, jak fotografovat polární záři. Je dobré si tyto rady projít, rozšířit si rozhled… a pak to dělat úplně jinak. Všude se píše, že je ideální bezměsíčná noc, ale já chtěl v popředí prokreslenou krajinu a Měsíc za zády mi ji dokonale nasvítil.

Každý doporučuje expoziční časy 30 sekund, ale já jsem nechtěl jen barevné šmouhy, chtěl jsem pohyb polární záře v rámci možností zmrazit. S ohledem na aktuální podmínky jsem si hledal vlastní cestu.

  • Zdroj textu:

    časopis Příroda

  • Zdroj fotografií: Ondřej Prosický

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Vražda knížete Václava, kterou v představách Matyáše Hutského spáchal o půlnoci sám Boleslav, iluminace z 2. poloviny 16. století.

Historie

Opečený ultrahorký neptun LTT 9779b je zřejmě zbytkem mnohem většího plynného obra.

Vesmír

Krmící se antilopa žirafí bývá častým terčem útoků lvů, gepardů, levhartů a šakalů.

Příroda
Zajímavosti

Spinosaurus aegyptiacus (přezdívaný Trnitý ještěr) žil na území dnešní severní Afriky v křídových obdobích před asi 112 až 94 miliony let.

Věda
Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907